Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Možná jsou malí (oba měří 183 cm), ale rozhodně šikovní. Proto v neděli budou stát proti sobě ve sledovaném východočeském derby. Na straně Hradce Králové Radim Ottmar, v brance Pardubic Luděk Frydrych. Deník je pár hodin před zápasem podzimu vyzpovídal.

Bude to souboj brankářských rivalů, nebo kamarádů?
Frydrych: Určitě kamarádů. Chytali jsme spolu v Hradci. Asi v šestnácti jsem přišel do béčka chlapů a Radim tam už byl. Já dorazil jako mladý a vyjukaný klučina.
Ottmar: V Hradci se tenkrát hrála ČFL. Luděk přišel jako mladý talentovaný gólman, ale byl to v pohodě kluk. Byli jsme kamarádi, nic jsme nehrotili.

Oba jste asi museli poslouchat, že jste na gólmana mrňaví, ne?
Frydrych: No jo, pořád jsme se přeměřovali a jeden toho druhého moc nepřevyšoval (usměje se). Myslím, že jsme na tom úplně stejně, ne?
Ottmar: Je to tak. Co si vzpomínám, tak jeden z nás je o půlcentimetr vyšší, ale nevím kdo.
Frydrych: Ani já ne. (smějí se oba)

Máte společnou cestu, neustále jste museli dokazovat, že dobrý gólman nutně nemusí měřit dva metry. Ubíjelo to někdy?
Frydrych: Když budu mluvit za sebe, zvyknul jsem si. Už nevyrostu, naučil jsem se s tím žít. To víte, že občas tyhle kecy posloucháme, ale my už to teď nezměníme.
Ottmar: Mám podobný názor. Člověk si z toho musí dělat legraci, jinak by se z některých názorů zbláznil. Brousil jsem jiné gólmanské přednosti. Ty jsem se snažil zdokonalit, snad se to povedlo.

Tušíte, kde má ten druhý slabinu?
Frydrych: Radima jsem ve velkém fotbale dlouho chytat neviděl. Naposledy to bylo teď na začátku léta v přáteláku, jinak několik sezon ne. Občas se potkáme na malém fotbale, ale na velkém ne.

Při malém fotbale Radim Ottmar často řádí v poli jak Ronaldinho, tam se gólmanské kvality asi moc nakoukat nedají, co?
Frydrych: To je pravda. Jednou jsem měl to štěstí, že jsme dokonce byli na turnaji, kde se v týmu sešli čtyři gólmani a zahráli jsme si spolu v poli. Radim byl jasně nejlepší, nohama mu to jde skvěle.
Ottmar: Chodíme na halové zimní turnaje, ale tohle si nevybavím. Za to vím, kde má Luděk slabiny: Je malej. (řehtá se) Ne vážně, je to kvalitní gólman. Má kariéru lepší než já, hledat slabiny nemá smysl.

Jaký vlastně máte ke svému soupeři vztah?
Frydrych: Chytal jsem v Hradci někdy před šesti lety, už je to pryč. Nemám s ním společného vůbec nic. Mám tuhle štaci v životopise, nic víc.
Ottmar: Pardubice beru jako rivala, ale do extrémů to neženu. Derby je každopádně mediálně hnané dopředu a vyhrát ho, by bylo moc pěkné.

Je derby vaším zápasem podzimu?
Frydrych: Hrajeme o to, kdo bude na východě Čech nejlepší. Je to  největší zápas!
Ottmar: Jsem na začátku cesty, užívám si každé utkání. V tuhle chvíli je mi skoro jedno, kdo na druhé straně stojí, ale postupem času třeba derby posunu výš.

Nachází se v táboře rivala někdo, kdo gólmanům nahání husí kůži?
Frydrych: V předminulé sezoně byl největší hradecký bourák Vaněček. V lize to ale bylo nic moc, tak uvidíme, kdo tam bude největší hrozba.
Ottmar: Pardubice mají kvalitní mužstvo celkově. Nemají výrazné individuality pracují jako mančaft.

Vážně vám u žádného hráče nebliká červené světlo, že na něj je potřeba dát velký pozor?
Frydrych: Vždyť v lize ještě Hradec nedal gól, jsme na tom úplně stejně (usměje se).
Ottmar: Jeřábek. Je to nadstandardní hráč, v Pardubicích se vše točí okolo něho.

Čekáte, že se bude na hřišti hodně jiskřit?
Frydrych: Asi by to tak být mělo. Je to derby, to znamená něco víc. Pořád jde o ty stejné tři body, ale každý zápas vnímá trochu jinak, hrajete proti největšímu rivalovi, nemůžete vypustit jediný souboj. Kamarádství půjde na dvě hodiny stranou.
Ottmar: Bude to vyhecované od první do poslední minuty. Asi to ovlivní i průběh zápasu, navzájem si nedáme nic zadarmo.

Pánové, a úplně na závěr, kdo derby vyhraje?
Frydrych: Doufám, že my. Potřebujeme tenhle zápas zvládnout i kvůli sebevědomí, pak máme dva volné víkendy, jednou na nás čeká volný los, pak pohár. V Hradci potřebujeme bodovat.
Ottmar: Aby nám byl co k čemu bod z Táborska, musíme vyhrát. Jakkoliv.