Veškerá kritika stranou, první ročník ve třetí fotbalové lize Pardubicím vyšel skvěle. A kdo říká že ne, rozumí fotbalu jako tučňák migraci lososů.
O víkendu se sice ještě budou dohrávat dva zápasy, ale už teď je jisté, že tým trenéra MARTINA SVĚDÍKA skončí třetí. „Před začátkem sezony bych to nečekal, je to pro mě milé překvapení. Ale myslím, že za celoroční dřinu, za to, jak kluci ke všemu přistupovali, jsme na špici zaslouženě,“ je přesvědčen kouč.
Jenom škoda, že třetiligového nováčka ve středu předstihla Mladá Boleslav. Druhé místo by znamenalo reálnou naději na druhou ligu. Takhle bude parta šikovných mladíků nejspíš znovu řádit v ČFL. „Příští rok bychom to tam měli už určitě těžší. Nikdo na nás nebude koukat jako na zelenáče. K tomu, abychom se drželi na špici tabulky dlouhodobě, bude potřeba ještě větší píle. Laťku jsme si nasadili hodně vysoko, uvědomuje si pardubický trenér.
Ale kdoví, svaz o případných licencích pro druhou ligu bude rozhodovat až příští týden a klidně se může přihodit i nějaké překvapení, které vyšší soutěž do města přihraje. I když v průběhu jara se na ni trenér Svědík dvakrát netvářil…
Když se v závěru sezony stočila řeč na druhou ligu, připadalo mi, že z vyšší soutěže moc odvázaný nejste. Bylo to tím, že jste nechtěl na mužstvo vytvářet zbytečný tlak, nebo jste si nebyl jistý, zda je v daný moment na druhou ligu připraveno?
Oboje má něco do sebe. Kluci potřebují po sportovní stránce ještě růst, musí získat další zkušenosti, tím pak celý tým roste. Souviselo to i se zmíněným tlakem. Po podzimu jsme měli třeba velkou rezervu v zápasech venku, což se nám podařilo zlepšit. Hodně nám pomohla zimní příprava a půlrok v soutěži, abychom se na ni adaptovali a nějaké zkušenosti získali.
Pravda, na podzim platil evergreen, že jakmile s autobusem minete ceduli s nápisem Pardubice, už nejste tak silní. Jaro bylo v tomto ohledu lepší, prohráli jste venku jenom třikrát…
Na menších hřištích musíme podstoupit spoustu soubojů, takže byla nutnost změnit styl hry, ale ne vždycky se nám to na podzim dařilo. Hlavně v úvodu jarní části to bylo jiné. Zápasy jsme neprohrávali, byl vidět pokrok. Vyhráli jsme v Chomutově, neprohráli jsme v Karlových Varech. Jediný zápas, se kterým jsem nebyl spokojený, byl ten na Žižkově.
Kromě Davida Přibyla s Martinem Hundákem jste s úplně stejným týmem vloni vyhráli v divizi. Ceníte si toho, že se dokázal ještě zlepšit?
Trochu bych vás opravil. Do základní sestavy přišel jenom David Přibyl. Aniž bych Koprovi s Hundym (Lukáš Kopřiva, Martin Hundák, bývalí hráči rozpadlého AS Pardubice) chtěl nějak křivdit, ale když v zimě přišli, nebyly to pro mě posily. Byli zanedbaní a muselo se s nimi něco udělat. Proto třeba Hundák do zápasů naskočil až v polovině jarní části, kondičně nebyl na třetí ligu připravený. Chci po záložnících tvrdou práci nahoru, dolů. Až když jsem viděl, že je na tom lépe, šel do zápasu a závěr měl docela solidní.
A teď k tomu stejnému týmu, jaký jste měli v divizi…
Toho si vážím. Mančaft zůstal pohromadě a zvládli jsme i třetí ligu. Máme jasnou osu mužstva. Vzadu do ní patří brankář Shejbal a beci Přibyl, Prorok, Tischler. Ti fungovali perfektně. Hlavně v jarní části klapalo všechno, jak mělo, z pravé strany jsme snad nedostali jediný gól. Uprostřed Jeřábek a na jaře tam patřil i útočník Brychta. Na podzim to zase byli Petrus a Rešetár, kteří na jaře neměli tolik dobrých zápasů, ale u Davida to bylo hlavně jeho zraněním, u Rešiho náročností programu, když hrál ještě futsal. Ale kdyby se šlo nahoru, jsem si jistý, že tohle jsou hráči, kteří mají předpoklady, aby to zvládli. Z deseti zápasů jich sedm odehráli bezvadně, dokázali si udržet stabilní výkonnost.
A ostatní? Jim chyběla právě ta zkušenost?
Ano, jednou zahráli, dvakrát ne. Ale je to logické. Jarosz, Kakrda, Kudrna… To jsou všechno nezkušení hráči, kteří potřebují co nejvíc těžkých zápasů k tomu, aby se vyhráli a rostli.
Vnímáte, že by byla v Pardubicích po vaší jízdě třetí ligou taková euforie, že by vás fanoušci klepali na rameno a gratulovali ke skvělým představením?
Na rameno mi nikdo neklepe. Za každou pochvalu je člověk rád. Ale že bych to vyžadoval? To ne. Za nás mluví výsledky a výkony. Jsem soudný, kdybychom nehráli hezký fotbal, tak bych se ozval. Když se nám nedaří, tak to hned na rovinu řeknu.
Z lavičky je vás také docela daleko slyšet…
(usmívá se) To je pravda. Ale i v hodnocení po utkání to dám mužstvu a následně i veřejnosti pocítit, že jsem se zápasem nebyl spokojen. Na druhou stranu, když hrajeme dobře, proč to neříct. Doma si vytvoříme vždycky šance, a na ty divák chodí. Ne na nějakého zanďoura.
Vzpomínám, že při zápase s Jabloncem B začal jeden divák na tribuně tleskat a křičel: „To je ono, kluci, přesně jako Barcelona.“ To už je docela vysoká laťka, nemyslíte?
(usmívá se) Hezký výkřik do tmy. Nechci se s nikým srovnávat. Barcelona hraje na pohled krásný fotbal, ale to je úplně jiná dimenze. Chceme hrát hlavně kombinačně a jsou tady hráči, kteří mají pro takový styl předpoklady. Tak je mančaft i stavěný. Na rychlosti, dobré práci s míčem, i když tam máme pořád trochu rezervy. Stále je na čem pracovat, ale když kluci hrají podle toho, co mají naučené, a plní svoje role, tak to i dobře vypadá.
Ale jedno srovnání se španělský kolosem přece jenom dovolte. Trochu to totiž vypadá, že klíčem k úspěchu Pardubic je podobně jako u „Barcy“ záloha. Hundák, Jeřábek, Řezníček i Rešetár jsou na tom dobře rychlostně, dovedou se prosadit jeden na jednoho i vyslat gólovou přihrávku…
Na středovou řadu jsem hodně náročný a máte pravdu, že dnes je ve fotbale nejdůležitější umět se prosadit jeden na jednoho, nebo jít do narážečky a hned si najít prostor. Samozřejmě platí, že po hráčích chcete něco podobného, co praktikuje Barcelona. Je důležité, aby ten, co je na míči, měl klidně čtyři možnosti, kam nahrát. Dám balon a hned musím jít do nabídky. Když podáme optimální výkon, tak se na našem velkém hřišti, vždycky najde místo na kolmou přihrávku dopředu. Záloha je určitě tím motorem, ale velký důraz kladu i na práci útočníků, aby dokázali nahoře podržet míč. Ale není to jenom o nich. Je hodně důležité, že se do útočných akcí zapojuje i pravý bek David Přibyl. Součinnost celého mužstva prostě musí fungovat na sto procent, to je klíč.
A teď druhá strana mince. Je sice hezké, že technicky je na tom celé mužstvo dobře, ale nechybí vám tam občas jeden „kopáč“, který by někoho uprostřed hřiště přejel, létaly od něho jiskry… Třeba na Žižkově, kde jste prohráli 0:1, by se takový fotbalista hodil, nemyslíte?
Hodil. Chyběl nám tam hlavně Tomáš Prorok. S ním by tam ten důraz přišel. Jsou to jenom spekulace, ale myslím, že gól bychom nedostali. Co se týká síly, je perfektní a dokáže mančaft vyhecovat. Typ raubíře nám tady určitě schází. Bral bych klidně jednoho takového útočníka, který bude hodně důrazný.
Na podzim platilo, že Pardubice se rovnají střelec David Petrus. Na jaře byl chvíli zraněný, pak se nějaký čas herně trápil. Neměl jste strach, jak si bez klíčového muže tým povede?
Ze začátku trochu ano. Dva útočníci byli zranění a nevypadalo to nejlépe. Na druhou stranu, když jsem viděl, jak přes zimu pracuje Martin Brychta, tak mě to trochu uklidnilo. Tak nějak by to mělo vypadat. Makal na sobě, čekal na šanci, a ta přišla. Chytil ji za pačesy a odehrál v jarní části úplně všechno. David měl dobrý nástup, dal s Královým Dvorem gól, jenže pak se na něm podepsalo nepříjemné zranění. Kotník ho bolí ještě teď a přišly komplikace.
Ale věřil jste mu, ze základní sestavy jste ho prakticky nesundal…
Věřili jsme mu pořád, je platný i při napadání, důrazný a mužstvo ho potřebuje. Věřili jsme, že se zvedne, což se také stalo, i když to přišlo až úplně na konci.
Už jsme mluvili o tom, že oproti postupu z divize se nezměnil kádr, ale základní sestava oproti podzimu ano. Na jaře si pomalu nezahrál bývalý útočník Sparty Fikejz. Proč?
Radim má trochu jinde práh bolesti. Navíc když se zraní, velmi brzy vypadne z rytmu a strašně špatně se dostává zpátky do formy. Těch drobných zranění měl bohužel hodně a do sestavy by se přes Martina Brychtu a ani Davida Petruse stejně nedostal.
Podle vychytaných nul máte nejlepšího brankáře soutěže. Martin Shejbal jich zvládl osmnáct. Ulevilo se vám, jak uklidňující efekt má na mužstvo i ve třetí lize?
Jeho přínos je ohromný. Svými názory na fotbal pomáhá navíc i nám trenérům. Ale pochvalu si nezaslouží jenom Martin, poklonu skládám celému mančaftu. To, co kluci předvedli ve třetí lize i v krajském přeboru, když chodili hrát za béčko, to byla perfektní práce. Jsem hodně spokojený. Teď jenom doufám, že v další sezoně budou pracovat ještě o další stupínek lépe (usměje se). A kromě toho bylo i důležité, že se nám celkem vyhýbala zranění. Obrovské poděkování si zaslouží páni doktoři Brož, Haltuch a Vávra. Sezonu bych si nedovedl představit ani bez fyzioterapeutky Lenky Konvalinové, která dávala třeba právě Martina Shejbala do kupy na každý zápas.
Bude Shejbal, přestože mu na začátku nové sezony bude už 38 let, chytat dál?
Jinou alternativu si ani nepřipouštím. Najeli jsme na systém, že už nepotřebuje tolik trénovat a strhávat se, který funguje. Jeho zkušenosti jsou ohromně potřebné a nikoho jiného si tady zatím představit ani nedovedu.
Je pravda, že není moc brankářů, kteří přes zimu neodchytají jediný zápas, na začátku jara naskočí do třetí ligy a křížkují si jednu vychytanou nulu za druhou…
On to bere dost s nadsázkou a nuly zlehčuje, ale je to jeho vizitka. Má na nich velký podíl. Nejde snad ani tak o to, že by si ostatní týmy proti nám vytvořily nějak moc šancí. Jeho síla je, že dokáže zasáhnout pokaždé, když je to nejvíc potřeba a v pravou chvíli vytáhne klíčový zákrok, nebo sebere nebezpečný centr.
A na jaře klíčový obránce David Přibyl, který je v Pardubicích na hostování z Hradce, zůstane?
Budeme o to usilovat. Nechtěl bych, aby se ten kádr moc měnil. Nějaké drobné novinky tam budou, třeba už z jarní sezony vyplynulo, že se k mužstvu připojí dorostenci Šejvl s Řezníčkem. Jestli zůstaneme v ČFL, byly by dobré dva příchody.
A kdybyste přece jen hráli druhou ligu?
Nechci předbíhat, ale těch hráčů by asi muselo přijít víc. Tak tři, čtyři.
Díky vydařené sezoně znovu bude zájem i o vaše fotbalisty, třeba z Jana Jeřábka by mohlo být docela luxusní zboží. Nemáte strach, že k vám teď budou podnikat nájezdy manažeři a klíčového hráče zlanaří pryč?
Nemám. Nějaký nájezd třeba bude, ale Honzovi je už 27 a má jiné priority. Jak dlouho by hrál profesionálně? Pět, šest let? A při dnešních podmínkách, když netušíte, jestli vám kluby zaplatí, nebo ne, to není nic jednoduchého. I kdyby tady byla druhá liga, tak kluci budou chodit stejně do práce.
Počkejte, vážně byste nehráli druhou ligu s profesionály?
Není pro to doba. Bylo by jich tady jenom pár, dejme tomu pět. Třeba mi řekněte, proč by měl například David Petrus měnit práci? Má ji perfektní, a kdyby se při fotbale zranil nebo se stalo cokoliv jiného, tak už by takovou za dva roky nemusel dostat. To samé Honza Jeřábek. Můžu se mýlit, ale nemyslím si, že by chtěl odcházet. Honzu jsem sem přivedl před pěti lety. Jeho výkonnost šla ohromně nahoru a zkušenostmi se může ještě zlepšit. Tohle pořád není jeho strop.
Už dříve jste mluvil o tom, že jestli Jeřábka něco limituje, tak fakt, že se až příliš často pokouší rozdávat finální přihrávky…
Nevýhodou u něho je, že si myslí, že jednoduchá přihrávka je sprostá. Myslí si, že takovým míčem nic nevyřeší. Ovšem už dospěl a někdy si nechá říct (usmívá se). Honzova hra je pro nás samozřejmě obrovským přínosem, odvede strašné penzum práce vzadu i v kreativitě směrem dopředu. Jeho výkony byly na špičkové úrovni.
