Domácí rozlučka

Sobota 17.00: SK Holice (1. místo, 62 bodů, skóre 54:23) – FK Česká Třebová (4. místo, 44 bodů, skóre 53:40). V podzimní části: 2:3. Vstupné je pro všechny diváky zdarma.              Tip Deníku: 1

Šťastný jako blecha… Říká se, že chlap je nejvíce šťastný, když se mu narodí  potomek. To je sice pravda, ale na životní dráze se najdou i další radostné chvíle. Například, když vaši svěřenci získají double v krajském přeboru. To se v letošní sezoně podařilo holickému týmu a jeho trenér JIŘÍ TESAŘ konečně mohl odhodit masku  při fotbale vážného a soustředěného muže. Euforie štěstí pohltila také jeho…

Pane trenére, máte za sebou vskutku hektický týden. Upřímně, napadlo by vás před sezonou, že ve čtyřech dnech získáte oba poháry?
Tak před sezonou jsem vůbec nemyslel, že by něco takového mohlo přijít. Výsledky v přípravě byly skvělé, ale od vedení ani nikoho jiného jsem neslyšel, že s tímhle kádrem vyhrajeme soutěž i pohár. Naše cíle byly jasné. Hrát v klidu v horních patrech tabulky. Tento konec je skoro jako z pohádky a kluci si ho určitě zaslouží.

Zajímavá souhra náhod. Dvakrát jste podtrhli triumf v Moravské Třebové, respektive v jejím blízkém okolí. Nezačnete tam jezdit třeba na soustředění jako do své země zaslíbené?
To zní opravdu dobře (úsměv). Moravskou můžeme v tomto pohledu jenom kvitovat. Klidně bych tam  to soustředění udělal (rozesměje se). Každopádně na Moravskou Třebovou budeme všichni vzpomínat jenom v dobrém. Vzdálenosti, které jsme museli za vítězstvím do Moravské urazit byly hodně dlouhé, ale vyplatilo se nám to.

Minulou neděli se to seběhlo celkem nečekaně. Vy jste prakticky získali šest bodů, tím že jste vyhráli v Moravské Třebové a Svitavy prohrály v Poličce. Čekal jste to?
Opravdu nečekal. Já žil v domnění, že z Moravské neodjedeme s prázdnou a Svitavy vyhrají v Poličce. A tak bude stále o co hrát a rozhodne se  až v posledních dvou zápasech. Když to řeknu popravdě.  Tři kola před koncem při náskoku čtyřech  bodů jsem věřil, že kluci soutěž vyhrají. Ale ne hned po Moravské. Já se tedy o to moc nezajímal a soustředil se na to, abychom tam pokud možno vyhráli. K tomu jsme směřoval i kluky. Bylo potřeba být plně koncentrován jen a jen na zápas. Případná prohra by nás mohla moc a moc skolit na kolena.

Sledovali jste průběh zápasu v nedaleké Poličce?
O poločase jsme se od místního hlasatele dozvěděli, že Polička vede a kluci to hned samozřejmě začali rozebírat. To bylo třeba zastavit. Musel jsem přimět hráče, aby se soustředili na zápas, který byl zatím nerozhodný. Předčasná euforie z toho, že Svitavy o poločase prohrávají by nám mohla uškodit. No a když jsme zápas zvládli a vyhráli, nezbylo nic jiného, než čekat jak dopadnou Svitavy.

A dopadlo to pro vás nejlépe jak mohlo. Jak rychle k vám dorazila potěšitelná zpráva?
Skončili jsme zhruba asi o tři minuty dříve než v Poličce, tak jsme šli do kabiny a trochu si vítězně zakřičeli. Pak jsme ven, dali si klobásu a čekal až se výsledek objeví na netu.  Pak někdo pronesl: Tak je to hotový, jsme první! Byl to určitě pro všechny skvělý pocit. Padaly gratulace a každou chvíli někdo pronesl: Tak jsme první, no a co… Z toho měli všichni velkou radost. Takže stoprocentní potvrzení jsme všichni slyšeli až venku s klobáskou v ruce (směje se).

Byli jste vůbec připraveni na slavení? Vezli jste si s sebou do Moravské Třebové bednu šampusu, tvrdý alkohol nebo pivo?
Kdepak. Jeli jsme na zápas a to bylo pro nás to nejdůležitější. Soustředit se jen a jen na utkání. Každý by určitě potvrdil, že pokud člověk něco předčasně slaví a přitom ještě není rozhodnuto, tak se to pak proti němu obrátí. A jemu zbudou jen oči pro pláč. Takže jsme to nechtěli zakřiknout.

Popište našim čtenářům, jak se slaví v holickém provedení?
Jasně, že jsme to začali hned zapíjet. Byl s námi i hlavní sponzor. Než jsme se začali balit na cestu domu, pan Bajer dopravil nějakým záhadným způsobem na stůl šampus a nějaké lahvinky zelené. No tak jsme to bouchli (smích). A zelenou si pak, ti co mohli, dopřávali v autobuse. Benzínky jsme vynechali, neboť asi každý šel v pondělí do práce.

A co oslavy po zisku Poháru předsedy PKFS?
Zatím nebyly. Bylo pozdě a navíc jsme jeli auty. A opět následující den do práce. Pravé oslavy vypuknou při rozlučce, která je příští sobotu. Na ní by měli být všichni hráči nejen z áčka, ale i z béčka. Doufáme, že dorazí také všichni funkcionáři a hlavní sponzoři. To potom teprve Holice něco zažijí (šibalsky mrkne).

Úspěch v kolektivním sportu dělá tým. Přesto musím zmínit jedno jméno: obránce Skalický. Po celou sezonu byl neviditelný. Ale v závěru se rozjel. Jediná branka Litomyšli, vítězný gól v Moravské Třebové a rozhodující penalta v poháru…
Popravdě z kraje jara bylo potřeba se Skaldou hodit řeč a trochu rozebrat jeho přístup a jiné věci. Nebylo to ideální. Nakonec jsme našli společnou řeč a on dokázal fungovat, tak jak jsem chtěl. Díky tomu patřil k oporám. Navíc každou chvilku prohlašoval ze srandy, že si to nejlepší nechává na konec sezony. No a viděli jste sami. Myslím, že bylo i několik lidí, kteří Skaldovi před jarem nevěřili, ale nakonec to prostě dal. Je to opravdu zkušený borec. Když ještě mákne o něco víc, má i na divizi.

Domácí rozlučku obstará zápas s předním celkem přeboru, Českou Třebovou. Před ním dostanete pohár pro vítěze soutěže, takže asi nehrozí, že zbytek soutěže jen tak ošolícháte..
Ne, ne. Chceme soutěž důstojně dohrát a pokud možno v posledním domácím zápase zvítězit.

Soupeř je tak trochu nevyzpytatelný. Když nezahraje Myšák, Třebová je poloviční, souhlasíte?
Určitě. Myšák je v Třebové osobností a velmi důležitým hráčem. Vždyť naši prohru tam zařídil právě on. Musíme být připraveni a jeho zkušenosti minimalizovat. Máme soupeři co vracet. Přestože se topíme v euforii, jsem přesvědčen, že kluci zápas v žádném případě nevypustí. To by mě osobně hodně zklamali…