Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Senzace, Polsko na lopatkách, čeští fotbalisté se probojovali do čtvrtfinále mistrovství Evropy.

„Fanoušci týmu začnou opět věřit, vrátí se symbióza mezi příznivci a mužstvem," předvídá po výhře nad domácím týmem 1:0 bývalý trenér Pardubic nebo Hradce Králové MARTIN PULPIT (45). Podle něho se musí v týmu dál všechno točit kolem hráčů z Plzně. „Vzpomínám si na Pospíchalovu éru, kdy měla Bohemka v nároďáku šest sedm hráčů. Zbytek mančaftu se jim musel ve způsobu hry taky podřídit," tvrdí impulzivní kouč.

Troufl byste si po výbuchu českého týmu s Ruskem 1:4 předpovědět, že vyhraje skupinu?
Troufl bych si říct, že zvládneme poslední zápas s Polskem. Malinko jsem se bál tlaku zákulisí, ale rozhodčí zápas zvládl excelentně. Český tým má navíc v průměru lepší hráče než domácí Poláci. Byl kolem nich jen velký humbuk a nevyrovnali se s ním.

Hvězdný útočník Lewandowski nebyl třeba ve druhé půlce vůbec vidět…
Poláci jsou talentovaní hráči. Ale o všech se nedá říct, že by to byli pracovití fotbalisté, kteří se dovedou přizpůsobit prostředí v profesionálním top fotbale. Lewandowskému a dalším jeho dvěma spoluhráčům, kteří hrají za Dortmund (Piszczek, Błaszczykowski), se to ale podařilo. Jenže roli mohla hrát klidně únava a třeba i psychická. Hráč toho má za celý rok za sebou strašně moc. Atributů, které ovlivňují výkon, je spousta. Pro Poláky to musí být ohromné zklamání, že končí. Do celého šampionátu investovali obrovské peníze a ani jednou nevyhráli.

Proti Polsku si Češi poradili i bez Rosického, soupeře předčili hlavně po stranách hřiště. Jsou kraje největší chloubou Bílkova výběru?
Když to trochu přeženu, musíme hrát jako Plzeň. Gró reprezentace tvoří kluci z Viktorky a na nich by měla být postavená i hra, to znamená brejkový fotbal do otevřené obrany. Vzpomínám si na Pospíchalovu éru, kdy měla Bohemka v nároďáku šest sedm hráčů. Zbytek mančaftu se jim musel ve způsobu hry taky podřídit.

Proti Rusku to ale tak úplně neplatilo…
Přehrát ho nátlakovou hrou se minulo účinkem. V dalších utkáních se nám už dařilo mnohem lépe. Vzadu jsme byli daleko pozornější, defenziva byla propracovanější a rychlými kontry jsme si vytvářeli šance.

Co jste říkal na úprk Petra Jiráčka, který vstřelil gól Polákům po sprintu z pozice pravého záložníka až na levé křídlo?
Jiráčka znám velmi dobře. Řadím ho k hráčům, kteří mají jeden z největších fyzických fondů v historii českého fotbalu. Není pro něj problém se pohybovat na obrovském prostoru, má takzvaný velký akční rádius. Pokud má trenér v týmu hráče, který ze sebe umí ještě třeba v osmdesáté minutě vydat maximum, můžete být ohromně šťastní.

Vypadá to, že jakmile začne zápas, v hlavě se mu okamžitě rozsvítí nápis: Nikdy se nevzdám…
Je to čistý a nezkažený kluk. Podle mě u něho pořád převažuje vnitřní motivace, chce v kariéře ještě něco dokázat. Nehledí na to, co mu z kariéry vypadne. Je ohromně důležité, aby v mužstvu byli takoví hráči a ne jenom ti, kteří se ptají, co z toho bude. U Jiráčka je jasně patrná velká touha něco dokázat.

Občas je srovnáván s Pavlem Nedvědem. Vážně si jsou podobní?
Něco na tom být může, fyzicky byli oba připraveni vždycky skvěle. Pavel byl ale přeci jenom trochu jiným typem fotbalisty. Petr by musel ještě víc zapracovat na střele ze střední vzdálenosti, Pavel Nedvěd dovedl dát gól i zpoza vápna. Co se týká přínosu pro tým, jsou si podobní. Díky takovým fotbalistům má mužstvo šanci na úspěch.

Na cestě od Ruska k Polsku se projev českého týmu změnil. Jak důležitou roli v tom hrál Tomáš Hübschman, který v prvním utkání nepatřil do základu?
Velkou, to je hráč, o kterém jsem si myslel, že by měl být v základní sestavě od prvního zápasu. Je to sice fotbalista, který na první pohled moc nezaujme, ale má zkušenosti a způsob hry, který může našemu mužstvu pomoc.

A přitom se o něm často mluví jako o hráči, který se do moderního fotbalu moc nehodí a brzdí útočné akce…
Sestava je mozaika. Nemusí to být typ moderního fotbalisty, ale může v sobě mít něco, co doplní týmový výkon. Může to být poslední článek do skládačky, dát dohromady jedenáctku, která šlape, není zase taková legrace. Hübschman jednoznačně prokazuje svoji kvalitu.

Podceňovaný český celek postoupil do čtvrtfinále. Co se s ním teď podle vás stane, narostou mu křídla?
Mužstvo se určitě uklidní, to platí i pro atmosféru kolem týmu. Fanoušci mu začnou opět věřit, vrátí se symbióza mezi příznivci a týmem, to je na takovém turnaji hodně důležité. Já bych ale neřekl, že jsme byli podceňovaní. Podle mě náš tým patřil na Euru k těm, s nimiž se muselo počítat. Překvapením spíš je, že nepostoupilo Rusko.

Je to docela paradox, v prvním zápase Čechy totálně vyškolilo…
Měli na to, aby šli hodně daleko, Rusko poskládalo výborný tým. To první utkání zvládlo naprosto fantasticky, s námi hrálo skvěle. Jenže nakonec prohráli i s Řeckem a to by čekal málokdo.

Jak daleko teď mohou Čech a spol. podle vás v turnaji dojít?
V další fázi turnaje už bude záležet na spoustě detailů, roli bude hrát i únava. Plno hráčů vydalo v sezoně spoustu sil. Teď se už ale není potřeba nikoho bát, do dalšího zápasu můžeme jít se vztyčenou hlavou.