Mládežnický fotbal v tomto regionu slaví úspěchy. V kategorii žáků i dorostu je konkurence schopný s nejsilnějšími celky v zemi (Sparta, Slavia, Ostrava, Olomouc, Brno, Plzeň, Mladá Boleslav…). Oproti těmto soupeřům je však nevýhodou, že v Pardubicích není I. či II. liga a hlavně fotbalový stadion s příslušnými parametry.

Na téma mládežnického fotbalu jsme si povídali s profesionálním trenérem mládeže Pardubického krajského fotbalového svazu JIŘÍM KOVÁRNÍKEM – odchovancem Tesly Pardubice, bývalým prvoligový hráčem Hradce Králové, druholigových Drnovic, Pardubic a Chrudimi…

Minulá sezona byla pro pardubický mládežnický fotbal úspěšná. Postup do nejvyšší ligové soutěže dorostu je doslova událostí roku.
Ano, je to obrovský úspěch, který možná v Pardubicích nedokážeme ani docenit. V dorostu a v žákovské kategorii jsme ve společnosti, kam možná ani nepatříme. Nemáme totiž v Pardubicích špičkovou výkladní skříň a tou je zázemí prvoligového klubu se vším všudy. Nutno poznamenat, že vedle úspěšných hráčů patří poděkováním trenérům a všem dalším, kteří se na provozu našich mládežnických týmů podílejí a opomenout nelze především akcionáře klubu…

Po ztrátě druholigové licence letošní úspěch těší dvojnásobně. Je zde totiž důkaz, že v Pardubicích si dokážeme vychovat hráče se solidními předpoklady, ale na druhou stranu nemáme pro ně odpovídající zázemí a zajištění, aby z Pardubic neodcházeli.
Po sjednocení mládežnických klubů MFK Pardubice Tesly Pardubice a mládežnické části FK AS Pardubice je péče o mládež u nás určitě kvalitní, ale protože nemáme alespoň 2. ligu, dotace ze svazu jsou minimální. Podařilo se nám kvalitně obsadit posty trenérů klíčových družstev mládeže – v kategorii dorostu to je především Jiří Krejčí. Před časem jsme z druhé nejvyšší soutěže málem sestoupili, v posledních letech se i náš dorostenecký tým pravidelně objevoval na 4.– 5. místě tabulky. Letos jsme se přetahovali o postup s Libercem a uspěli. Dalším trenérským tahounem je u nás Josef Krupička, v poslední době jsme měli šťastnou ruku i s Alešem Venclem, ale mohl bych jmenovat další úspěšné trenéry…

Chcete říct, že úspěchy nespadly z nebe a jsou výsledkem několikaletého úsilí?
Asi před čtyřmi lety jsme se domluvili, jak to budeme v mládeží dělat. Vždy jsme si zdůrazňovali, že chceme kluky naučit fotbal, nikoliv kopanou a v dorostenecké kategorii se nám to v posledních letech daří. Mezi mládežnickými celky děláme operativní posuny hráčů, což zpočátku nám bylo i vytýkáno, ale výsledky potvrzují správnost této cesty. Důležité je, že máme trenéry naladěné na stejnou vlnu, uznáváme podobnou filosofii při výchově mladých fotbalistů.

Dorost FK Pardubice postoupil do nejvyšší soutěže, ale asi třináct hráčů již v této kategorii končí. Podaří se postavit přes léto silný mančaft, který by dokázal konkurovat nejlepším celkům v zemi?
Tyto pochybnosti máme každý rok a pak se ukáže, že další ročník si v soutěži poradit dokáže. V kádru zůstávají Martin Šejvl, Jan Řezníček a další hráči, kteří již mají dostatek zkušeností a v kategorii staršího dorostu již něco odehráli. Ročník 1992 má svoji kvalitu, věřím, že obstojí. Samozřejmě, že všichni na sobě musí pracovat, nepopírám, že budeme v nejvyšší potřebovat i kus sportovního štěstí. Mezi elitou bychom se určitě chtěli udržet.

Co pozitivního přinese Pardubicím nejvyšší soutěž dorostu?
Už samotný fakt, že máme nejvyšší soutěž dorostu by nám kluky mělo podržet doma. Proč chodit jinam, když stejnou soutěž s kvalitním trenérským zázemím mohu hrát doma, v prostředí své rodiny, kamarádů. Pardubice v mužích vybojovaly Českou fotbalovou ligu (ČFL), je to zase o kousek blíž k profesionální 2. lize. Snad k tomuto přispívá a výchova našich mladých hráčů…

Jenže ta je strašně vzdálená, teoreticky by tady mohla být již za rok, ale pokud by se tak stalo, nemáme ve městě připravený stadion s potřebnými parametry.
Absence fotbalového stadionu je v Pardubicích dlouhodobě dluhem. Vylepšení však potřebuje i ohrazenický areál i když se tam podmínky pro sportovce zlepšily, pokud se týká ploch a zázemí. Nejvyšší soutěž dorostu, ale i žákovská liga přitáhne do Ohrazenic širší veřejnost, mnozí návštětěvníci podmínky na stadionech porovnávají. Pohodlí u nás však nenajdou. S občerstvením to je mizerné, chybí nám jednoduchá tribuna, aby diváci našli úkryt před deštěm či prudkým slunečním zářením. Citelně nám v areálu chybí restaurace a sociálním zázemí pro návštěvníky… Ze sportovního hlediska nám pak chybí posilovna, podmínky pro nutnou regeneraci jako je například výřivka pro čtyři až šest lidí apod.

Pardubice se i v minulosti vyznačovaly širokou mládežnickou základnou. Kolik družstev mládeže má aktuálně FK Pardubice?
Naše mládežnická základna je široká a stojí nás také hodně peněz. Máme dvacet družstev, kolem pětistovky mladých fotbalistů, s nimi pracuje početná skupina trenérů, vedoucích družstev apod. Všechny celky musíme vybavit, prostě je to velká starost. Ale pro tuto cestu jsme se před časem rozhodli a hodláme v ní pokračovat. Těšíme se na dorosteneckou ligu, uspět chceme i v žákovské lize. Hlavně je však třeba, abychom spolu s dalšími subjekty dokázali v Pardubicích vylepšovat odpovídající podmínky pro fotbal.