Celkem by to hodilo 32 bodů a bezpečné vedení v I. A třídě. Tedy v soutěži, která je co do počtu okresních zástupců nejchudší. Kromě zmíněného dua nastupují v prostřední krajské soutěži ještě borci Srchu.

Nástup s říše pohádkového filmu Karlík a továrna na čokoládu předvedlo Staré Hradiště. V prvních pěti zápasech čtyřikrát zvítězilo a jednou remizovalo s následným neúspěšným penaltovým rozstřelem. Inkasovalo jedinou branku a směle atakovalo samotný vrchol tabulky. Zlomem celého podzimu se pro něj stalo výsledkově katastrofální utkání na půdě do té doby tragické rezervy Hlinska. V zbývajících zápasech natankovalo plnou nádrž pouze jednou. Nicméně výhra nad Pomezím, v tu chvílí vedoucím týmem, se dá počítat jako velmi cenný skalp. Doslova černou můrou se pro svěřence Jaroslava Mudrocha stal anglický týden na závěr podzimní části. Ze tří duelů nevytěžilo ani bod a z předních příček propadlo do druhé poloviny tabulky. Navíc si pohoršilo ve skóre až do záporných čísel.

Přesně opačně si vedl její konkurent a v posledních sezonách i nenáviděný tým z Přelouče. Ve vstupním dějství sice zametla s chrudimskými mladíky, ovšem pak jen paběrkovala. A to mohla být ráda za dvě výhry na penalty. Ty čisté totiž nepřišly. Mizérie svěřenců Václava Slavíka vyvrcholila domácím výpraskem od Pomezí. V následujícím kole se však dostavil tolik žádaný impuls. Na půdě velkého favorita a aktuálního lídra ze Slatiňan ukořistili všechny body. A ve zbývajících podzimních střetech vyválčili šestnáct bodů, aniž by prohráli v základní hrací době. Z příček, které měli blízko k sestupu, se katapultovali na druhou příčku. Navíc si pořádně spravili střeleckou chuť, když v pěti zápasech nasázeli do sítí protivníků dvaadvacet kousků.

Nejhůře si v podzimní části vedl Srch. Jednoznačně si vysloužil nálepku mužstvo dvou tváří a nevyrovnaných výkonů. Zatímco v domácím prostředí šel z něho strach, tak venku působil jako přítulné zvířátko. Absolutně neškodně. Své bodové zisky si do obou pomyslných polovin podzimního období rozdělil rovnoměrně. Na rozdíl od svých okresních rivalů Titanic nedokázal naplno zvítězit dvakrát za sebou, což ale vyplývá z toho, že se takřka pravidelně střídají domácí a venkovní zápasy. Svojí významnou roli při těchto skutečnostech sehrál přístup k utkání. Před vlastními diváky si Srch nedovolí nějaké vypouštění, za to v cizím prostředí to v tomto směru poněkud hapruje. A proto se nemůže divit, že po první polovině soutěže má blíže k sestupovým příčkám.

Letošní sezonu na všech krajských úrovních měla zatraktivnit nadstavba v podobě penaltové rozstřelu při nerozhodném stavu po devadesáti minutách. Většina trenérů si k tomuto „zlepšováku" zachovává rezervovaný postoj, který neoplývá nějakým nadšením. A právě pokutové kopy hrály stěžejní roli při rozdávání bodů v derby zápasech. Všechna tři okresní měření sil skončila remízou. Nejdříve se Staré Hradiště rozešlo smírně s Přeloučí (1:1) a v dovednostní disciplíně padlo 1:3. Potom se odehrálo derby v Srchu, kde se v souboji s „dolním" sousedem zrodila bezbranková plichta a bod navíc si za výhru 3:1 v „desítkách" připsalo Hradiště. Na závěr se spolu střetly Srch a Přelouč. Ani ve vloženém prvním kole se branka neurodila a na penalty (3:1) uspěl Titanic. Suma sumárum. Každý z tria měl jednou štěstí v penaltové loterii.