Vznášel se po levé straně. Vlašim by potřebovala auto, aby ho u postranní čáry polapila. TOMÁŠI DOSTÁLKOVI první jarní kolo vyšlo parádně, ve 46. minutě vstřelil první pardubický gól. Nakonec byl vítězný, jeho tým bral tři body za výhru 2:0.

Suterénu tabulky jste se po jednom zápase vzdálili na 10 bodů. Přesně tohle jste pro větší sebevědomí potřebovali?
Podle mě určitě. Odskočili jsme v tabulce spodku, což je důležité. Teď můžeme jet s čistou hlavou na Střížkov, v nejbližších zápasech máme soupeřek, které je v našich silách zdolat, takže by bylo dobré se posunout někam do klidného středu.

Vlašim moc nevypadala na to, že by hrála ve druhé lize o udržení, že ne?

Byla to dřina. To je tady ale každý zápas. Věděli jsme, že nás nečeká nic snadného. Rozhodující byl první gól. Pak nám trochu docházely síly, ale po druhém gólu už jsem věřil, že vyhrajeme, že to zvládneme.

Běhavý soupeř vás do moc šancí nepouštěl. Nejdůležitější bylo, zůstat trpěliví a nezačít „bláznit"?

Trenér nás přesně na tohle upozorňoval, že si můžeme vytvořit jednu, maximálně dvě šance, tak abychom je proměnili. Naštěstí se to povedlo už při té první zkraje poločasu.

O pauze vás trenér Krejčí hlavně uklidňoval?

Jo, žádná velká bouřka nebyla, trenér nás nabádal, že musíme hrát dál trpělivě po stranách, kde to šlo víc než středem. Po vedoucím gólu jsme mohli vycházet ze zajištěné obrany, což nám trochu víc vyhovovalo.

Brousil jste lajnu kolem vlašimského trenéra Vlastimila Petržely,  nezaléhaly vám uši?

Ani ne, moc jsem ho neslyšel. Jen jsem si všiml, že měl  ty svoje velký sluneční brejle. (usmívá se)

V zimě se konečně podařilo dotáhnout přestup z Chrudimi. Nastoupil jste v základní sestavě, dal gól… Docela slušný start nové etapy, že?

Já v to doufám, po těch tahanicích s Chrudimí jsem rád, že se přestup konečně upekl. Bylo to dlouhý, trvalo už druhý rok, kdy se Chrudim cukala. Sice to bylo vůči ní trochu nefér, ale v tomhle ohledu musím koukat trochu na sebe.

Stabilní místo ve druhé lize pomůže k vašemu fotbalovému růstu?

Určitě. Nejsem už žádnej mladej zajíc, je mi pětadvacet. Třetí ligu jsem hrál asi tři roky, motivace je tady větší.  V Pardubicích je to pro mě ideální.