Poprvé v jarní části dostal příležitost od začátku duelu brankář MILAN KNOBLOCH, jenž zatím ve druhé polovině sezony kryl záda Luďkovi Frydrychovi.

Milane, kdy se rozhodlo, že začnete v Opavě od první minuty?
Dozvěděl jsem se to dva dny před utkáním. Připravoval jsem se standardně, v průběhu jara jsem odchytal zápasy na farmě v Kolíně a za pardubickou rezervu. Nebyl to rozhodně můj první zápas na jaře.

Hned v 10. minutě jste vychytal opavského Jurečku, který byl ve stoprocentní šanci…
Byla to vyložená příležitost, při které jsem měl i trochu štěstí. Šla tam přihrávka ze strany napříč celým vápnem, Jurečka už měl odkrytou bránu. Tušil jsem, že by to mohl dávat právě na přední tyč, roztáhl jsem se a nohou míč vykopl. Kdyby to dával křížem po zemi, tak bych se tam už asi těžko dostal. Naštěstí se mi to podařilo vystihnout.

Byl to pro vás nejsložitější okamžik zápasu?
Ve druhém poločase tam byla ještě nepříjemná střela za vápnem, která navíc vylítla zpoza našeho obránce. Ale ten zákrok v první půli byl pro mě ještě těžší.

Co se stalo v závěru, kdy Opava vstřelila ve třetí minutě nastavení rozhodující gól?
Inkasovat takovým způsobem v závěrečné vteřině je velká škoda. Standardní situaci soupeře se nám podařilo odvrátit asi sedm metrů za velké vápno. Potom přišel centr zpět na zadní tyč, kde byl nekrytý hráč Přichystal, který mě se štěstím propálil. Míč ještě skočil od země a přeskočil mě. Kdyby zakončil, jak chtěl, tak by mě to možná do nohy trefilo.

Už nebyl čas na reakci, ale v průběhu zápasu jste skórovat mohli. Minimálně bod jste si tedy odvézt měli?
V prvním poločase se hrálo vyrovnané utkání. Opava nás sice ke konci zápasu přitlačila, ale vzhledem k průběhu by remíza odpovídala více. I my jsme mohli dát gól, třeba při šancích Petráně a Nianga.