SK Řečany n. L.
Celkem
4. místo, 26 zápasů, 12 výher, 6 remíz, 8 proher, skóre 64:50, 48 bodů
Podzim
7. místo, 13 zápasů, 5 výher, 3 remízy, 5 proher, skóre 31:27, 21 bodů
Doma
9. místo, 13 zápasů, 5 výher, 3 remízy, 5 proher, skóre 27:24, 21 bodů
Venku
2. místo, 13 zápasů, 7 výher, 3 remízy, 3 prohry, skóre 37:26, 27 bodů
Penalty
Celkem: 6:0, doma: 3:0, venku: 3:0
Střelci
23 – Mihovský, 10 – Hostinský, 7 – bank, 5 – Novotný, 4 – M. Moravec

Škoda, že nemohou startovat na mistrovství světa… S takovou úspěšností v penaltách by totiž šampionát vyhráli. Fotbalisté z SK Řečany nad Labem 1920 vyhráli všech šest doher remízových zápasů nedávno skončené sezony. A ještě jedním se tento tradiční účastník I. B třídy zapsal do podvědomí odborné veřejnosti. V průběhu jarní části ho hned po první prohře opustil trenér. Mužstvo tak chtě nechtě převzal jeho kapitán a dlouholetá opora LADISLAV CHÁRA. Na konci ročníku se ocitl se svými spoluhráči na čtvrtém místě. Nejásá z něj, ale ani netruchlí.

Trenére, jak byste zhodnotil ve stručnosti uplynulou sezonu?
V polovině ročníku jsme se motali kolem středu tabulky, takže se to neodehrávalo příliš podle našich představ. Navíc příprava na jaro se odvíjela bez účasti těch, kteří to potřebovali nejvíce a měli tým táhnout. Takže logicky z toho vyplynul cíl: záchrana. Což se nám povedlo a nejen to. Do posledních kol jsme hráli o tu cílenou bednu.Takže spokojenost na půl.

A jak byste okomentoval jarní část, kterou jste dokončil už jako hrající trenér?

Jarní část byla výsledkově mnohem lepší než ta podzimní. Chytili jsme začátek druhé poloviny sezony a všechny remízové zápasy jsme dokázali vyhrát v penaltovém rozstřelu. Kromě Dobříkova a Libišan nás žádný z protivníků nikterak nepřehrál.

Cíl před sezonou od nového trenéra Kočího zněl třetí místo. To se lehce nepovedlo. Proč?
Ale fakt nám chyběl jenom kousek (směje se). Zpětně když se na to podívám, tak vím, že to byl nejspíše zápas s Sezemicemi, který rozhodl o tom že nejsme na tom plánovaném třetím místě. A to mohlo být i lépe (úsměv).

Po podzimu jste hodně slevili a hovořilo se pouze o potřebném počtu bodů k zachování soutěže. Proč tak podhodnocený cíl?

Přístup hráčů k přípravě a tréninkům, mírně řečeno, byl nevyhovující. Ono ladit formu na jaro ve čtyřech až osmi hráčích a na přípravné duely se scházet sotva v jedenácti, je skoro až tristní. Přitom máme možnost trénovat v zimě večer na hřišti pod světly. To nemá asi žádný tým podobné úrovně. Samozřejmě pokud nevyjede na umělku. Takže kvůli těmto skutečnostem zněl cíl po podzimu zachránit se.

Je ale pravda, že k záchranářským starostem jste měli skutečně daleko. Kde se po těch vypočítaných problémech vzala taková jarní fazona Řečan?

V tomto momentu musím odpovědět jako hráč (usměje se). Z mého pohledu to vidím v tom, že máme i přes všechny trable skvělou partu. Spoustu skvělých, nadaných a dozrávajících hráčů. Dokážeme se vyhecovat a říct si, že do toho šlápneme.

Ptám se takto pro to, že v posledních dvou sezonách jste měli v I. B třídě na jaře po výborném podzimu propady…

No, tak vidíte. Letos o bylo naopak (spiklenecky mrkne). Ne vážně. Potvrdilo se výše uvedené. Prostě jsme se semkli jako tým.

Vše v dobré otočil raketový start do jarního období. Vy jste za sedm kol ani jednou neprohráli. Co se příjemného dělo?

Ano. To byla skvělá šňůra. Na druhou stranu si musíme přiznat, že někdy naše hra nebyla oku líbivá a my měli hodně fotbalového štěstí. Na to se ale historie ptát nebude. Důležité je, že jsem dokázali vítězit. Ale co se asi tak stalo? Řekl bych, že se začalo dařit Mihovskému, který v každém zápase střílel až tři branky. A také nemohu opomenout gólmana Pavla Moravce, který v kase někdy až čaroval.

Po utkání se Sezemicemi přišel obrat k horšímu. S trénováním hned při první jarní prohře sekl Kočí. To se moc nevidí ani na vyšších úrovních, co říkáte?

Pravda. Bohužel tento zápas se nám opravdu nepovedl a dát gól byl pro nás takřka nadlidský výkon. K tomu odchodu trenéra Kočího bych jen asi uvedl ve zkratce. Nebylo to jen kvůli tomuto zápasu, ale štval ho přístup hráčů k trénování. Prohra se Sezemicemi bylo už jen pověstně přetečení poháru. Podle mého názoru se jednalo o ukvapené rozhodnutí. Bohužel i to se ve fotbale stává a I. B třída není výjimkou.

Na kolik tato skutečnost otřásla mužstvem nebo si naopak hráči ulevili, že tento přísný a náročný kouč „vzal kramle"?

Víte, jak to chodí při změně trenéra. Někteří hráči si oddychnou, druzí toho litují. Stejné to bylo i v našem případě. Jendo je jisté, kázeň a morálka musí být v každém sportu. A bez trénování to prostě nejde (důrazně).

Sice se možné povolení uzdy na výsledcích až tak neprojevilo, ale fotbalovou veřejnost překvapil další zápas v Řečanech, který znovu vyhrál potřebnější. V tomto případě Prosetín. Jak to vysvětlíte?

Nevím jestli potřebnější, protože Prosetínu to nepomohlo. Nic než fotbal ale za tím nehledejme. S tímto soupeřem máme doma špatnou bilanci. Není to tým, na který se nám hraje dobře již delší dobu. V sezoně 2011/12 jsme prohráli 0:5. Teď to po výsledku 2:5 bylo o něco lepší.

Byli jste však mistři v napravování. Po prohře se Sezemicemi jste vyhráli na půdě Rohovládovy Bělé na penalty a po Prosetínu obrali o všechny body domácí Zámrsku. Stojí za tím větší motivace odčinit neúspěch?
A to jsme Na Dolíčku v posledních minutách ztratili tři body. Navíc v Zámrsku jsme uspěli bezprostředně po svatbě v týmu. Jen se utvrzujeme v tom, co jsem již pravil.

Jedna věc okamžitě praští do očí. Šest penaltových doher = šest výher. Nebylo moc týmů, a to ve všech soutěžích, aby se jim takto dařilo v rozstřelech. V čem tkví kouzlo vaše kouzlo?
No někdy to bylo o chlup. Třeba s Nasavrky doma stačilo proměnit pouze dvě penalty. Každopádně je to loterie. Kouzlo je v tom, že penalta se dá jen špatně kopnout.

Jak byste charakterizoval jednotlivé řady?

Dostali jsme sice jen o gól více než vloni, ale i to je na můj vkus až moc. Nebýt brankáře, tak to číslo je minimálně o řád výše. Takže v defenzivě je hodně co zlepšovat. Záloha pracovala slušně a vytvářela spoustu šancí, nicméně nedostatečná fyzička ke konci zápasu se na některých hodně projevovala. K útoku. Na to, že jsme za moje působení v Řečanech dali v I .B třídě maximálně 40 gólů a teď 64 jen vypovídá o tom, že se střelecky dařilo více než dobře. Samozřejmě to není jen o útoku, nýbrž o celém týmu, který ty góly připravuje a na kluky vepředu dře.

Venku jste získali o šest bodů více než doma. Vyhovuje vám hra ze zabezpečené obrany na brejky více než nějaké tvoření?
Asi ano. Máme na to i typově skvělé hráče. Samozřejmě to není podmínkou, že tak budeme hrát i v nové sezoně.

Nasadili jste si poměrně vysokou laťku. Jak to bude v příští sezoně s jejím překonáním nebo alespoň vyrovnáním?
Pochopitelně to může dopadnout všelijak, ale cílem vedení, mým i samotných hráčů je a bude postup!