Ve svém nejlepším období byl tahounem reprezentace, s Plzní si zahrál věhlasnou Ligu mistrů a pak okusil i slavnou Bundesligu. Teď Václav Pilař kope ligu za Jablonec. Jak se ale dostal vzhůru?

Pavel Pilař.Zdroj: Lubomír Douděra„K fotbalu ho to odmala táhlo, začal v šesti. Chtěl se mnou chodit na hřiště a jezdit do Chlumce, vždycky tam lítal. Zaregistrovali jsme ho u nás v Převýšově, ale hned šel do RMSK Cidlina, kde byl až do patnácti,“ přibližuje fotbalistův růst táta Pavel Pilař, jenž má lví podíl na jeho kariéře.

Právě v „Eremesce“ Pilař starší trénoval a v jedné době vedl oba své kluky (Pavel ml. je nyní oporou Chlumce B v krajském přeboru). „Nikdy jsem jim nenadržoval, naopak. Vaška jsem se nesnažil propagovat. Ale je pravda, že byl už tehdy šikovný. V žácích ho lanařili do Sparty, a když jsme byli na turnaji v Rakousku, přišel za námi manažer z PSG, že si ho hned odveze. Ale to nešlo, manželka byla proti,“ ohlíží se Pilař st.

A tak až v patnácti si vytáhl „Pilku“ kouč Vlastimil Frýdek do Hradce. „Bylo dobře, že odešel později, navíc to bylo blízko, byl doma. Vlastovi děkuji, vedl ho v důležitém dorosteneckém věku. I když jednou jsem s ním měl malou rozepři, že ho nechtěl pustit z tréninku o deset minut dříve na vlak,“ směje se otec. Poděkování patří i Karlu Krejčíkovi. „Ten mu začal dávat šanci ve II. lize,“ dodává.

Místo hraček míč

Jak už bylo zmíněno, Václav byl od útlého věku zapálen do fotbalu. „Děti si hrály s hračkami, on se s bráchou věnoval fotbalu. Zajímal ho jen balon, chodil v dresech, sbíral kartičky. Přijel z tréninku a chtěl jít ještě na hřiště. Pamatuju si, když jsme po čtyřech dnech přijeli z Mostu z halového MČR, vzal si míč a šel si kopat na dvorek,“ vzpomíná táta, který s ním v mládí jezdil na všechny tréninky a zápasy.

„Vše jsem absolvoval s ním. Měnil jsem si v práci služby. O víkendu byly dvoudenní turnaje, nebo chodil hrát v sobotu za jednu kategorii a v neděli za druhou. Bylo to náročné na čas, makačka, ale vyplatilo se, kluk mi to vrátil,“ neskrývá radost.