Libišany: „A najednou se soupeři nenechali zválcovat"

Žehličku pokryl vodní kámen a už to tak hladce nejezdilo… Libišany v rekordním čase prosvištěly z okresního přeboru do toho krajského. Své soupeře vesměs válcovaly. Doma v základní době neprohrály téměř osmdesát zápasů. Jenže v nejvyšší krajské soutěži přišlo něco neznámého – prohry. Ostřílený trenér JOSEF KAUFMAN st. tak musel, i trochu proti své vůli, změnit herní styl. Ne na krásu, ale bodovou efektivitu. Prý je to jen dočasné.

Jak byste ve stručnosti charakterizoval vystoupení vašeho týmu v podzimní části?
Čekali jsme od toho malinko více. Přesněji řečeno, že se budeme pohybovat na vyšších příčkách. Jenže jsme po podzimu až šestí. Nicméně si myslím, že po zimním oživení bychom se měli vyhoupnout výše.

Libišany byly postaveny do zcela nové role. Zatímco v nižších krajských soutěžích vyhrávaly co se dalo, v přeboru si o tom mohly nechat jen zdát. Co vy na to?
Ano, to je přesné. Někteří hráči ještě pamatují nedávné působení v okresním přeboru. Dlouho byli zvyklí pouze vyhrávat. Na podzim však přišly domácí propadáky a my museli situaci přehodnotit. Nehrát pro diváky ale o body. Pro některé kluky bylo dodržet oba faktory nad jejich síly, tak jsme museli náš styl překopat.

Ještě k předsezonním cílům. Vyhlašovali jste umístění do páté příčky. Nebylo to ke zmíněným okolnostem trochu nadhodnocené?
To si nemyslím. My jsme byli na soutěž dobře připraveni, jenže hned v prvním utkání se nám zranil klíčový útočník Slezák. Po půlhodině utkání v Dolním Újezdu odstoupil a vrátil se až na poslední tři kola. Na jeho gólovou produkci i připravování šancí pro druhou lajnu jsme strašně moc spoléhali. Bohužel, jsme se museli dva a půl měsíce obejít bez něj.

Lehce tedy za vytyčeným úkolem zaostáváte. Bere se to v klubu jako zklamání, nebo se jedna příčka příliš neřeší?
Náš sponzor je ambiciózní a chce mít Libišany pochopitelně co nejvýše. Sám ale viděl, že je potřeba tým doplnit. Pokud se nám to podaří, věřím že soutěží budeme na jaře hýbat. Bavíme se o dvou postech, které potřebujeme zkvalitnit.

Přitom ze soubojů s týmy z popředí tabulky jste vyšli s hlavou nahoře, nemyslíte?

Ano. S týmy ze špičky jsme prakticky neměli problémy. Co se týče první pětky, tak jsme prohráli jen s Třemošnicí. Jinak jsme s každým vyhráli či bodovali. Proto si myslím, že mezi pětku opravdu patříme. A uděláme všechno pro to, abychom se do ní dostali.

Nashromážděný bodový zisk tedy asi neberete. Kolik vám chybí bodů ke spokojenosti?

Hlavně mě štve ten obrovský výpadek doma. Ve třech po sobě jdoucích zápasech jsme nebodovali. Přitom Svitavy, Choceň, Třemošnice to jsou celky, které bychom měli porážet. Takže těchto devět bodů mi pravdu chybí. Dojeli jsme na to, že z minulých sezon Libišany byly doma zvyklé jen vítězit a vítězit. A najednou se soupeři nenechali zválcovat. Na druhou stranu jsme nějaké body získali trochu neočekávaně.

Už první domácí zápasy nepřipomínali libišanský válec. Nemělo to být varováním?
Asi mělo. Vždyť s chrudimskou rezervou jsme otáčeli nepříznivý stav a Moravskou Třebovou porazili gólem z poslední minuty. Kluci si mysleli, že v tom budeme pokračovat dál, ale tvrdě narazili.

V nižších soutěžích jste brali každého na vidle, teď musíte o každý bod urputně bojovat. V čem je tedy rozdíl mezi I. A třídou a krajským přeborem?
Ve všem (usměje se). Nejvíc asi ve zkušenostech hráčů. Manšafty jsou také více disciplinovaní. V tom smyslu, že hru neotevřou. Snaží se hrát více zezadu. A když nemáte kvalitu vepředu, těžko se dají obrany rozebírat. No a pak jim stačilo nás trestat z brejků.

Takže jste bouchl do stolu a pravil: Takhle ne!
No, když Deník naší Heineken arénu přejmenoval na Ementál arénu (smích). Ne, vážně. Už to nešlo. Vždyť hosté si z nás dělali dobrý den. Sedli jsme si nad problémem a výsledkem byla změna našeho stylu. Začali jsme hrát více účelně. A výsledkem byla skutečnost, že v posledních pěti kolech jsme dostali pouze jediný gól. Hráli jsme zodpovědně a odzadu a na soupeře jsme si počkali.

Pokud se nepletu, takto poctivé výkony směrem do obrany jste praktikovali dávno před vašimi požáry v domácím prostředí…
Venku jsme hráli jinak než doma. Tam totiž bylo na soupeři, s čím se vytasí. Naopak před našim publikem jsme za nepříznivého stavu začali jančit. A místo uklidnění situace jsme se vrhali bezhlavě do útoku. Proto jsme přešli na podobnou taktiku i doma.

Libišany si na vlastní kůži vyzkoušely, že se nemusí za každou cenu protivník přestřílet. Že v přeboru stačí vítězství ubránit. Není to pro diváka smutné zjištění?

Je. Já vyznávám útočné pojetí fotbalu. A myslím si, že na takové úrovni by se obranné šachy neměly odehrávat. Nutnou podotknout, že se jednalo o provizorní řešení. Pokud se nám podaří v zimě doplnit kádr o dva, tři hráče a zvednout jeho kvalitu, tak se na jaře k našemu stylu vrátíme.

Nebyl ten první půl rok takovým plánovaným testem, ve smyslu s kolika hráči se dá krajský přebor zvládnout ?
Jsme malý klub. Nemáme béčko ani mládež. Není kam sáhnout v případě zranění či karetních trestů. Podzim jsme absolvovali z patnácti, šestnácti hráči. A to je fakt málo. Poučili jsme se a já jen věřím, že sponzor bude schopen zajistit dva, tři nové hráče.

Vaší středovou záložní dvojici Machala – Kaufman by vám mohli závidět i ve vyšších soutěžích, viďte?

Každopádně je výhoda, když má trenér k dispozici takové hráče. Jsou to borci, kteří přinášejí do naší hry nadstandard. Potřebují ale k sobě kluky, kteří jim stačí myšlenkově, aby zúročili jejich nápady. Nicméně i svého syna jsem musel v závěru podzimu pověřit defenzivními úkoly. A pak nám chyběla síla směrem dopředu. Podobné to bylo i s Vydareným.

Ještě jedno jméno musíme zmínit – brankář Šimon…

Šimon to je velká jistota. Jasně, brankář góly nedává, ale mezi třemi tyčemi to je persóna. Proti gólmanovi, který udělá jednu chybu za podzim, nemůžete říct ani popel. Navíc nám pomáhá v rozehrávce. bezesporu je to náš stěžejní hráč.

Chcete ještě někoho za podzimní výkony vyzdvihnout?

Už raději ne, abych na někoho nezapomněl. Za posledních pět kol chci pochválit celý manšaft. Začali jsme hrát týmově a ne jako soubor individualit. Jeden mákl za druhého a nikdo nedržkoval, když si měl jít plnit jiné povinnosti, než na jaké byl zvyklý.

Jarní plány jste již trochu poodhalil. Jaké tedy jsou?

Žádnému soupeři nedat nic zadarmo. A pokud se nám podaří zesílit kádr, tak se umístit v první pětce.

Přelouč: „Chybí nám zkušený hráč, který umí rozhodnout"

 Stále stejná písnička. Přesto se drží na konci hitparády… Přelouč dlouhodobě hraje v krajském přeboru jen o záchranu. V loňské sezoně se udržela s přispěním všech svatých. Po podzimu tam mají znovu o čem přemýšlet. A trenér VÁCLAV SŮRA vysvětluje, že teď spadnout, by nebylo pro přeloučský fotbal dobré.

Jak byste v kostce zhodnotil podzimní část?
Do podzimní části jsme šli s cílem nahrát co nejvíce bodů. Má představa se točila kolem dvaceti. Ty nemáme, takže spokojenost určitě být nemůže.

A tak se znovu přihlásila Přelouč jen do boje o záchranu. Přitom v kádru máte potenciál alespoň na střed tabulky. Proč se v něm tedy nepohybujete?

Prioritou klubu jsou vlastní odchovanci, které doplnili hráči z Pardubic. To přineslo další herní zlepšení oproti minulému jaru. Přesto vidím, že v důležitých momentech nám stále chybí zkušený hráč, který vezme zodpovědnost na sebe. Usměrní naši hru, případně utkání rozhodne.

Váš bodový zisk hodně sráží nejvyšší počet inkasovaných branek. Může snad za to váš útočný styl nebo co jiného?

Hodně nás sráželo neproměňování šancí. Náš herní projev tím pak dostával trhliny, které vyústily v mnohdy velmi lacině obdržené branky. Především ty nás pak nasměrovaly k tak velkému počtu obdržených gólů v podzimní části. Máme co zlepšovat, především v obranné činnosti.

Naznačil jste, že vám chybí body. Kde jste je měli získat?

Určitě nám utekly body v Moravanech. Dále pak v Chocni i poslední zápas v Libišanech stál za nějaký ten bodík. A přesně v nich nám chyběla na hřišti ta osobnost, která se objevuje u většiny týmů. Přesto máme v mužstvu určitě dost šikovných hráčů, se kterými budeme dále pracovat.

To naznačila i některá extrémně vydařená utkání, viďte?

Nevím jestli extrémně ale sehráli jsme zápasy, kde opravdu mohla panovat velká spokojenost. Ať už doma s Poličkou a Svitavami či v Žamberku. Tato měření sil nám ukázala, co nám v jarních bojích může přinést důležité body.

Jaké jsou tedy pány pro druhou polovinu soutěže?

Musíme absolvovat kvalitní zimní přípravu. Naší prioritou je záchrana v soutěži. Už jen proto, že pro příští ročník bude v Přelouči připraven nový areál. Rádi bychom v něm hráli krajský přebor (důrazně).