PAVEL RYŠAVÝ

Novodobá historie FK Pardubice se začala psát v roce 2008. Postupně se klub prokousal do druhé fotbalové ligy. Úterý 17. listopadu 2015 se v jeho kronice zapíše tučně a dvakrát podtrhne. Tým zaznamenal svůj nejlepší výsledek, v prvním osmifinále MOL Cupu porazil Spartu Praha 1:0. Deník vám nabízí pět faktorů, které se pod zázračný výsledek podepsaly.

1. Fungující tým
„Tady vidíte, co dělá parta," utrousil pardubický trenér Jiří Krejčí po tiskové konferenci. Oči se mu leskly, jindy drsný chlap, měl na krajíčku slzy dojetí. Vede tým, který je plný studentů, ti co nejsou ve škole, tak pracují, protože fotbalem by se sotva uživili. 
I když Pardubice hrají druhou ligu, funguje v kabině jeden vesnický princip: je to v první řadě parta, ne armáda profíků. Tohle se proti Spartě ukázalo hlavně v závěru, hráčům už evidentně chyběly síly, šlapali vodu. Posledních dvacet minut jeli na morál, bili se za kamaráda. Na to byla krátká i větší fotbalová kvalita Sparty. Prohrála boj s euforií.

2. Střed zálohy
Před pardubickým gólem se Hušbauer vybodl na bránění Fouska, Matějovský ztrácel lehké míče, Jiráček byl bídný, Holek zoufale nevýrazný, když se posunul do zálohy. Tohle je drsné vysvědčení pro sparťanský střed. Pardubičtí Kudrna s Řezníčkem je vyškolili v důrazu, agresivitě i nápadech. Kdyby Řezníček proměnil jednu ze svých dvou tutovek, mohl favorit odjet domů s obrovskou ostudou. Rozdíl třískal do očí. Pardubice měly na hřišti pracanty, co mají vůli dřít do úmoru. Sparta spíš lenochy, co se jim nechce moc běhat a o tom, že by je měl zápas bolet, nemohla být ani řeč.

3. Risk s gólmanem
Dát do branky muže, co dva měsíce nechytal FNL? Tenhle plán zněl podobně jako žádat partnerku o ruku v teplácích, s umělou květinou a při reklamách uprostřed seriálu Ordinace v růžové zahradě. Jedním slovem? Šílenost. Nakonec se ukázalo, že šlo o geniální tah. Milan Knobloch předvedl životní představení. Jeho reflex sebral dvě tutovky Lafatovi. Když za ním bouchaly petardy ze sparťanského kotle, on si v klidu popíjel z lahve… Ukázal ohromnou mentální sílu i kvalitu. Tady je vidět práce trenéra brankářů Martina Shejbala. Umí své svěřence zlepšovat.

4. Fousek
Šéfy Sparty Adam Fousek možná definitivně utvrdil v tom, že kdyby na pravou stranu hřiště postavili štafle, budou tam platnější než Markus Steinhöfer. Pardubický krajní záložník donutil kouče Sparty Ščasného, aby Němce stáhnul už o půlce. Zase si věřil na průniky, drzé kličky, trápil takhle i Marečka. Předvedl k tomu další svoji parádní disciplínu, ostré centry do vápna. Po jednom takovém dal gól Daewon Kim. Jestli podobně bude Fousek válet i dál, měli byste na jaře chodit na fotbal v Pardubicích častěji. Moc dlouho totiž ve druhé lize nezůstane.

5. Bránění Lafaty
Zdeňku Ščasnému bylo rychle jasné, že je zle a na druhou půlku musí na hřiště vyslat svůj diamant jménem David Lafata. Útočník dřel jako kůň, jinak hrát snad ani neumí, dva góly mu sebral brankář Knobloch. Ale že se neprosadil víc? Prim zaslouží hlavně Petr Kudrna s Filipem Kopřivou. První ho měl na triku při většině standardních situacích, druhý během hry. Lafatu se jim dařilo poměrně úspěšně předskakovat a nenechávali ho otáčet k bráně. Pomohli i spoluhráči. Kolem sparťanského zabijáka se vždycky potuloval někdo další, kdo ho byl připraven zdvojovat.