Jeho tým zvládl první půlrok ve druhé lize výborně. Pardubice přezimují na šestém místě a sklízí slova uznání. Udělaly si dobré jméno. „Kluci se přesvědčili, že když je mužstvo semknuté a jeden bojuje za druhého, můžeme uspět proti každému. Ale stačí chvilka, kdy nepracujeme jako tým, a máme problémy," říká trenér MARTIN SVĚDÍK, který se svým souborem dokázal doma porazit i vedoucí tým tabulky Bohemians 1905. Přesto v zápasech na vlastním hřišti byla největší rezerva.

Převládá u vás spokojenost, nebo spíš hlodá pocit, že šesté místo je fajn, ale mohli jste být výš?
Trenér spokojený být nemůže asi nikdy, pak by ten svůj pocit mohl přenést na mužstvo, a to nikdy nedělá dobrotu. Bodový zisk je velmi dobrý, zamlouvaly se mi hlavně  některé venkovní zápasy. Doma jsme měli rezervy, ne herní, ale spíš výsledkové.

Zbytečné ztráty v domácích zápasech. Tohle vás trápí nejvíc?
Mrzí mě to. Kromě Zlína nás nikdo na našem hřišti zatlačit nedokázal a paradoxně jsme tohle utkání vyhráli. Rozhodně se nedá říct, že by nás přehrávaly Ústí nad Labem, Žižkov, nebo Most. Naopak. Měli jsme docela dost šancí, jenže jsme je neproměnili. V tom vidím hlavní nedostatek. Doma bychom tolik bodů ztrácet neměli.

Jak se všechno otočilo. Ve třetí lize jste byli pod palbou kritiky, že neumíte vozit body z venku,  a domácí výhry se braly tak nějak automaticky…
To je pravda. Ale nedá se to moc srovnávat. Vloni nás už ostatní brali jako lídra, který chce dělat body a hrát nahoře. Doma se nám dařilo soupeře rozebrat, venku nám to  zavřeli. Teď se všechno obrátilo. Ve druhé lize chce doma každý vyhrát, takže se pro naši hru  otevřela okénka. Vycházíme z pevné obrany a chodíme do brejků, k nám už pak soupeř jezdí taky bránit, a to je těžší. Leckdy jsme doma mohli uhrát i remízu, ale dopustili jsme se jedné chyby vzadu, kterou   soupeř dokázal potrestat. Pořád sbíráme zkušenosti.

Na první pohled to vypadá, že vám příliš nevyšly posily. Ze čtyř letních nákupů byl  na konci podzimu v základu jenom záložník Tomáš Dubský. Souhlasíte, že jste se moc netrefili?
Jako posilu jsme brali právě Tomáše, dokázal do naší hry dodat něco jiného, co naši střední záložníci neměli. S tím sem přišel a to splnil. Něma (Pavel Němeček) si herně nesedl s druhým stoperem Tomášem Prorokem, to se prostě stane. Těch chyb tam bylo moc. Oprášili jsme tak dvojici ze třetí ligy Tischler, Prorok. Fungovalo to, chytla se šňůra povedených zápasů.

Ale Němeček je hráč, který toho má za sebou dost, stabilně hrál druhou ligu a vy jste ho po slušných výkonech v letní přípravě posadil. To mohlo udělat neplechu, nemyslíte?
Jako trenér se nemohu ohlížet na jméno, ale musím volit to, co je nejlepší pro mužstvo. To samé jako Němu potkalo i Jeřábka, čtyři zápasy nehrál. Jestli cítím, že takový krok má mužstvu pomoci, tak ho udělám.  Vím, že někomu se  nelíbilo, že seděl. Ale když týmu na hřišti nepomáhá, nemůže mít místo jisté. S Němou to bylo úplně stejné. Máme tři kvalitní stopery, a že jeden z nich nehrál, to je prostě fotbal.

Nejtěžší úlohu měl brankář Luděk Frydrych. Prosadit se přes skvěle chytajícího Martina Shejbala snad momentálně ani nejde. Vnímáte to stejně?
Luďka musím vyzdvihnout, podává profesionální a skvělé výkony v béčku, na tréninku a skvěle odchytal i zápas se Zlínem. Jenže Martin je Martin. To je bez debat, je strašně důležitý na hřišti i v kabině. Všichni vědí, že jsme kamarádi, tak nechci, aby to vyznělo, že mu chci nějak pochlebovat. Ale podle mě by byl každý trenér za takového brankáře rád. Je to osobnost. Myslím, že Luděk tohle chápe, ví, že jeho šance jednou přijde.

Hodnotit útočníka Jakuba Sklenáře jinak, než že zklamal,  asi nejde. Nebo ano?
Ne, nebylo to  ono. Přitom v létě se po příchodu z Dukly uvedl velmi dobrým výkonem, příprava z jeho strany nevypadala vůbec špatně. Jenže potom přišly mistrovské zápasy a začal se vytrácet, až se vytratil úplně.

Zůstává tak problém z minulé sezony. Na lavičce chybí hráči, kteří by dokázali zápas otočit a hru, když je potřeba, oživit. Musíte přes zimu posílit?
Hlavně musíme vyřešit, aby tady zůstali hráči, co jsou zde na hostování. Už to není sranda. O doplnění kádru úplně jasno nemám. Skončil Prorok, takže se nabízí stoperská dvojice Tischler, Němeček. Máme tady ovšem i mladé, Vencla se Šejvlem. Určitě by sem měl přijít útočník a krajní záložník. Tam nás tlačila bota. Z béčka vyzkoušíme mladého Poláka, ale od něho nemůžeme čekat, že by nás měl táhnout.

Je reálný návrat Lukáše Rešetára?

Uvidíme, je to věc jednání.

Jak jste si vlastně užil druhou ligu vy sám? Vypadal jste často o něco naštvanější než třeba před rokem…
To vyplývá ze zodpovědnosti. Byla to velká výzva. Domácí výsledky mě strašily, to přiznávám. Herní projev nebyl špatný, jenže vždycky tomu něco chybělo. To určitě na moji osobu vliv mělo. Jsem prostě impulzivní trenér. Druhou ligu jsem si užil hlavně v Sokolově nebo v Opavě, kde jsme podali výborné výkony. Těch dobrých zápasů bylo víc.

Vybavuji si jeden nešťastný. Most u vás těsně před koncem srovnal na 1:1 a vy jste pak dlouho seděl naštvaný na lavičce. Nepokoušel se o vás infarkt?
Jsou trenéři, kteří emoce dovedou schovat, a pak ti, co to nedovedou. Já patřím do druhé skupiny. V 89. minutě jsme dostali gól po zbytečných chybách, zamávalo to se mnou. Bylo zbytečné chodit do kabiny. Je lepší zůstat stranou na lavičce, kde to ve mně bublá. S hráči si zápas vyříkáme vždycky až další den. Odstup pro hodnocení je vždycky dobrý.

Těšíte se na zimu, že se nebudete pár měsíců stresovat?
To sice nebudu, ale práce bude i tak hodně. Stejně musím přemýšlet o posilách, o zimní přípravě.  Zápasový stres opadne, ale od fotbalu si rozhodně neodpočinu.