Na Švýcarsko má slastné vzpomínky, vždyť tam v roce 2002 v roli hlavního trenéra dovedl českou jedenadvacítku k titulu mistrů Evropy. Několik hráčů z tehdejšího zlatého výběru měl MIROSLAV BERÁNEK možnost sledovat přímo na stadionu v Ženevě i ve středečním duelu s Portugalci, kterým Češi při svém druhém vystoupení na šampionátu podlehli 1:3.

Prohráli jsme. Ale výkon byl o mnoho lepší než se Švýcary. Jak se hra českého týmu zamlouvala vám?
Fotbal už bývá takový, že je někdy výsledek lepší než výkon a opačně. Je potřeba říci, že jsme narazili na mimořádně silného soupeře v čele s Ronaldem, nejlepším hráčem planety, který v podstatě zařídil všechny góly v naší síti. Jeden dal a na dva přihrál. Ke kvalitě utkání ale samozřejmě přispěl i náš tým.

Překvapilo vás nasazení Baroše do základní sestavy?
Překvapilo, ale nejsem u týmu, takže se k tomu můžu těžko vyjadřovat. Vždycky je to na rozhodnutí hlavního trenéra. Kdyby mužstvo vedl třeba Petr Rada, tak by sestava asi vypadala taky jinak.

Tak jinak. Líbil se vám Milan Baroš?
V první řadě je potřeba říci, že to útočníci v pojetí, v jakém hrajeme, mají hrozně těžké. Naše záloha není tak kvalitní jako portugalská a kluci nejsou vpředu podporováni, jak by bylo potřeba. Na Milanu Barošovi bylo zpočátku znát, že bojuje sám se sebou, pak se do toho dostal a v závěru poločasu to byl Milan Baroš jakého jsme znali. Povedly se mu dvě akce a rázem z něho čišelo sebevědomí. Ve druhé půli jsme už nedokázali podržet míč, dostali se pod tlak a i vinou toho Milan už tolik vidět nebyl. Přesto se dvakrát ocitl v nadějné pozici před brankou, pokaždé mu chyběl snad půlkrok. Škoda.

Právě podpora z druhé vlny Čechům ve vápně markantně scházela. Sionko po nádherných průnicích prakticky neměl před branku komu přihrát…
Už jsme to částečně zmínili. U gólových situací nezáleží na tom, kolik má který tým útočníků, ale kolik hráčů je schopno se v daném momentu dostat do pokutového území soupeře a zakončit. Ukázkou byl druhý gól Portugalců, který zařídili záložníci - Deco zatáhl míč po pravé straně a na vápně přesnou přihrávkou našel sprintujícího Ronalda. To byla přece nádhera. Při vší úctě k našim hráčům, my takto individuálně zdatné fotbalisty prostě nemáme.

V neděli nás čeká rozhodující bitva o postup ze skupiny. O čem bude zápas s Turky?
Bude to vlastně takové osmifinále s tím, že neexistuje prodloužení a v případě nerozhodného výsledku by na řadu přišly hned penalty. Bude to každopádně boj se vším všudy. Turci budou možná trochu ve výhodě, protože už jeden takový zápas, kdy hráli o všechno, mají za sebou. Se Švýcary byli šťastnější, když rozhodující branku zaznamenali tečovanou střelou v nastavení. Snad budeme v neděli šťastnější my.

Dá se očekávat otevřená partie?
Pokud neprohráváte a nehrajete vabank, musíte poctivě bránit. To je zásada číslo jedna, kterou se na šampionátu řídí všechna mužstva. Vždycky je otázka, jak se zápas bude vyvíjet. Honička za výhrou přijde jen v případě, že se jeden z týmů dostane do vedení.