Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po pádu z divize do krajského přeboru zdejší SK Holice musel vybudovat prakticky nový tým. Podzim zvládl, ale bylo zřejmé, že chleba se bude lámat až na jaře. V zimní přípravě pak nastala komplikace, z trenérského postu byl odvolán Jaroslav Míchal. Mužstvo připravoval asistent Luboš Pilař a nakonec spolu s Jiřím Tesařem tento celek vedli až do konce sezony. Trenér LUBOŠ PILAŘ uplynulou sezonu hodnotí jako stabilizační, proces budování týmu ale zdaleka zdaleka nekončí.

Do jarních odvet jste převzal odpovědnost za výsledky holických fotbalistů po trenéru Jaroslavu Míchalovi. Závěrečný účet zní, deváté místo – 39 bodů za jedenáct výher, šest remíz a třináct proher, skóre 40:42.
Myslím, že bylo v našich silách získat o šest bodů více, ale celkově s devátou příčkou nejsem nespokojen. Důležité bylo, že jsme nebyli ve hře o sestup. Na podzim jsme možná hráli lepší fotbal, ale některé vyhrané zápasy skončily remízou a body nám přibývaly jen pozvolna. Na jaře jsme naši hru zjednodušili, víc se zaměřili na defenzívu a spoléhali na brejky. Paradoxně nám tato změna přinesla víc bodů než na podzim.

V první polovině sezony jste byl asistentem trenéra Jaroslava Míchala, ale ten byl před jarními odvetami odvolán. Ve dvojici s Jiřím Tesařem jste spadli do víru holického fotbalu a to doslova ze dne na den.
Byla to tak trochu výzva, důležitý byl příchod D. Velínského do kádru, podobný typ hráče nám v mančaftu chyběl. Oživením ve hře byl i Englich. Ve hře byl důležitý i Ručka, kterého by mnozí raději viděli v defenzívě, ale dokázal vstřelit 14 gólů, takže mužstvu byl platnější právě v ofenzívě. Jaro jsme zvládli, ale jednoduché to nebylo.

Posuďte úroveň krajského přeboru v uplynulé sezoně?
Myslím si, že oproti předchozí sezoně celková úroveň přeboru spíš poklesla. Osobně mně zklamalo Vysoké Mýto, Moravská Třebová dokonce sestoupila. Na podzim propadala Česká Třebová, ale ta se na jaře zvedla a patřila k nejlepším celkům. Na špici tabulky bylo rozhodnuto již na podzim. Slovan v soutěži neměl konkurenta.
V sezoně byl velkým problémem stav hrací plochy v Holicích. Soupeři se stěžovali, že se na ní nedá hrát kombinační fotbal, což nakonec vadilo i Holicím.

Na jaře byl trávník a terén zkultivován, ale přišli jste o domácí prostředí. Azyl jste našli v Ředicích. Byl to problém?
Nemyslím, že by to naše mužstvo výrazně ovlivnilo. Pravdou je fakt, že na jaře jsme měli těžší rozlosování. Menší hřiště v Ředicích nám vyhovovalo s těžšími soupeři, ale méně s těmi, ve kterých jsme byli favority. Žádný velký problém to nebyl. S hrací plochou se něco udělat muselo, těšili jsme se na lepší terén.

Mnozí experti Holice před jarními odvetami odepisovali. Přesto mužstvo v tabulce nepropadlo až na dno tabulky, z nebezpečného pásma sestupu se včas odrazilo do bezpečí..
Zpočátku mužstvo v tabulce klesalo, ale povedla se nám série tří výher za sebou a k tomu remíza s Českou Třebovou. Vyplavali jsme do středu tabulky a již jsme se tam dokázali udržet. Vyhnuli jsme se tak i psychickému tlaku. Navíc bylo zřejmé, že na jaře byl v Holicích kvalitnější kádr než na podzim, mužstvo se prosadilo i střelecky.

Kteří hráči vás na jaře výkonnostně překvapili?
Místo v sestavě si na jaře vybojoval Valenta, ten rozhodně předčil moje očekávání. Přitom jeho zátěž byla enormní, pendloval mezi áčkem i béčkem. Na jaře mužstvo výrazně zvedli D. Velinský a Englich.