Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dámy a pánové, přichází Mr. Success nebo-li Pan Úspěch… Vedení nejsilnějšího klubu v okrese, kterým je FK Pardubice, si musí mnout ruce. Jejich řady rozšířil bývalý trenér Pardubiček, který s týmem v rekordně krátké době postoupil z okresního přeboru až do toho krajského. KAMIL ŘEZNÍČEK se ujal kombinovaného mužstva s označením B a U21. Je tedy jisté, že se s ním budeme setkávat hlavně na divizi.

Pane trenére, jak byste v kostce zhodnotil zimní přípravu?
Do zimní přípravy nastoupilo třicet hráčů, neboť týmy mužů s označením B a juniorky U21 trénovaly společně. Vzhledem k brzkému začátku Juniorské ligy jsme měli celkem zhuštěný program. Přesto jsme splnili vše, co bylo naplánované. Důležitým faktem se stalo i to, že se nám vyhýbala vážnější zranění či nemoci. Jsem rád, že hráči k tréninkům přistoupili zodpovědně a věřím, že nabyté síly i zkušenosti zúročíme v mistrovských zápasech.

Nedílnou součástí přípravného období jsou „přátelské" konfrontace mezi týmy. Co vám přípravné zápasy ukázaly?
Vzhledem k tomu, že plán  zápasů byl již po mém příchodu na post trenéra hotový, tak mi v přípravě chyběly tzv. těžší zápasy zejména proti soupeřům z divize a vyšších soutěží. Tím vůbec nechci snižovat kvality mužstev, se kterými jsme se potkali v přípravě, neboť se vždy jednalo o přední týmy krajských přeborů. Utkání byla většinou vyrovnaná, ale jestliže chceme naše mladé hráče kvalitně připravit na těžká střetnutí v divizi i Juniorské lize a výkonnostně je  posunout, je  potřeba právě  tato  konfrontace, která mi v odehraných zápasech trochu chyběla.

Kdy jste vůbec přípravu zahájili, co bylo jejím obsahem a na co jste se nejvíce zaměřili?
Zimní přípravné období jsme zahájili 8. ledna. V prvních týdnech jsme se zaměřili na rozvoj kondičních a rychlostně vytrvalostních schopností. Hráčům jsme se snažili vytvořit pestrý a hlavně účelný proces, kdy jsme využili i nespecifických forem tréninkových metod. Postupem času a hlavně s blížícím se startem  Juniorské ligy  jsme se  soustředili na  individuální  i týmové  herní činnosti. Snažili jsme se vše sladit, tak aby hráči získané dovednosti využili v soutěžních utkáních.

V béčku dochází každý půlrok k velkému škatulata, hejbejte se. Jaké to bylo v letošní zimě?
Postupem času jsme zúžili kádr na dvacet tři  jmen. Ta tvoří společný tým béčka a U21, který bude následně doplňován o hráče z našeho áčka. Hráči, kteří se nevešli,  byli uvolnění na hostování se záměrem, aby pravidelně hráli minimálně krajský přebor. Aby měli stálou herní praxi. V letní přípravě se pak mohou pokusit vybojovat si místo v našem týmu.

Můžete být konkrétní?
Zpět z hostování v Živanicích se vrátili Baldrych a Rydval, z dorostu byli přeřazení D. Pánek a Štemberk, nově zkoušíme V. Krejčího z Meziměstí. Naopak z kádru odešli  Novotný, Buriánek, Janecký a L. Polák na hostování do Živanic , Pleskot na hostování do Pardubiček a Strachota na hostování do Holic.

Také se stalo pravidlem, že někteří hráči si oproti podzimu polepšili a byli povýšeni do áčka. Je tu však i cesta zpět, viďte?
Ano. Do  druholigového  kádru  byli  přeřazeni F. Kopřiva, Prokopec. Opačným směrem zamířil Pešek. Po dlouhodobém zranění se postupně zapojí do hry i V. Kakrda.

Po podzimní části figuruje béčko až na osmém místě tabulky. Cíle byly určitě vyšší, protože k sestupovým příčkám není daleko. Jaké máte pro jarní část?
Prioritou v klubové strategii je samozřejmě naše vlajková loď , tedy A–mužstvo. Divizní tým by měl fungovat především jako plnohodnotná rezerva, kdy v soutěži budou nastupovat hráči ze širšího kádru áčka a zbytek obstarají hráči z béčka a U21 s nejlepší aktuální formou. Tak,  abychom  si  minimálně  udrželi stávající pozice a neměli větší starosti se záchranou.

Největším problémem béčka byly nevyrovnané výkony. Podobné to bylo i v přípravných zápasech v zimě. Co za tím vězí?
Všechno vychází z faktu, že hrajeme neustále v jiném složení a hráči rotují sestavou. Na druhou stranu, jedná se o klubovou filozofii  a proto se nemůžeme na nic vymlouvat. Naším posláním je udržet všechny hráče v herním zatížení a pokusit se týmový herní výkon sladit do určité kvality. Výsledky v přípravě pro nás nebyly zase až tak důležité. Rovněž v ní se projevil fakt, že jsme byli ve fázi zkoušení a testování hráčů.

U pardubických fotbalistů nechybí kreativita, což je dáno jejich výchovou v prosperujícím klubu. Nicméně v divizi si s ní člověk nevystačí, souhlasíte?
To je pravda, snažíme se prezentovat aktivní, konstruktivní hrou a někdy nám chybí více  důrazu. Divizní soutěž má vysokou kvalitu. Naši mladí hráči stále sbírají zkušenosti a zvykají si na všechny aspekty dospělého fotbalu. Důležité je i to, aby si uvědomili, že reprezentují velký a silný klub. A hlavně,  že hrají o svojí fotbalovou budoucnost. Takže všechny zápasy musejí odehrát naplno.

V Pardubičkách, kde jste působil, byla herní disciplína na prvním místě. Prohřešky či nějaké to frfňání nikomu neprocházely. Každý rok jste díky soudržnosti dokázal vytvořit partu, která táhla za jeden provaz. Jaké to je či bude v FK Pardubice?
Stejné principy by měly fungovat i tady, ale až čas ukáže, jak se to povedlo. Podstatný rozdíl, je v tom, že do Pardubiček jsem si hráče pečlivě vybíral. Vhodně jsem kádr doplňoval, za účelem zacelování mezer, které nám vznikly. Abychom mohli být konkurence schopní v jednotlivých soutěžích. Zde jsem naopak převzal  kádr hráčů, se kterým pracujeme a snažíme se jej po všech stránkách co nejlépe připravit.