Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Za málo peněz, hodně muziky. V živanickém podání to však nevyzní v negativním smyslu. „Milionářský" klub, kde chtěl hrát každý, se ze dne na den proměnil v obyčejný vesnický oddíl, kde nechtěl hrát nikdo… Přesto se odtamtud ozýval na jaře pořádný metal. A ne proto, že v jejich areálu se nachází venkovní parket, jako stvořený pro vystoupení rockových kapel. Trenér PETR REJMAN se svými svěřenci dokázal okamžitě vrátit Živanice do krajského přeboru. Sice s odřenýma ušima, ale na to se historie ptát nebude…

Pane trenére, místo divize se hrála v Živanicích pouze I. A třída. Zdá se, že vám tato soutěž moc nevoněla, a tak jste si okamžitě vybojovali krajský přebor. Jak jste to dokázali?
Máte pravdu. Ale stalo se tak pouze kvůli reorganizaci soutěží. Postoupili jsme v uvozovkách jen ze čtvrtého místa. Na podzim, kdy se mužstvo dávalo po pořádném průvanu v kádru dohromady, se nám podařila jedna věc. Dostat do podvědomí hráčů, že cílem tohoto mužstva musí být snaha uspět v každém zápase. A to byla největší a zásadní změna v tomto týmu.

Ano, přišel jste k týmu, který se po loňské sezoně rozpadl. Sotva jste dával do kupy jedenáct hráčů. Budete si úspěchu v podobě postupu vážit více?
Z rozhodnutí živanického vedení se zde kopala až I. A třída. Pro mužstvo to byla malá tragédie a tým budovaný pro divizi se rozpadl. Odešli všichni kluci, kteří byli na hostování, navíc všem kmenovým hráčům bylo umožněno hrát vyšší soutěže. S tím co zbylo, tedy s navrátilci z nižších soutěží a vlastními odchovanci z dorostu se za pochodu tvořilo nové mužstvo. No a to nakonec vybojovalo postup. Za této těžké situace si toho všichni velmi vážíme.

Povedl se vám husarský kousek, alespoň tabulkově. Vždyť po podzimu jste figurovali v dolní polovině, až na devátém místě. Čím si to vysvětlujete?
Našlo se hodně lidí, včetně hráčů, kteří si mysleli, že bez problémů budeme hrát v popředí. Jenže podzim nám otevřel oči a ukázal, že realita je úplně jiná. Po nevydařeném podzimu si ti zkušení, co zůstali, uvědomili, že I. A třída nebude procházkou růžovým sadem. O body se nehraje na krásu, v rukavičkách, ale každý zápas se musí odehrát nadoraz. Díky výbornému jaru jsme postoupili do přeboru. To při pohledu na sestavu, se kterou jsme odehráli většinu utkání, považuje spousta lidí za naprosto velký a nečekaný úspěch všech, co mají v Živanicích něco společného s fotbalem.

Pověstným faktorem X živanického mužstva může být výborný trenér nebo spíše zkušenost některých hráčů?
(pousměje se) Mezi úspěchem a neúspěchem vede tenká nitka. Ve fotbale stále platí, jaké výsledky, takové mužstvo a takový trenér…

Abyste to neměl lehčí než na podzim tak z pětice statečných, co zbyla po personálním zemětřesení odešla v zimní přestávce vaše prodloužená ruka na hřišti Macháček…
Nejen Macháček, ale skončil i Balog. Bylo to pro nás citelné oslabení, protože se jednalo o kvalitní útočné hráče. Tím pádem jsme museli změnit náš herní styl.

Ruku na srdce. Uvažovali jste za tohoto stavu o postupu nebo vyplynul ze situace?
Měli jsme stanovený cíl skončit do pátého místa. O možném postupu se začalo mluvit až pět kol před koncem, kdy bylo jasné, že horší než pátí nebudeme.

Úvod do jara jste měli upracovaný. Vůbec to nevypadalo na nějakou budoucí krasojízdu, souhlasíte?
Myslím, že jsme měli na I. A třídu kvalitní zimní přípravu a vše bylo na dobré cestě k lepším výsledkům. Jenže těsně před zahájením jarní části nám ze sestavy vypadli dva hráči základu. Třešňák podepsal Vysokému Mýtu a náš odchovanec Jelínek z neznámých důvodů ukončil činnost. Proto ten nepřesvědčivý rozjezd. Doma jsme vydřeli jednobrankovou výhru nad Morašicemi a pak prohráli na půdě Letohradu.

Pak ale přišlo něco neočekávaného. Živanice vyhrály osmkrát za sebou a vyhouply se na třetí místo. Co stálo za proměnou?
Díry po tomto nečekaném a pro mě šokujícím jednání těchto hráčů se povedlo velmi dobře zacelit. Ve středu pole Strnadem a v útoku mladým Kloudou. Výsledkem byla série vítězství, která nás dostala do hry o postup.

Jenže v posledních kolech pomalu vyšlo vše do ztracena. Ukořistili jste jediný bod a propadli se mimo postupové příčky. Co se přihodilo? Nechtěl jste něco vzteky rozbít?
No, do smíchu mi nebylo. Poslední tři kola, kdy šlo o všechno, jsme si za spanilou jízdu v osmi vítězných zápasech, které jsme odehráli téměř beze změn v sestavě, začali vybírat daň v podobě únavy, nemocí a zranění. V hlavě se mi honilo spoustu věcí, ale hlavně to, že to bude strašná škoda, když to nedotáhneme k postupu.

Nakonec jste se nevyzpytatelné baráži vyhnuli, když postoupili čtyři nejlepší týmy v tabulce. Jaké jste měl pocity, když vám tu zprávu sdělili?
Když jsem se to dozvěděl, tak se dostavila obrovská úleva. Co si budeme povídat, baráž je ošidná věc. Nevím, jak bychom v soubojích s Lanškrounem dopadli. Měl jsem nevyslovitelnou radost hlavně za hráče. Za výkony a přístup k zápasům si to zasloužili. Vyšší soutěž do Živanice díky skvělému fotbalovému prostředí patří.

Na jaře jste se zlepšili především doma. Byly to zase staré známé Živanice, co body nerozdávají. Šest výher a jedna remíza hovoří za vše. Kde se vzala ta proměna oproti podzimu?
Po odchodu Macháčka s Balogem jsme odstoupili od totálně útočné hry. Museli jsme změnit hlavně myšlení těch nejzkušenějších borců. Zaměřili jsme se více na plnění obranných činností větším počtem hráčů a řešení situací jednoduchým a účelným způsobem.

Na podzim i na jaře jste zaznamenali dvacet branek. Jenže zatímco na podzim jste dostali třiadvacet gólů, tak ve druhé polovině soutěže jste inkasovali jen jedenáctkrát…
I v tomto nám pomohla zlepšená obranná činnost, až na ty tři poslední kola výborné výkony gólmana a v neposlední řadě změna přístupu všech hráčů k zápasům.

A další zajímavý postřeh. Na podzim šest remíz, na jaře jediná. Náhoda nebo cíl?
Pokud jsme chtěli naplnit naše plány, byly vlastně remízy pro nás jenom ztrátou. Na podzim jsme inkasovali v několika zápasech velmi laciné branky. Kvůli chybám zkušených hráčů a nezkušenosti mladých hráčů jsme přišli o spoustu bodů především v domácím prostředí.

Lépe jste se zřejmě připravovali také na derby. Na podzim jste v měřeních s okresními rivaly získali jen tři body za tři plichty, na jaře to bylo bodu třináct… 
Všechny tyto zápasy byly proti nám správně sportovně naladěné. Proto každý zisk z těchto utkání měl svojí cenu.

Šest týmů z našeho okresu skončilo na prvních šesti místech. O čem to svědčí?
Je vidět, že fotbal v okrese je na dobré úrovni. Umístění týmů v popředí to potvrzuje.

Nakonec s vámi do krajského přeboru postoupily další tři týmy. Co říkáte tomuto a co to přinese vám i soutěži?
Do kraje postoupili ti nejlepší a já si myslím, že svou kvalitou zvednou úroveň krajského přeboru o trochu výše. Pro mě je úspěch Živanic jistou satisfakcí za to, že i s tím hráčským potenciálem, který jsem měl k dispozici, se dá dělat dobrý fotbal. Krajský přebor beru jako další fotbalovou výzvu…