Přestože utrpěli v posledním kole nejtěžší prohru v sezoně, vůbec jim jako vítězi krajského přeboru radost nezkalila.

Polička – Holice 7:2

Ten, kdo se v sobotu přišel podívat na poslední zápas poličských fotbalistů v sezoně, nemohl litovat. Sledoval totiž jejich rekordní vítězství, a to nad postupujícími Holicemi.

Hosté přitom nezačali špatně a zkraje měli v poli navrch, ale bez větší šance. Poličští se dostávali na polovinu soupeře zejména z brejků. V 18. minutě jim vyšla první parádní akce, když si na kolmici Pavliše za obranu naběhl bek Škoda a křížnou střelou překonal hostujícího brankáře Zahradníka. Na konci poločasu přišla další pohledná kombinace a po Navrátilově příhře se poprvé v zápase trefil Stejskal.

Hned ve 49. minutě po hlavičkovém prodloužení od Stejskala se sám před brankářem nemýlil mladík Poul a pro hosty to začínala být „silná káva". Vzdát se však nechtěli, v rozmezí čtyř minut se dvěma trefami (Zběhlík, Beran) vrátili zpět do hry.

Jenže Polička měla ve svém středu Stejskala a ten v rozmezí 66. a 75. minuty rozcupoval hostující obranu čistým hattrickem jak trhací kalendář. Když se následně ještě podruhé trefil Poul, skončil duel pro holický celek těžkým přídělem. „Pochoďák", jaký předvedl po čtvrtém inkasovaném gólu, si za rámeček jistě nedá.

„Výsledek je takový, jaký je. Prohra 2:7 vypadá sice děsivě, ale jsem přesvědčený o tom, že z Holic to nikoho neděsí. Na zápas jsme odjížděli sotva ve dvanácti. Jedlička mě zavolal asi tři hodiny před zápasem, že má horečku. Nezbylo nic jiného než do sestavy dát i polozraněné Skalického se Zemanem. Nicméně jsme do Poličky odjížděli s přáním a touhou po vítězství," předesílá holická kouč Jiří Tesař, který zhodnotil také samotné utkání.

„První poločas se odehrál v pohodovém tempu. V kabině jsme si řekli, že to přeci jen zkusíme v druhé půli ještě otočit. Za stavu 3:2 to vypadalo, že by to mohlo vyjít. Opak byl pravdou. Některé momenty kluci vychladili a nebylo co řešit. Polička k zápasu přistoupila určitě zodpovědněji, s větší touhou po vítězství. Vůbec nebudu tvrdit, že prohra je pro nás příliš krutá. Spíš jsem rád, že jsme to nějak dohráli a ve zdraví přežili. O to více si kluci, včetně mě, užili na rozlučce," uzavřel hodnocení širokým úsměvem Tesař.

(zz, rh)