Casillas, Ramos, Bale, Benzema, Ronaldo… Klepete si na hlavu, že jsme se spletli a vy místo Pardubického deníku teď čtete Corriere dello Sport? Tak vězte, že úplně od věci jména fotbalistů Realu Madrid nejsou. Pro Bílý balet totiž představují to samé, jako Šimon, Hron, Machala, Kaufman, Brož a Vokáček pro FK Libišany. Oba kluby mají společnou další věc, šíji dresy u stejného krejčího. A protivníci se jich bojí.

Jarní trenér JAN ZADROBÍLEK nezaznamenal s týmem ani jednu bodovou ztrátu. A na rozdíl od kouče královského klubu zvedl nad hlavu pohár pro vítěze. Mistra I. B třídy.

FK Libišany
Celkem
1. místo, 26 zápasů, 23 výher, 1 remíza, 2 prohry,
skóre 110:27, 71 bodů

Podzim

1. místo, 13 zápasů, 10 výher, 1 remíza, 2 prohry,
skóre 46:18, 32 bodů

Doma

1. místo, 13 zápasů, 13 výher, 0 remíz, 0 proher,
skóre 69:13, 39 bodů

Venku

1. místo, 13 zápasů, 10 výher, 1 remíza, 2 prohry,
skóre 41:14, 32 bodů

Penalty

Celkem: 1:0, venku: 1:0

Střelci
22 Brož, 18 Kaufman, 16 Machala, 13 Svatoň, 12 Vokáček, 7 Hron

Trenére, jak byste zhodnotil v kostce uplynulou sezonu?

Sezonu jako celek hodnotím určitě jen pozitivně. Podzimní část z naší strany nebyla až tak přesvědčivá jako ta jarní. Na můj vkus, jsme byli v některých zápasech, až příliš zranitelní. Dodnes mi leží v žaludku třeba naše nepovedené vystoupení v Řečanech. Tam jsme překvapivě lehce propadli ve všech herních činnostech.

A jak byste charakterizoval jarní část, ve které už jste figuroval jako hlavní trenér?

Jaro bylo jednoznačně o něčem jiném. Důležitým faktorem se ukázalo zimní přípravné období. V něm se se nám do týmu podařilo zabudovat hráče, kteří mančaft ještě zkvalitnili. Vytvořilo se tak zdravé konkurenční prostředí. Ve všech jarních zápasech, kromě utkání v Prosetíně, jsme soupeře herně převyšovali. Dominanci potvrzovali v mnoha případech střeleckou produktivitou.

Cíl před sezonou ale zněl zachránit se. Vysvětleno to tehdy bylo následovně: Po postupu z okresu se projevil zájem o vaše hráče ve vyšších soutěžích…

Skutečně jsme před sezonou v klubu řešili existenční podmínky. Těsně před zahájením ročníku se ale situace změnila. Zaplaťpánbůh. Nakonec se vše vyřešilo, přišli noví hráči a soutěž jsme impozantně rozehráli. V tomto případě platí to známé, že vše špatné je pro něco dobré.

A vy jste museli plány rychle přehodnotit, jinak byste před fotbalovou veřejností platili za hlupáky. V zimě už bylo jasné, že jdete na postup, viďte?

Určitě. Vše si sedlo, tak jak mělo. Postupně se vytvořil kádr nejen dobrých fotbalistů, ale hlavně skvělá parta. Od toho se také vše odvíjelo.

Ano, už tak kvalitní kádr jste ještě výrazně posílili. Znamená to, že nic jiného než první místo nepřicházelo v úvahu?

Ano. V zimě bylo na vše spoustu času a prostoru. Kádr jsme doplnili o kvalitu. Chtěli jsme soutěž projet bez ztráty. A také udržet co nejdéle domácí šňůru pětapadesáti zápasů bez prohry.

Doslova bombou v těchto podmínkách se ukázalo angažování exbundesligového Kaufmana. Jaké to byly námluvy?

S Jirkou jsme byli v kontaktu již delší dobu. Měli jsme o jeho služby eminentní zájem. Nakonec jsme ho do týmu přivedli a vše se odvíjelo úplně na pohodu. Ukázalo se, že pro tým je velkým přínosem, a to zejména v gólové produktivitě. A v neposlední řadě také jeho přítomnost na hrací ploše vzbuzuje u soupeřů velký respekt.

Na jaře jste protivníky přehrávali o dvě až tři třídy. Jaké to je nastupovat v roli jasného favorita, prakticky předem s vítězstvím v kapse?

Nebylo to úplně jednoduché. Zejména na horkých půdách soupeřů. Všichni se na nás chtěli vytáhnout a připravit nás o body. V mnoha případech na nás byli domácí mančafty nažhaveni, co se bojovnosti a agresivity týče. Někdy až na samé hraně.

Nedostalo se vašim svěřencům do hlav, že jsou neporazitelní a nemohla tím jejich motivace či přístup jít dolů?

Hráči si uvědomují, že pracují v nadstandardních podmínkách úrovně soutěže. Proto o poklesu motivace či zhoršení přístupu nemůže být ani řeč.

Nakonec jste se vyvarovali i podcenění a na jaře získali plný počet bodů…

Velkou kliku jsme měli v Prosetíně, kde jsme tři body urvali spíše se štěstím. Mohli jsme tam potvrdit postup, ale zápas se nám herně vůbec nepovedl. O to více jsme si vážili tří bodů a mohli slavit.

Kolikrát jste však jako trenér měl k zápasům výhrady. Chtěl jste snad soupeře drtit vyšším rozdílem a úplně jim otrávit amatérský fotbal, nebo jste tak ambiciózní tým?

Vzhledem k podmínkám a způsobu jakým je v libišanském klubu o hráče postaráno, museli mít v každém utkání ty nejvyšší ambice. Bez ohledu na soupeře.

Našel se vůbec někdo, kdo vás potrápil? Napadá mě třeba Rohovládova Bělá…

Těžko říct. Bělá měla kvalitu, ale to nám paradoxně vyhovovalo. Jednoduše proto, že s námi chtěla hrát fotbal. Jinak doma nás hodně prověřil posílený Dobříkov.

Rovněž se vám podařilo pokořit hranici sta vstřelených branek. To také není často k vidění v soutěžích, kde hraje pouze čtrnáct účastníků, souhlasíte?

Ano. Mančaft máme postavený hodně ofenzivně. V týmu jsou hráči, kteří dokážou zápasy sami rozhodovat. Navíc gólová produktivita se rozložila na více hráčů. To je vždy obrovská devíza.

Když už jsme byli u ofenzivy, jak byste zhodnotil defenzivní činnost vašeho mužstva. Prověřil někdo vůbec obranu a gólmana?

Defenzíva i ofenzíva jsou spojené nádoby. Když držíte míč na svých kopačkách, těžko vás soupeři dostávají pod tlak a nutí k chybám. Pokud jsme nějaká okénka směrem dozadu otevřeli, řešil to s obrovským přehledem zkušený Šimon.

„San Bernabeu" v Libišanech jste proměnili v nedobytnou pevnost. Podobné to bylo i v okresním přeboru. V čem tkví kouzlo vašeho stánku? Nároční fanoušci by vám asi dali, kdybyste zaváhali…

Máte pravdu. Ta laťka je nastavena opravdu vysoko. A neumím si představit, co se bude dít, až chvíle, kdy doma prohrajeme, přijde. Jinak naši fanoušci jsou sice hodně nároční, ale jsou naším dvanáctým hráčem. Po celou sezonu, ať už venku nebo doma.

Dominanci jste potvrzovali i venku. Jak tento fakt kousali domácí příznivci?

Pokud bylo utkání otevřené do posledních minut, tak byla atmosféra velice vypjatá. V některých případech, až přehnaně nenávistná. To však k fotbalu patří. Nicméně, co jsme prožili třeba v Proseči bylo k neuvěření. Jak se někdy civilizovaní lidé dokáží projevovat.

Suverénním postupem jste hodili rukavici všem vašim budoucím soupeřům. Jak vidíte vaše účinkování v I. A třídě?

Naše hodnoty a cíle se nemění ani pro nadcházející ročník. Víme, že nás čeká kvalitnější a vyrovnanější soutěž. Zejména venku očekávám tvrdý boj. Chceme i nadále hrát ofenzivní fotbal a pochopitelně co nejdéle prodloužit domácí neporazitelnost. Bereme to jako výzvu, kterou přijímáme. To na jaké umístění to bude stačit, ukáže až samotná soutěž…