Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Látal jsem díru za dírou, to se muselo projevit

Pardubičky - Trenér Pardubiček Luboš Pilař se spolu s týmem po nadějném začátku už jenom propadával tabulkou. Alfou i omegou neúspěchů byla zranění klíčových hráčů.

17.12.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

SK Pardubičky
Celkem
15. místo, 15 zápasů, 2 výhry, 4 remízy, 9 proher, skóre 15:34, 11 bodů
Doma
14. místo, 7 zápasů, 2 výhry, 1 remíza, 4 prohry, skóre 7:12, 7 bodů
Venku
15. místo, 8 zápasů, 0 výher, 3 remízy, 5 proher, skóre 8:22, 4 body
Penalty
Celkem: 1:3, doma: 0:1, venku: 1:2.
Nejlepší střelci
3 – Mráz, Rössler, 2 – Pleskot, Jiráský

Skoro to vypadá, že proti nim povstali řečtí bohové… Skupince spiklenců šéfuje ten, který má na starosti lékařství. Fotbalisté z SK Pardubičky se znovu potýkali s rozsáhlou marodkou a Asklépios jako by nebyl doma. Trenér LUBOŠ PILAŘ pak marně žadonil u bohyní proseb Litaií, aby se přimluvily u bohyně vítězství Niké. Nebo alespoň u její kolegyně Tyché, která vede oddělení šťastných náhod. A když neuspěl ani u boha spánku Hypnose, na podzim si jeho nervy moc neodpočinuly.

Tým od Borku je odsouzen jen k bojům o záchranu. Pomůže mu samotná Athéna, mimo jiné bohyně vítězné války, či skončí v rukou boha smrti, kterým je Thanatos?

Trenére, jak byste zhodnotil podzimní část v Pardubičkách?
Před sezonou jsem říkal, že máme kádr na to, abychom se bez problémů pohybovali někde mezi osmým a třináctým místem. Začátek podzimu tomu i nasvědčoval, když první čtyři kola jsme odehráli velice slušně. Bohužel v tom následujícím se to všechno zlomilo, když se v Hlinsku zranili oba krajní záložníci. K nim se v dalším utkání přidal Münzberger. Najednou jsme museli stavět na hráčích, kteří nastupovali za béčko ve třetí třídě. Opakoval se scénář z jarní části. Zranilo se pět hráčů ze základní sestavy a náš kádr není tak kvalitativně široký, jak si krajský přebor vyžaduje. Nicméně kdyby podobná věc zasáhla jiné mančafty v této soutěži, měl by stejné problémy.

Jak byste okomentoval letošní krajský přebor jako celek?
Ve fotbale se již pohybuji nějakou dobu. Navštěvuji zápasy na různých úrovních. Musím konstatovat, že úroveň krajského přeboru klesá. Ne snad oproti loňské sezoně, to je stejné. Mám na mysli dlouhodobou tendenci. To je ale problém i dalších soutěží.

Traduje se, že druhý rok bývá v té dané soutěži náročnější než ten první. Jak je to ve vašem případě případě Pardubiček?

V našem případě už se jedná o klišé. Za všechno mohou zranění. Jsem přesvědčený o tom, že silně ovlivnila naše výkony. Stačí se jen podívat na sestavy, kdy jsme vítězili a kdy jsme prohrávali. V silném složení jsme porazili Lanškroun a Holice. Pak jsme se k němu dostali v posledních dvou kolech a v obou jsme bodovali. V Moravanech jsme vyhráli na penalty, doma s Chocní jsme naopak rozstřel nezvládli.

Ve vašich plánech bylo vyhnout se bojům o záchranu. Jenže stejně jako na jaře jste v první polovině letošní sezony jenom paběrkovali. Je tady však rozdíl v tom, že po loňském podzimu jste měli nahráno, viďte?
Přesně tak. Situace je podobná a nebojím se říci, že horší. Opravdu nemáme nehráno, což pro jarní část, kdy se body získávají hůře, není moc potěšitelné zjištění.

Dalším a trochu netradiční cíl vyřčený před sezonou zněl: vyhnout se zdravotním problémům. Podzim však okopíroval jaro, to už asi nemůže být náhoda. V čem je příčina?
Nevím. Probděl jsem několik nocí, lámal jsem si s tím hlavu i ve dne, ovšem na nic, co bychom mohli dělat špatně, jsem nepřišel. Jestli třeba nejsou kluci moc na tréninku přetěžování. Když to vyjmenujeme, tak například Münzberger si nešťastnou náhodou zlomil ruku, Kutílek se podsmekl a natáhl si tříslo, Froš si poranil kotník. Nejedná se tedy o svalová zranění, která nás kosila na jaře. To jsou věci, které se stávají, bohužel nevím, proč se drží našeho týmu…

Soutěž jste zahájili velmi solidně. V prvních čtyřech kolech jste získali sedm bodů. Takový začátek by měl vždy tým uklidnit a dodat mu sebevědomí…
Jsem rád, že kluci pochopili mojí filozofii. Začali jsme hrát trochu odlišným stylem než na jaře. Cítil jsem, že to funguje, ale po dvaceti minutách již zmíněného utkání v Hlinsku se naše hra zbortila jako domeček z karet. Náhrada sice byla, ovšem po zraněních zkušených borců jsme nedokázali zacelit mezeru. V dalším kole se zranil klíčový hráč a už jsme se vezli…

Nenalomila definitivně psychiku týmu domácí hladká prohra s Moravskou Třebovou?
To si úplně nemyslím. Každopádně Moravská mě zaskočila tím, jaký u nás předvedla výkon. Po pravdě řečeno, jsem to nečekal. Na těžkém terénu se daleko lépe pohybovala a přejela nás.

A z původně klidného podzimu se začala stávat hrůza. Za devět kol jste získali jediný bod a zaznamenali skóre 10:30, včetně čtyřech domácích proher…
Domácí nezdary, to bylo jedno velké neštěstí. Týmy jako Litomyšl, Letohrad B jsme měli porazit. To samé platí, o které jsem si ale myslel, že se bude v tabulce nacházet někde jinde. A my s ní prohrajeme darovaným gólem v nastavení. Když to sečtu, tady nám chybí devět bodů. I při těch zdravotních peripetiích jsme měli na to ty body urvat.

Zranění je jedna věc a tou druhou je přístup k zápasům. Kdy už jindy než při rozklížené sestavě by měli hráči jezdit na sto deset procent. Co vy na to?
S tím naprosto souhlasím. Bohužel výkony našeho týmu stály a padaly na hře mladých kluků. Místo, aby se oťukávali, břemeno tíhy viselo na nich. Navíc k tomu ani nepřispívá současná doba, která mladou generaci moc nenutí ke zodpovědnosti.

Po utkání s Poličkou musela být v kabině pořádná bouřka, neboť zbývající dvě jste v základní hrací době neprohráli. Můžete prozradit, co se dělo?
Nechci to moc tahat na veřejnost. Snad jen, že kritizovaný Žďára, chtěl skončit s fotbalem. Naštěstí si to rozmyslel, postavil se k věci jako chlap a v Moravanech i proti Chocni to zvládl bravurně.

Body získané v domácím prostředí jsou vždy základem celkového úspěchu. Jak reagovali na ztrátu fanoušci?
Mrzí mě, že jsme jim nedělali radost. Nicméně každý, kdo rozumí fotbalu, viděl, v čem jsme se potáceli. Ví to i vedení. Ač jsem chtěl rezignovat, rozmluvilo mi to s odůvodněním, že chyba není v trenérovi. Důvěry si cením.

Ztráty z domova jste nedokázali kompenzovat venku. V cizím prostředí jste se stávali snadnou kořistí. Vnímáte to podobně?
Myslím si, že jsme neodevzdávali úplně špatné výkony. Je ale pravda, že jsme dostávali laciné góly. Rychle jsme pustili soka do vedení a pak jsme manko těžko smazávali. Přestože jsme protivníky fyzicky přehrávali.

Pardubičky se na každý gól hodně nadřou. Není divu, že mají jeden z nejhorších útoků v soutěži a chybí jim střelec. Jaké pro to máte vysvětlení?
Je to zavádějící. Po pěti kolech jsme v každém utkání měnili základní sestavu a šibovali hráči, kteří šli z postu na post. Takže útočník šel do obrany apod. Látal jsem jednu díru za druhou, a to se muselo projevit na výkonu.

Co říkáte novince, která při remíze nařizuje penalty?

Nesmysl. Jsou o štěstí a do dlouhodobé soutěže nepatří. Další věc. Na Jelení jsme je kopali za tmy. Už to bylo pomalu na čelovky (smích).

Vy jste absolvovali hned čtyři rozstřely, ale vyhráli jen jediný. Trénujete zvláště penalty?
Samozřejmě. Ale je to spíše doplňková disciplína.

Jaký byl nejlepší a naopak nejhorší zápas z pohledu Moravan?
Nejhorší zápas, s Moravskou Třebovou, už jsem popsal. Nejlepší? Porazili jsme sice Holice, ale já si nejvíce cením dvou bodů z Moravan.

Jaké máte plány pro jaro a jak je chcete realizovat?
Chceme se vyhnout sestupu. Bude ale hodně záležet na hráčském přístupu. Tréninková morálka je v Pardubičkách velmi solidní. Klíčový by měl být začátek jara. Mančaft máme kvalitní, ovšem všechno se odvíjí od zdravotního stavu. Starší hráči na krajský přebor v pohodě mají, neboť v něm v minulosti působili. Ti mladší se od nich mohou učit, takže perspektivu mužstva vidím velikou. Následující kroky povedou k tomu vhodně tým doplnit. V Pardubičkách se ale hráči nepřeplácejí. A v tomto vedení plně chápu…

Autor: Zdeněk Zamastil

17.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Proti proudu času zdarma k oslavám Mezinárodního dne archeologie

Ilustrační foto

Pardubice se rozloučí s dostihovou sezonou

Pravý břeh Labe zůstane klidovou zónou. Stavět se nebude

Pardubice – Obyvatelé Pardubic už znají budoucí podobu pravého břehu Labe. Nejzásadnější změnou je nová lávka přes řeku, vybudování informačního systému či doplnění městského mobiliáře. Vzniku nové zástavby určené k bydlení se starousedlíci a ekologové obávat nemusí.

Fotbal a škola. Zkusili si to i v Kanadě

Pardubice – Plnit si povinnosti na fotbalovém hřišti a zároveň i ve škole se vyplácí. O tom dobře vědí hráči Regionální fotbalové akademie Pardubického kraje. Jeden z nich se nedávno dočkal zajímavé odměny, když po úspěchu v „olympiádě“ z anglického jazyka vyrazil na výměnný pobyt do zahraničí. Čtrnáctiletý Petr Beneš týden poznával, jak se žije a trénuje v Kanadě.

Si děláš kozy... No vážně, tři kozy v autě

Pardubice - Kdo viděl film Slavnosti sněženek ví, že koza dovede cestovat autem. I když běžný pohled to opravdu není.

Téma kampaně? Strach dominuje

Pardubický kraj /KOMENTÁŘ/ - Je to v posledních letech již takový kolorit. Politici hledají racionální témata předvolebních kampaní čím dál obtížněji. Viditelné to bylo loni před krajskými volbami, letos se situace opakuje. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení