SK HoliceCelkem
3. místo, 30 zápasů, 18 výher, 6 remíz, 6 proher, skóre 77:31, 63 bodů
Podzim
2. místo, 15 zápasů, 9 výher, 3 remízy, 3 proher, skóre 34:9, 31 bodů
Doma
3 místo, 15 zápasů, 12 výher, 1 remíza, 2 prohry, skóre 47:10, 37 bodů
Venku
4 místo, 15 zápasů, 6 výher, 5 remíz, 4 proher, skóre 30:21, 26 bodů
Penalty
Celkem: 3:3, doma: 0:1, venku: 3:2
Nejlepší střelci
21 – Václavek, 20 – T. Jedlička, 12 – Kopřiva, 5 – Klouček, 4 – Michalec

Demoliční četa… Vypadalo to, že si holičtí fotbalisté před zápasy napěchovali kopačky střelným prachem. Své soupeře totiž vůbec nešetřili. Do utkání nastupovali s chutí a kolikrát po dvaceti odehraných minutách nebylo co řešit. Za svou snahu byli ocenění triumfem v poháru hejtmana, když ve finále zdolaly Lanškroun. A právě tento celek jim zásluhou lepších vzájemných zápasů vyfoukl i tu druhou příčku. A proto je trenér VÁCLAV VELINSKÝ spokojen tak napůl. Jinak si ale jarní kádr pochvaloval.

Trenére, jak byste v globálu zhodnotil uplynulou sezonu?
Vzhledem k tomu jaké jsme měli cíle je celá sezona úspěšná tak na půl. Pohár hejtmana se nám vyhrát podařilo, ale vybojovat první místo v přeboru už ne.

A co byste pověděl na adresu jarní části?

Začátek jarní části se nám vydařil, ale konec se nám malinko vymkl z rukou. Spíše z nohou.

Není výsledné třetí místo, když jste minimálně polovinu sezony vedli tabulku, zklamáním?
Ano je. Hlavně proto, že jsme body poztráceli se soupeři z dolní poloviny tabulky.

Dlouho to vypadalo na první místo a když ne postup, tak alespoň celkové prvenství. Co se stalo, vždyť ten náskok se už zdál být dostačující?
Mančafty se kterými jsme bojovali o špici tabulky skoro vůbec neztrácely body. A když, tak jen ve vzájemných utkáních. Za to my si dovolili luxus a tratili s mužstvy ze spodních příček. To se nám nakonec vymstilo.

Nebo jste nechtěli provokovat a odříkat divizi z prvního místa?

Tak to rozhodně ne! Chtěli jsme být první. I když jsme o divizi neměli zájem, pořád je to úspěch vyhrát soutěž.

Ptám se proto, že mně přišlo, že jste závěr totálně vypustili…

Ono to tak vážně vypadalo. Nicméně jednalo se o rozdílné duely. S Letohradem, kdybychom hráli do noci, tak branku stejně nevstřelíme a mač v Dolním Újezdu to byl odstrašující přístup k zápasu. Tam jsme po utkání byli s kolegou téměř rozhodnutí, že s trénováním končíme.

Nutno poznamenat, že jste honili zajíce na dvou polích v podobě vlastní mistrovské soutěže a krajského poháru, viďte?
Je tomu tak. Doplatili jsme na úzký kádr. Ke konci soutěže jsme se potýkali se zraněními a vysokoškolskými povinnostmi. Navíc někteří kluci ještě zachraňovali béčko v okresním přeboru a hráli o víkendech dva zápasy. No a do toho se namíchal pohár. Kluci toho měli opravdu plné kecky. Vlastně jsme jen hráli zápasy, pro trénink moc prostoru nebylo a síly ubývaly rychlým tempem.

Ještě k té divizi. Byla nedávná její návštěva, kdy tam Holice absolutně nestačily, dostatečným ponaučením a mementem do budoucna?
Jak všichni víme, divize je, ne o patro, ale o dvě patra výše. Výkonnostně, finančně i zákulisně. Tam může jít oddíl, který má dostatek finančních prostředků. A počítá s tím, že když spadne, tak ho to nijak neoslabí a bude v krajském přeboru hrát dál důstojnou roli. Kdo si to nevyzkouší, tak stejně nebude vědět o čem je řeč…

Trochu se lišily cíle před začátkem soutěže a v zimě. Nejdříve klidný střed tabulky a pak vyhrát přebor i pohár. Docela kontrast, nemyslíte?
Před začátkem soutěže jsme dlouho nevěděli, jestli se nám podaří udržet stejný kádr. V cílech jsme tak byli opatrní. A po podzimu, když jsme figurovali na druhém místě se stejným počtem bodů jako první, snad ani nešlo mít mít jiné cíle než se prát o první místo.

Když se podíváme na domácí a venkovní zápasy. V cizím prostředí jste jako již tradičně poztráceli hodně bodů, v čem jsou ta utkání jiná?

Je pravda, že venku máme problémy zápasy ukočírovat. Na druhou stranu přeci jen nějaký pokrok jsme udělali. Bývalo to daleko horší, ale pořád je na čem pracovat.

Sílu týmu dokládá druhý nejlepší útok, ovšem dozadu už to bylo trochu horší, souhlasíte?

Máme útočně laděné mužstvo, které několikrát dokázalo deklasovat soupeře. O branky se podělilo celkem dost hráčů v čele s naším nejlepším střelcem Jindrou Václavkem. A nemyslím, že, bychom dostávali moc gólů, celkem jsme celou sezonu obrannou činnost zvládali. Tedy až na poslední kola.

Ještě zpátky k jaru. Dlouho jste procházeli soutěží jako tříbodový nůž máslem. Čím jste soupeře dostávali do kolen?
Na jaře jsme měli opravdu kvalitní mančaft. Spoustu utkání jsme rozhodli do dvacáté minuty a pak už vývoj jen kontrolovali. Kluci měli chuť do fotbalu a bylo vidět, že je baví.

Pozitivum sezony: dařilo se vám do sestavy zabudovávat nové hráče. A kádr byli i s nováčky stejně kvalitní. Navíc není přestárlý a má budoucnost..

Z toho, že se nám povedlo zapracovat do sestavy dorostence Fotula s Tláskalem, máme velkou radost. Pokud nastoupili, byli platnými členy týmu. A je fakt, že celkově je ten tým perspektivní, proto máme zájem celý kádr udržet pro příští sezonu.

Otázka co to dělá s motivací hráčů či trenérů: Vyhrát, postoupit a pak tu soutěž nehrát…
To nevím, my nikam nepostoupili (směje se). Naší motivací je porazit každého soupeře, který nám vstoupí do cesty. To by měl být cíl každého sportovce, který chce být ve svém oboru nejlepší.

Holicím chybí větší základna fanoušků. Nově jste zvolili termín sobota 10.15 a návštěvnost se nezvedla. Takovému sousednímu Hornímu Jelení je v tomto ohledu co závidět. Co vy na to?

Nechceme nikomu nic závidět. My se rozhodli pro tento termín, který nám naprosto vyhovuje. A už jsem několikrát řekl, v Holicích bude na fotbal chodit stejný počet diváků, i kdyby se hrála vyšší soutěž. Proto bych chtěl skalním divákům poděkovat za podporu. Snad byli v domácích zápasech spokojeni.

Po takové sezoně asi nemůže následovat jiný cíl než skončit v dalším ročníku na první příčce. Nebo máte jiné plány?
Pokud se nám podaří udržet současný kádr, o což budeme hodně usilovat, mohli bychom se zase pohybovat v boji o čelo tabulky.