Předposlední kolo nabídlo kuriozitu. Dva zástupce Pardubicka skolili jen hráči jednoho jména. Jestliže na popravě Mikulovic se podepsal rodinný klan Marků z Proseče, tak Libišany proklínají Vodvárky z Prosetína.

Horní Jelení – Rosice 3:2
Domácí otočili nepříznivý vývoj a umístění v horní polovině jim už nikdo nevezme.
Slavomil Bachura, trenér Jelení: „Dost dlouho nám vázla kombinační hra. V úvodu jsme sice Rosice zmáčkli, ovšem pak si soupeř vytvořil krátkodobý tlak, jehož vyustěním byla jeho vedoucí branka. Po chvilkovém otřesení, nás postavila na nohy penalta. Pak jsme si vytvořili několik příležitostí, včetně superšance Kaňkovského. Navíc jsme orazítkovali tyč i břevno. Po přestávce jsme nepolevovali v aktivitě, jenže gól zase dal protivník. Kluci zápas nezabalili a svého soka udolali zejména fyzicky. Výsledkem naší převahy byly dva góly. Chválím Kaňkovského, Dědiče a Michálka.“
Václav Krupička, trenér Rosic: „Do utkání jsme vstoupili dobře. Pak jsme promarnili šanci na zvýšení náskoku a Jelení z přísné penalty vyrovnalo. Na druhou stranu jednu evidentní nám rozhodčí odpustil. Ještě jednou jsme se dostali do vedení, nicméně ve druhé půli jsme neuhlídali Kaňkovského. Při obou situacích jako přes kopírák, jsme ho nechali zpracovat dlouhý balon za obranu, což se ukázalo jako smrtelné. Přitom kombinačně jsme byli lepší. Chválím Urbánka a Metelku.“

Mikulovice – Proseč  3:4
Mikulovičtí divácí viděli na závěr sezony nefalšovanou přestřelku se šťastným koncem pro hostující tým.
Zdeněk Formánek, trenér Mikulovic: „Chtěli jsme potvrdit dvě výhry z předcházejících zápasů, ovšem velký vliv na utkání měla až příliš vysoká bezstarostnost obou celků. Vstřelili jsme sice tři branky, ovšem čtyři v naší síti mluví o špatné obranné činnosti. Jednoznačné nejlepším hráčem našeho týmu byl Jiří Vencl. Nejen proto, že zaznamenal hattrick, ale neustále chtěl hrát a svým spoluhráčům vypracoval několik šancí k zakončení. Je opravdu škoda, že jsme nevyhráli.“

Přelouč – Rozhovice 6:1
Domácí šli za výhrou od první minuty. Kromě šesti gólů v síti zdecimovaného soka byla k vidění ještě dvě jejich břevna.
Václav Slavík, trenér Přelouče: „Utkání nám parádně sedlo. Těsně před ním se kluci ještě více nahecovali, s cílem potěšit věrné fanoušky. Od první minuty jsme byli výrazně lepší ve všech herních činnostech. Soupeři jsme nic nedovolili. Trochu mi připadalo, že Rozhovice přijely utkání odchodit. Tím však nesnižuji náš výkon. Všechny branky padaly po pohledných kombinacích. Nade všechny chválím Ulrycha, Cichru a Jezdinského.“

AFK Chrudim B – Paramo 1:1
Paramo se rozloučilo s chrudimským regionem sympatickým výkonem.
Milan Nerad, trenér Parama: „Jednalo se o vyrovnaný duel. My jsme byli lepší v prvním poločase, soupeř ve druhém. Mohli jsme i vyhrát, ovšem zahodili jsme obrovskou příležitost. Většinou se hrálo od šestnáctky k šestnáctce, ve hře se objevovalo hodně nepřesností. My jsme měli problémy se sestavou, Navíc v neděli po obědě mě odřekli další dva hráči. Tak jsem na poslední chvíli sehnal kluky z béčka včetně sedmnáctiletého dorostence Černého. Ten ve své premiéře předvedl výborný výkon. Kromě něho chválím Vacka.“

Libišany – Prosetín 0:3
Hosté se v průběhu víkendu dozvěděli o možnosti postupu ze druhého místa, a tak nutně potřebovali získat tři body.
Jaroslav Ehl, trenér Libišan: „Hodinu se hrála vyrovananá partie. Dokonce se nebojím říci, že jsme byli o něco lepší. Soupeř byl bez debat fotbalovější, my jsme nedostatky ve hře kompenzovali velkou bojovností. První gól jsme dostali ze situace, kdy unikající hráč stál na hranici ofsajdu. Myslím si, že by boj pokračoval dál, kdybychom proměnili penaltu. Trochu nás to zlomilo, nicméně o naší prohře rozhodl až druhý gól deset minut před koncem.“