VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fotbalový stříbrný grál očaroval Pardubice

Pardubice - Na návěsu kamionu zažívali fanoušci nirvánu. Každý mohl být sám se slavnou trofejí pro vítěze Ligy mistrů. Stačilo jen vystát frontu.

23.9.2010
SDÍLEJ:

Vladimír Šmicer přivezl do Pardubic cenu pro víteze Ligy mistrůFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

HYMNA LIGY MISTRŮ

– zkomponována v roce 1992
– text i melodii napsal Tony Britten
– zpívá ji chór ve třech jazycích (němčina, francouzština, angličtina)
– nesmí být využívána ke komerčním účelům
– celá trvá tři minuty

Ve středu před desátou dopolední si to pardubickou třídou Míru roloval obrovský červený kamion.
Na plošině táhl náklad astronomické hodnoty: fotbalový stříbrný grál, pohár pro vítěze Ligy mistrů. Ten si za neprůstřelným sklem trůnil jako papež.
Za zvuků The UEFA Champions League Anthem, slavné hymny soutěže šampionů, truck zastavil na vyhrazeném místě.

„Říkali jsme si, jestli sem vůbec pohár přivezeme, jestli u někoho náhodou neskončí zakopaný na zahradě. Dominik Hašek je ale v Rusku, takže jsme tady,“ žertoval na adresu pardubických hokejistů, kteří už dvakrát poničili pohár pro mistra extraligy, moderátor.

Jen co se kolem kamionu rozestavěli tvrďáci v černých brýlích, vyšplhal se na pódium Vladimír Šmicer, vítěz z roku 2005. A pěkně si do něho rýpli pardubičtí mladší žáci, výherci nedávno skončeného mezinárodního turnaje v Lomnici. „Porazili jsme Němce a pak i Slavii,“ nezapomněl šibalsky zdůraznit klučina. „Slavii? To není možné,“ usmíval se současný manažer reprezentace.

Potom Vladimír Šmicer usedl za připravený stolek a začal rozdávat stovky podpisů.
A pohár? Byl na dvě hodiny davu, každý si mohl na chvíli vychutnat pocit, že je jenom jeho.

Po jednom jste vystoupali po stříbrných schodech a před sebou jste neviděli nikoho jiného. Jenom trofej. Najednou si sami začnete myslet, že jste dosáhli něčeho výjimečného. Pokladu jste se sice dotknout nemohli, ale jen zkoumat ho z několika centimetrů stálo za to. A ani cena, přiblížit se fotbalovému nebi, nebyla příliš vysoká, jen pár minut ve frontě…

/ROZHOVOR/ - Šmicera láká trénování, ale až časem

Pardubice – „Když vyhraji pohár, dávám na něho pozor jako na mimino,“ tvrdí bývalý reprezentant.

Před pěti lety si současný manažer české fotbalové reprezentace VLADIMÍR ŠMICER užíval pocit totálního štěstí. S Liverpoolem si vychutnával triumf v Lize mistrů, když jeho tým po penaltách porazil AC Milán. Teď se znovu s „ušatým“ pohárem setkal, po cestě Českem se stal jeho ambasadorem. „Před těmi pěti lety by mě ani nenapadlo, že si na něho budu moci znovu takhle sáhnout,“ přiznal se v rozhovoru pro Deník. „Spíš jsem si myslel, že si ho třeba někdy potěžkám v Liverpoolu, až se bude slavit nějaké výročí našeho vítězství,“ rozpovídal se bývalý útočník pražské Slavie.

Nepřibyly na poháru, za dobu, co jste ho neviděl, nějaké škrábance?
Ne, to vůbec. Když jsme ho v Istanbulu vyhráli, bylo to po páté, takže zůstal Liverpoolu a musel se dělat nový. Víte, ten pohár je pro hráče pomalu svatý. Když ho někdo vyhraje, málokdy se stane, aby ho někdo poškodil, nebo ho jenom škrábnul. K poháru mají všichni obrovský respekt. Vyhrály ho takové generace fotbalistů, že si vůbec nedovedu představit, že by se s ním stalo něco, jako s hokejovým pohárem. Je to hlavně o respektu, pro nás to bylo to nejcennější, co jsme mohli získat. Proto se k němu často chová jako k Madoně.

Nebylo riziko, vozit pohár právě do Pardubic?
Co se tady stalo s hokejovým pohárem, je hlavně o respektu hráčů, o ničem jiném. Fanoušci by mu snad nic neudělali (usmívá se).
Kdyby mohl extraligový pohár volit, asi by se Pardubicím chtěl vyhnout obloukem. Zažil koupel, byl zakopán na zahradě, také se z něho loupaly štítky se jménem vítězů a kdyby navíc mluvil, svému kolegovi z Ligy mistrů by návštěvu města určitě nedoporučil…
(směje se) Je to fakt zvláštní. Já když vyhraju nějaký pohár, tak si ho strašně vážím a dávám na něho pozor, jako by to bylo mimino. Celý rok o něj bojuju, chci ho vyhrát, tak ho přeci nezničím. Pohár pro Ligu mistrů vyhráli fotbalisté daleko lepší než já a já jsem se takhle mohl k nim zařadit. Na to jsem strašně hrdý.

Slavné trofeje mají i slavné příběhy. Na hokejový Stanley Cup třeba nesmí sáhnout ten, kdo ho ještě nevyhrál. Když to poruší, prý ho už nikdy nezíská. Platí něco podobného i o poháru Ligy mistrů?
Když jsme nastupovali k finále, tak se procházelo kolem poháru. Někteří hráči AC Milán si na něj sáhli. Od nás ale ani jeden. I když asi to nebyl ten hlavní důvod, proč ho Italové nezískali (usmívá se). Když v NHL vyhrál Pittsburgh konferenci, Crosby také zvedl nad hlavu trofej, i když to prý přináší ve finále Stanley Cupu smůlu. Jsou to pověry, ale já je mám rád.

Jen aby neplatila třeba taková, že kdo donese pohár Ligy mistrů na stadion klubu, který soutěž nevyhrál, uvrhne na domácí tým sedm let neštěstí. Vy jste ho měl v Edenu na derby…
Kdyby platilo, že Slavia teď nemůže sedm let vyhrát Ligu mistrů a pak jo, tak bych to klidně bral. Kdyby pohár osmý rok získala, vůbec by mi to nevadilo (směje se).

Co se slávistickým srdcařem dělá, že jeho milovaný klub je teď jenom bod od sestupu a vůbec se mu nedaří?
Je to pro nás, nebo vlastně pro slávisty, hodně nepříjemné. Už loňská sezona nedopadla dobře, skončili jsme sedmí. Tedy Slavia skončila sedmá, já pořád říkám my, to je hrozný (usměje se). Bylo jasné, že je potřeba dát ten tým nějak dohromady. Jenže se bohužel nepodařilo udělat nějakého útočníka a v tom vidím největší problém. Slavia je konkurenceschopná s Plzní, Olomoucí i se Spartou v obraně a v záloze, ale v útoku bohužel nestačí. Když nemáte střelce, nemůžete vyhrávat zápasy.

Přesně o tom mluví i trenér Jarolím. Ale většina slávistického tábora je spíš zaměřena proti němu, že by měl odstoupit. Co si o tom myslíte vy?
Oni to vidí tak, že posledních pár let vedl on, takže když není v klubu útočník, je to i chyba trenéra plus vedení, že žádného střelce nepřivedli. Pomatuji dobu, kdy jsme měli ve Slavii šest útočníků, a najednou tam není žádný. Přesněji, jsou tam dva. Jakub Hora je ale ještě hodně mladý a potřebuje čas. Standa Vlček už vloni neměl nějakou střeleckou extra formu, takže bylo jasné, že je potřeba ještě nějakého hráče přivést. Slavia to zkoušela, měla jednoho hráče z Afriky na testech, jenže neprošel zdravotní prohlídkou a tím se všechno zhroutilo.

Vás by trénování nelákalo?
Ale lákalo, určitě lákalo. Ale potřebuji si udělat trenérský kurz, profi licenci, abych mohl působit v lize. Pak uvidíme.

Takže ještě máte čas?
Teď jsem na trénování ještě mladý (usměje se). Potřebuji nabýt ještě nějaké zkušenosti a pak získat od hráčů i trochu odstup. Potom se k trénování můžu vrátit.

Je pravda, že jste možná ani neměl čas přemýšlet,co budete po skončení kariéry dělat, viďte?
U mě se to docela dobře sešlo. Jak jsem končil ve Slavii, bylo mi jasné, že koleno už moc dlouho nevydrží, a pozice reprezentačního manažera mě docela lákala. Ne každému se naskytne taková příležitost, že jeden den skončíte s kariérou a druhý den budete pracovat s tím nejlepším, co v republice je. To jsem vzít musel.

Docela zajímavé je, že generace, která se účastnila mistrovství světa v Itálii, se ve velkém pustila do trénování. Vaše slavná stříbrná parta z anglického Eura se ale často objevuje na funkcionářských postech. Napadá vás, čím to je?
To je pravda, Míša Bílek, Ivan Hašek a další se vrhli na trénování. V době, když s ním začínali, tak byl trenérů docela nedostatek. Udělali si kurz a hned dostali příležitost. Teď se mi však spíš zdá, že jich je docela dost, takže byla logicky poptávka po jiných pozicích.

Autor: Pavel Ryšavý

23.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Martin Kolovratník kandiduje do Sněmovny za hnutí ANO.

Chystáme on-line: Kolovratník bude odpovídat čtenářům

Kdo se bojí Virginie Woolfové. Jindřiška Janoušková a Josef Pejchal.

Stotisící návštěvník Východočeského divadla je „za dveřmi“

Pardubická univerzita hledá nového rektora. Kandidát je jeden

Pardubice - Akademický senát Univerzity Pardubice bude v úterý volit kandidáta na funkci rektora pro následující čtyři roky. Na funkci je navržen jediný kandidát, vedoucí Katedry fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické Jiří Málek.

Pardubičky to ženou vysoko. U Borku došla trpělivost s tendenčně řízenými duely

Pardubicko - Černý kůň zkrocen. Fotbalové Moravany senzačně vyhrály na půdě druhého celku krajského přeboru. O soutěž níže planou emoce. V Pardubičkách se vaří krev z výkonu sudích v Načešicích. Přeloučský trenér spílá hráčům za odfušovaný zápas.

VÍME PRVNÍ

Vražda v Krasíkově. Zřejmě kvůli neshodám a alkoholu

Krasíkov - K vraždě asi 45letého muže z Třebařova došlo v sobotu v obci Krasíkov na Orlickoústecku. Na svědomí ji má podle dostupných informací jeho partnerka M. K. Muže zabila při hádce.

ON-LINE: Simeon Karamazov dnes odpovídal na vaše dotazy

Pardubice - Vysokoškolský učitel, poslanec a lídr krajské kandidátky ODS pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Simeon Karamazov dnes od 10 hodin odpovídal čtenářům Deníku v on-line rozhovoru. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení