Proti Lánům na Důlku si fotbalisté Torpéda zastříleli. Nefotbalovým výsledkem, s rozdílem devíti branek, skončil jejich zápas. V takových případech se velmi často stává, že hráče přejde motivace. "Já to neregistruji, jaký je výsledek. Neustále chci vyhrávat a dávat góly. Na druhou stranu takovým výsledkem nevyhráváte každý týden," říká pro Deník, Lukáš Sládeček.

V utkání jste vstřelil pět gólů. Povedl se vám někdy už podobný počin?

Jak vzpomínám, tak tohle se mi opravdu ještě nepodařilo. Tuhle sezonu jsem vstřelil tři branky, ale tohle je moje poprvé (smích).

Hattrick jste dostřílel až v poslední desetiminutovce. Tlačil jste se více do zakončení než obvykle?

Neřekl bych, že jsem se nějak víc snažil o zakončení. Spíše mám vždy ve druhé půli více sil než ostatní, tak toho využívám a nějak jsem to tam dotlačil. V kabině jsme si o poločase řekli, že na ně ještě zatlačíme, ale celkově to byla spíše náhoda, že jsem se rozstřílel až takhle ke konci. Šance jsem sice měl i v první půli, ale to jsem nedokázal proměnit.

Hattrick v hodnotě útraty

Výsledek není příliš fotbalový. Jak se to utkání vyvíjelo?

My jsme poslední tři zápasy prohráli, ale řekl bych, že jsme měli třeba na vítězství. Nedaří se nám spíše dozadu. My na soupeře tlačíme a šance máme, ale pak nás sejmou chyby vzadu, kvůli kterým zbytečně prohráváme. Tentokrát jsme na začátku vstřelili góly a do poločasu jsme vedli rozdílem čtyř branek. Tím se to zlomilo a zápas jsme měli pod kontrolou a oni nedokázali odpovědět. Musím říct, že z našeho týmu cítím, že stále chceme útočit a podle toho i vypadají výsledky. My vlastně máme v sezoně pouze výhry či prohry.

V minulém utkání obdržely Lány osmnáct branek. Říkali jste si v kabině, že to budete chtít překonat?

Nějak jsme se o tom nebavili. Do zápasu jsme šli s respektem. My jsme poslední tři zápasy prohráli a říkali jsme si, že musíme vyhrát. Rozhodně jsme ale nepřemýšleli tak, že jim jdeme nasypat. Nakonec to tak dopadlo a ještě takové hezké kulaté číslo (úsměv).

Další kanonýr Deníku se jmenuje Jindřich Kříž
Křížova cesta měla sedm zastavení aneb Sedm kulí do sedmi statečných

Bude vás pět branek něco stát v kabině?

Abych řekl pravdu, tak si myslím, že ne. Poslední hattrick mě stál celou útratu v hospodě, tak tentokrát jim nic nedaruji (smích). Spíše bych se rád nastavil na vícególový standard každý zápas.

Baví vás hrát, když vedete takovým rozdílem?

Ano, baví. Já to neregistruji, jaký je výsledek. Neustále chci vyhrávat a dávat góly. Na druhou stranu takovým výsledkem nevyhráváte každý týden. Když se utkání podaří, tak pak míříte výš a výš. Určitě to tedy není standard.

Lukáš Sládeček se umí postavit i k volejbalu.Lukáš Sládeček (na pravo) se umí postavit i k volejbalu.Zdroj: FB sportovce

Florbal byl na mě měkký 

Jak dlouho v Torpedu působíte a proč zrovna tam?

Působím zde už pátým rokem, ale popravdě si tím nejsem jistý. Přišel jsem do Torpéda za skvělým kolektivem, který tu máme. Máme parádní realizační tým, obstarávají nám catering, chodí se do hospody. Parta je základ, a proto tu jsem.

Letos už to nevypadá, ale chcete v příští sezoně zaútočit na postup?

Letos to sice už tak nevypadá, ale podvědomě jsme na začátku sezony postoupit chtěli. Já osobně třeba zastávám názor, že je lepší mít více vítězství v té nižší soutěži než se trápit v té vyšší. Mně to vesměs vyhovuje. Je mi pětatřicet a ambice postupovat už opravdu nemám. Na druhou stranu pokud se vám daří a vyhráváte, tak se snažíte mířit na nejvyšší pozice, ale ty ambice nemáme. Hrajeme pro radost.

Adam Kovařík si od fotbalu a florbalu rád odskočí na antuku, kde s přáteli hrají nahojebal.
Čtyři branky stejnému soupeři! Prostě mi to nějak vychází, říká Kovařík

Věnujete se i jinému sportu?

Já to mám rozdělené, že v zimě hraji hokej a v létě fotbal. Ono se to dobře střídá a o zábavu mám postaráno celoročně. Dříve jsem ještě hrál florbal. S kamarády jsme založili tým Haga Pardubice. Florbal mě ale opustil a už ho nehraji. Musím říct, že to na mě bylo moc měkké (úsměv).

Táhne vás srdce spíše k hokeji nebo fotbalu?

(vypálí) Vždycky fotbal! Tomu se nic nemůže vyrovnat. Já jsem zkoušel mraky sportů od triatlonu až po florbal, ale fotbal je nad všechno.

V zimě hokej, v létě fotbal. Sport je pro Lukáš Sládečka (v žlutém dresu) nezbytná součást života.V zimě hokej, v létě fotbal. Sport je pro Lukáš Sládečka (v žlutém dresu) nezbytná součást života.Zdroj: FB sportovce

Kde je mě třeba, tam nastoupím

Kde všude jste v kariéře fotbalisty působil?

S fotbalem jsem začínal v Pardubicích, kde jsem působil až do žáků. Poté jsem přestal hrát a po nějakou dobu jsem dělal kanoistiku. Po letech jsem pak začal opět hrát fotbal v Nemošicích. Tam jsem nějaký ten pátek hrál a poté mě přetáhli do Torpéda. Tam se utvořila super parta.

Máte fotbalový vzor?

To tedy mám! Je to Jiří Kaciáň od nás z týmu. Ten mě moc příjemně překvapil, když při rohovém kopu za mnou přišel a říká: „Jdu si na roh dát gól.“ On se vytáhl, zavěsil hlavou a zase běžel zpátky. To je pro mě hráč číslo jedna. Jen upozorňuji, že to neudělal poprvé.

Jste fanouškem nějakého týmu?

Fandím především pohlednému fotbalu a obecně sportu. Kdybych si ale měl vybrat, tak asi povím: Slavia Praha. Ale opravdu to spíše neřeším. Nemám problém jet na Spartu. Nejsem tedy žádný urputný fanoušek.

Pavel Němeček ještě v dresu FK Pardubic.
Tři góly za zápas jsem dal naposledy v žácích, vzpomíná Pavel Němeček

Na jaké pozici hráváte?

Hraji tam, kde je potřeba. Beru to od levé obrany přes levou zálohu až do útoku. V poslední době jsem se ale zabydlel na hrotu.

Čím se živíte v soukromém životě?

Stavím rodinné domky.

Určitě jako hokejista sledujete mistrovství světa. Máte tip, jak skončí Česká republika?

Já doufám, že do pátého místa skončíme, ale bude to těžké.