Pravý krajní obránce do základu patří. Znovu se těší velké důvěře. „Těší mě to. Pro každého hráče je důležité, když mu trenér věří. Roste vám pak herní sebevědomí," říká drobná, ale zatraceně pevná hráz pardubické defenzivy.
Martin Svědík si ho přivedl ještě do ČFL, okamžitě naskočil do jedenáctky vyvolených a nikdy během čtyř let z ní nevypadl. Poklad v něm objevil v minulé sezoně i Jiří Krejčí.
Všechno se kolem vás mění,
vy zůstáváte. Nepřipadáte si už trochu jako pardubický inventář?
(usmívá se) To snad ani ne. Úplně všechno se nemění,
v základu pořád zůstává dost kluků, co tam byli i v minulé sezoně. Ne, rozhodně si nepřipadám jako inventář.
Ale klidně se může stát, že
v obranné čtveřici budete tím nejstarším. Seděla by vám role lídra?
Na hřišti se určitě budu snažit potvrdit, že patřím ke starším hráčům, co na sebe mají brát zodpovědnost. Budu makat, abych týmu pomohl, co to půjde.
A abyste rovnal pořádek v kabině?
No tak na to já asi nebudu nikdy ten pravý (usmívá se). Od toho máme spíš Němu (Pavla Němečka) a Jeřába (Jana Jeřábka).
Odkývat, že mají pravdu
a hledět si svého?
Vždycky souhlasím s Němou. Co řekne, to je pravda, toho se držím (směje se).
Teď zase trochu vážně. Co se pro beky nejvíc změnilo s nástupem Martina Haška?
Každý trenér má nějaký svůj systém, takže i pan Hašek. Krajní beci mají ale svoji roli docela danou, takže tam se toho zase tak moc nemění.
Na dlouhé tréninky jste si zvykl rychle?
Je fakt, že se nám trochu protáhly. Ale museli jsme si zvyknout. Změna byla, ale nic, co by nešlo zvládnout.
A co teoretická okénka, kdy Martin Hašek přeruší cvičení
a zkouší hráče, kde je jaký prostor a co mají v dané situaci
na hřišti dělat?
(usmívá se) Musíte být ve střehu. Do tréninků se přidalo víc teorie a tím se právě jednotka na hřišti natáhla. Situace, které jsme dělali špatně, se hned na místě vyříkaly.
Tým se přes léto hodně změnil. Mohou Pardubice útočit třeba na první pětku?
Zásadní bude, jak nám vyjde start. Potřebujeme vyhrát nad Vlašimí, chytit se, dávat góly, pak třeba bychom mohli mířit takhle vysoko. Hlavně se musíme dobře odpíchnout, abychom neměli starosti a nepohybovali se moc vzadu.
Není trochu ošidné, že tým je velmi mladý?
Přišli sem samí mladí kluci, uvidíme, jak si všechno sedne. Až mistrovské zápasy ukážou, jak na tom doopravdy jsme.
Turbo Nečas: Ve jménu rychlosti!
Máte se na co těšit. Tohle turbo vás bude Pod Vinicí bavit! Hned v prvním přípravném zápase za Pardubice JAKUB NEČAS vyškolil bývalého reprezentanta Jana Rajnocha. Liberecký stoper byl tak vytočený, že se ho při dalším souboji rozhodl srolovat.
„Nebezpečí, že mě někdo bude chtít urvat, tady je. Ale nemůžu hrát fotbal s tím, že ze souboje uhnu, to pak končí často šíleným zraněním. V juniorské lize to tak ostré nebylo, ale v ČFL jsem se snad trochu otrkal," věří si na Fotbalovou národní ligu devatenáctiletý čipera.
Kouč Martin Hašek, který ho vedl ve Spartě, o něm říkal, že může být ještě mnohem lepší než teď. Jen se stále bojí svoji rychlost prodat naplno. „To je fakt, tohle mě trápilo. Snad se to ale trochu zlepšilo, byl jsem na tom i hůř," usměje se drobný sympaťák. „Snad to ve druhé lize půjde, chci na sobě pracovat, abych byl týmu prospěšný," vychrlí.
Skvělými kousky v přípravě si řekl o to, aby s ním Hašek počítal do zápasové sestavy. „Doufám, že tam budu. A jestli ne, budu muset podávat takové výkony, abych trenéra přesvědčil a dostal se tam," plánuje.
Byl zvědavý, jak se sparťanskými spoluhráči zapadne do pardubické šatny. Problémy nakonec žádné nenastaly. „Pořád si zvykáme, nové město, spoluhráči, kabina. Ale sedne si to, budeme tady jako doma. Vůbec jsme neměli problém, abychom mezi kluky zapadli. Vzali nás v kabině rychle mezi sebe. Partu máme dobrou," říká Jakub Nečas.
A další plány kromě druhé ligy? Patří do širšího kádru mládežnické reprezentace. Rád by si za národní tým ještě zahrál: „Motivace hrát druhou ligu je ohromná. V reprezentaci jsem byl tak střídavě, ale láká mě se do ní dostat. Kdyby se mi dařilo ve druhé lize, nemuselo by tam být zase tak daleko."