TJ Sokol Živanice
Celkem
4. místo, 30 zápasů, 15 výher, 9 remíz, 6 proher, skóre 45:30, 58 bodů
Podzim
5. místo, 15 zápasů, 8 výher, 4 remízy, 3 proher, skóre 21:13, 29 bodů
Doma
5. místo, 13 zápasů, 8 výher, 4 remízy, 3 prohry, skóre 21:15, 31 bodů
Venku
3. místo, 13 zápasů, 7 výhra, 5 remíz, 3 proher, skóre 24:15, 27 bodů
Penalty
Celkem: 4:5, doma: 3:1, venku: 1:4
Nejlepší střelci
8 – Janecký, 7 – Gorol, 5 – Kulič, 4 – Buriánek, Kořínek a T. Kakrda

Brambory… Pro zemědělce a jejich odběratele zdroj obživy. Sportovci však tento pojem moc nemusí. Zejména se týká těch v individuálních disciplínách nebo kolektivních odvětvích v krátkodobých soutěžích. V těch celoročních, kdy ani tak nejde o stupně vítězů, by se dalo čtvrté místo považovat za výborný počin. Jenže ne u takového týmu jako jsou Živanice. U vesla se tam střídají renomovaní trenéři jako ponožky a rovněž hráčský pohyb nikdy neustává. Asistent trenéra VÍTĚZSLAV REJMON, který rovněž odnesl neúspěšnou sezonu mimo jiné přemítá o nedostatcích za každých okolností ambiciózního klubu.

Trenére, jak byste stručně zhodnotil loňskou sezonu?
Vedení klubu mělo určitě vyšší cíle než je čtvrté místo. Mluvilo se postupu do ČFL. Proto panuje v Živanicích nespokojenost. Ta se prohlubuje tím, že se nepodařilo obhájit ani třetí příčku z minulého ročníku.

Přejděme plynule na podrobnější rozbor jarní části. Jaká byla ve vašich očích?

Nesmíme opomenout fakt, že v zimní přestávce došlo ke změně na trenérské lavičce. Místo Košátka se ujal týmu Pulpit. Tréninky začaly mít fantastickou úroveň. Bohužel to, co jsme na nich nacvičovali, se přeneslo do hry až v závěru sezony. Kdo rozumí fotbalu, tak mu je jasné, že změna stylu i herních situaci se mužstvu dostane do krve tak po čtyřech měsících.

Nový trenér, nová koncepce. Proč nestále dochází v Živanicích k podobným turbulencím?

To není otázka pro mě. Nicméně, aby se vše ustálilo, musel by se déle podržet trenér. A to když se objeví i dílčí neúspěchy. Klub by měl mít dlouhodobější koncepci a ne při prvních nezdarech hned sahat po změnách.

V obou polovinách sezony jste nastřádali stejný počet bodů. Přesněji řečeno 29. Je to náhoda nebo zatím vězí něco jiného?

Není to náhoda. V jarní části jsme totiž měli získat daleko více bodů a měli jsme figurovat v tabulce výše. To bychom ovšem museli proměnit alespoň padesát procent brankových příležitostí.

Na Živanice se chce každý vytáhnout. Už jen třeba kvůli osobě jejich prezidenta. Před jarní části jste soupeře angažováním trenéra Pulpita i exligisty Kuliče možná podráždili ještě více…

Je to pravda. Byli jsme na to ale připraveni. Není to tak, že bychom nezvládali svojí roli, ale znovu se musím zastavit u žalostné koncovky. Nikdo nás vyloženě nepřehrál, góly však chyběly.

Zdá se, že problémy vašemu týmu nepřidělávali soupeři, ale zadělávali jste si na ně vy sami. Je tomu tak?

Přesně tak. Neproměňováním šancí jsme udržovali své protivníky ve hře a klepali se o výsledek až do závěrečného hvizdu. Navíc silnější a zkušenější mančafty toho využily a naší chabou koncovku trestaly. A nedej bože, když se dostaly do vedení. To se zavřely na vlastní polovině a my jsme marně dobývali jejich obranný val.

Není také na škodu fakt, že v Živanicích je poměrně velká fluktuace také mezi hráči?
Jistě, že je.Je to podobné jako se změnami trenérů. Živanickým neduhem je to, že každý půlrok se prakticky začíná od nuly. Jedni hráči přijdou, druzí odejdou. Než ti noví zapadnou, chce to nějaký čas. Problém je v tom, že není více kmenových hráčů.

Pozorný fotbalový fanoušek si všimne, že v Živanicích si hodně zakládají spíše na jménech a na minulosti dotyčného hráče. Posledním příkladem je Marek Kulič. Co vy na to?

Víte, do odpovědi na tuto otázku bych se nerad pouštěl. Co se týče Marka Kuliče, přivést ho do Živanic, bylo přáním prezidenta klubu. Podle mého názoru by se v soutěži jako je divize nemělo sázet na jména, ale na tým. Na druhou stranu angažování dalšího exligisty Ondřeje Herzána se vyvedlo. On byl hnacím motorem a příkladem píle pro ostatní hráče.

Živanická sestava byla na divizní poměry hvězdná. Proč se tedy váš tým nedokázal více prosadit střelecky?

Chyběla nám kvalita v zakončení. Takového Jakuba Černíka jsme brali do Živanic s pověstí střelce a on totálně zklamal. Nebo třeba Janecký. Kvalita útočníka se pozná, když ze tři šancí promění dvě. A ne z šesti jednu. Hráč se vám může na hřišti celý zápas potulovat a pak dá dva góly. Naproti tomu kluk může dřít celých devadesát minut a neskóruje. Kdo z nich je hrdina? Ten „flákač".

Alfou i omegou v těchto soutěžích je přístup. Kolikrát bojovnost vykompenzuje fotbalové dovednosti. Živanice s ním ale kolikrát byly na štíru. Vysvětlete mi, proč se tak děje v klubu s nadstandardními podmínkami?
Narazil jste na palčivý problém. Někdy to vypadá, že si hráči neváží možnosti hrát za Živanice. Přitom opravdu mají vynikající zázemí a jsou i náležitě finančně ohodnoceni. Odměňování by se mělo změnit. Hráči by si měli peníze vykopat na hřišti a ne mít jistotu ve slušných platových základech.

V loňské jarní části nedobytná tvrz dovolila v té letošní nájezdníkům čtrnáct bodů. Fanoušky naštvaly především prohry s týmy ze druhé poloviny tabulky, s Vysokým Mýtem a Dvorem Králové…
Zase se dostáváme k hlavnímu bodu celé jarní části, kterým je střílení, v našem případě nestřílení branek. V obou zápasech jsme mohli vést do poločasu o tři čtyři góly a mohlo být vymalováno. To potvrdili i trenéři hostujících mančaftů. Zkrátka na jaře jsme neměli gólový tým. Potýká se s tím sice většina mužstev, ovšem u nás to bylo abnormální.

Naději na medailové příčky jste ztratili v prostřední pasáži jara. To jste porazili pouze Neškodné Týniště a rovněž sestupující Českou Třebovou. V tomto období jste nasekali tři prohry. Jaké pro to máte vysvětlení?
O zápasech s Mýtem a Dvorem již byla řeč. Třetí prohru jsme utrpěli v Českém Brodě a tam vyhrát nešlo. Domácí se ne nás vytasili s velice agresivním, až zákeřným fotbalem. Taktika zastrašit naše hráče jim vyšla. V některých případech to bylo o zdraví.

Naopak poslední dvě kola vyšla vašemu kolektivu na jedničku s hvězdičkou Alespoň po útočné stránce, viďte?

Ano a především v Turnově jsme podali parádní výkon. Kolo před tím k nám přijel již zachráněný Jablonec a na jeho uvolněném výkonu to bylo znát. Za to Turnov nic nepodcenil, ale my byli minimálně o třídu lepší.

Přes drtivý závěr se s Živanicemi loučí trenérská dvojice Martin Pulpit – Vítězslav Rejmon. Aby se to nepletlo, další změna na tomto klíčovém postu…
Martin Pulpit byl s prezident klubu domluvený na půlroku. Pokud by se postoupilo do ČFL, možná by se domluvili na další spolupráci. Nestalo se, a tak trenér Pulpit odchází na zahraniční angažmá do Saudské Arábie. Co se týče mé osoby, já jsem s trenérskou činností začínal právě u pana Nováka. Chtěl jsem tuto kariéru u něj i skončit, ovšem živanické vedení se bohužel rozhodlo jít jinou cestou. Rozešli jsme se v dobrém. Byly to dva krásné roky.