Pardubičky se po osmi letech vracejí do krajských soutěží. Co na to říká opora týmu a asistent kapitána?
Je to paráda, to se ví. Vždyť v I. B třídě je větší kvalita než v okresním přeboru. Mohu to srovnat, i když se od mého působení v této soutěži změnila její struktura.

Znamená to, že jste si I. B třídu vyzkoušel na vlastní kůži?
 Ano. Když mi bylo dvaadvacet pomáhal jsem I. B třídu vykopat a dva roky hrál jsem ji hrál, když v ní ještě působily týmy z Vysočiny. Pak jsem odešel do Heřmanova Městce, hrál za Teslu a za Libčany. Vrátil jsem se do Pardubiček, ale to už byly zpátky v okrese.

Nemyslíte, že klub, jehož barvy hájíte, je natolik silný, aby hrál krajskou soutěž stabilně?
 Podle mého názoru náš klub je natolik velký, a teď mám na mysli i mládežnickou základnu, abychom mohli hrát stabilně krajské soutěže. Disponujeme hodně dětmi i trenéry. Návaznost v jednotlivých kategoriích tedy je. V Pardubičkách by se neměla hrát I. B třída ale I. A třída.

Zpátky k uplynulé sezoně. Jako jeden z aspirantů postupu jste podzimem proklopýtali. Co zatím vězelo?
 Příprava na sezonu byla dobrá, ovšem nezachytili jsme začátek soutěže. Noví hráči, kteří k nám přišli, se hůře zapracovávali do sestavy. A také potenciál mladých kluků se projevil až na jaře.

Ve hře o postup vás držel fakt, že okresní přebor byl na podzim hodně vyrovnaný. Jako kdyby nechtěl nikdo přezimovat na první příčce…
 To je pravda. Důležité bylo, že se nám povedl závěr podzimu. Vysoko stavím výhru v Mikulovicích. Udrželi jsme se v kontaktu s týmy před námi a mohli spřádat další plány. Náš trenér měl propracovanou zimní přípravu a každému z nás se intenzivně věnoval. Vyměnili se sice stopeři, když Kalužu s Urbancem nahradil Hála s Hamerským, ale jelikož bylo více času na sehrání, tentokráte jsme s tím neměli problémy.

Pardubičky šlapaly na jaře jako dobře promazaný stroj. Můžete prozradit, čím jste své soupeře v jarní části přehrávali?
 Musím zejména zmínit perfektní formu mladých kluků. Doplnili mančaft po běhavé stránce i agresivitou. Střelci a starší hráči z jejich elánu a rychlosti jen těžili. Soupeře jsme přehrávali kombinačním fotbalem.

Směrem dopředu z vašeho týmu šel strach. Kolikrát se zdálo, že útočíte v devíti lidech…
 Máte postřeh (šibalsky mrkne). Do středu zálohy se totiž zapojoval předstoper Hála, který hrál prakticky dva posty. Pokud byla příležitost pomáhal mu ještě kolega ze stoperské dvojice Hamerský. Právě díky těmto prvkům jsme zálohu protivníků převálcovali. Nasledovaly kolmé přihrávky středem hřiště či na krajní záložníky. Ti svojí rychlostí své strážce převyšovali a z jejich centrů těžili naši střelci, zejména pak Poláček.

Fotbalová idylka. Vraťme se ještě k situacím, kdy se nedařilo. To prý přichází chvíle pro vás. Traduje se, že umíte pořádně zvednout hlas. Co je na tom pravdy?
 To nevím, kdo to vynáší z kabiny (smích). Ne vážně. Když je potřeba, tak na kluky zařvu. Jako jeden z rady starších si to snad mohu dovolit (rozesměje se). Ale už jsem se prý zlepšil. Už to nejsou tolik agresivní výlevy (úsměv). Ve chvíli, kdy je projev mančaftu mdlý a chyby markantní ale je potřeba zvýšit hlas. Na jaře už jsem mohl být v klidu.

Vaše role v týmu je již několik sezon daná. Pilnějšího dělníka hřiště bychom v okresním přeboru těžko hledali. Vyžíváte se v bojovnosti?
 Samozřejmě mám radost z každého získaného balonu, z každého vyhraného souboje. Nejsem až tak vysoký, ale když přeskočím, nebo obehraji nějakého vyššího hráče, vidím jak ho to deptá. Ještě větší požitek mi činí přesná přihrávka na gól.

Přestože nepatříte k nějakým vyloženým hračičkám i vy umíte cizelérsky provést trestný kop…
 Občas se to povede (úsměv). Ale spíše z kratší vzdálenosti. Pohoda hráče se odvíjí od pohody týmu. U nás panovala.

Co říkáte projektu Kopeme za fotbal, který pomáhá klubům?
 Je perfektní, že za to autoři projektu takto vzali. Podívali se také do nižších soutěží, ve kterých kluci hrají fotbal jen pro zábavu. My jsme dresy s nápisem Gambrinus navlékli v devadesáti procentech zápasů. Je vidět, že nám nosily štěstí (úsměv).