Osudy fotbalistů jsou často vrtkavé… Stačí náhoda a hrají nejvyšší soutěž. To může potkat i méně šikovné. Na druhou stranu jsou borci, kteří i přes svůj talent končí v hodně nízkých soutěžích. Jedním z nich je LUKÁŠ MORAVEC. V této sezoně nastupuje k zápasům ve třetí třídě. A Mněticím pomohl vykopat okresní přebor. Jeho střelecké řádění se blíží ke čtyřicítce. Jasná volba pro hráče měsíce května v projektu Kopeme za fotbal…

Lukáši, můžete na úvod přiblížit vaše fotbalové začátky a mládežnickou kariéru?
S fotbalem jsem začal v sedmi letech ve Slovanu Pardubice. Odtud jsem v žákovských letech přestoupil do FK Dropa Pardubice a posléze do SK Hradec Králové. Tam jsem působil od starších žáků až po mladší dorost. V sedmnácti letech následoval návrat do Pardubic, kde jsem hrál v divizní juniorce FK AS Pardubice. V tehdejším druholigovém áčku jsem pod trenérem Pulpitem de facto šanci nedostal. Po prodeji licence Sokolovu jsem rád zůstal v Pardubicích a od nové sezony oblékal dres  Slovanu Pardubice.

Ještě než se dostaneme k vaší střelecké produkci v barvách Mnětic, vraťme se do nedávné minulosti. Naposledy vás fotbaloví fanoušci registrovali ve Slovanu Pardubice. Zažil jste krach v rozehrané soutěži?
V době kdy Slovan nedokončil divizní sezonu, už jsem působil v Živanicích. Takže jsem to přímo nezažil, ale mrzelo mě to. Přeci jenom to byl klub, kde jsem začínal a v dospělých hrál tři roky.

Jak jste se nakonec ocitl v Mněticích. Přeci jenom je to klub hodně pod divizní čárou?
Jezdíval jsem se tam koukat na fotbal a po konci hostování v Živanicích a sestupu Mnětic přišel můj nynější spoluhráč, jestli bych jim nepomohl vrátit se do okresního přeboru. Neváhal jsem a dnes, kdy nám postup už nikdo nevezme, jsem za ten krok rád.

O fotbalisty rozpadlého Slovanu byl velký zájem. Proč jste neskončil ve vyšší soutěži než je třetí třída?
Zájem o mé služby byl, ale rozhodl jsem se věnovat práci. K tomu se přidala i určitá ztráta motivace. V Mněticích, i díky skvělým lidem, co tam fotbal dělají, mám z fotbalu zase radost.

Mněticím jste pomohl vystřílet návrat do okresního přeboru. Neznají vás ale spíše fanoušci jako hráče, který má brankám zabraňovat?
Ano, to je pravda. V obraně jsem nastupoval po většinu kariéry. Můj současný trenér říká, že jsem pro něj obránce hrající v útoku (mrkne).

Ve čtyřiadvaceti zápasech letošní sezony jste nastřílel osmatřicet branek. To je na každou soutěž pořádná porce. Kde se ve vás vzal takový čich na góly?
(úsměv) Už od žáčků mě bavilo střílet góly. V mužské kategorii na postu obránce jsem se snažil gólům zabraňovat, ale rovněž branky dávat.

Pracuje mnětické mužstvo na vás nebo si branky vesměs vypracováváte sám?
Na rovinu musím říct, že mám kvalitní spoluhráče. Sám bych moc nezmohl. Ať už to je Tláskal, který svým fotbalovým umem patří úplně jinam než do třetí třídy. Dále bych zmínil Váchu a Doležala. To jsou hráči, na kterých stojí ofenziva našeho  mužstva..

Jaký byl váš nevydařenější zápas co se týče počtu nastřílených branek v této sezoně?
Hned první mistrák v mnětickém dresu. Sezemické rezervě jsem vstřelil čtyři góly.

Dáváte góly pravačkou, levou nohou či hlavou?
Jsem levonohý hráč, takže vesměs levou. Hlavou jsem několik branek už také dal. Pravačka by mohla byt lepší, ale i tou se mi povedlo gól vstřelit (rozesměje se).

Kanonýrům kolikrát pomáhají standardky, zejména penalty. Jak jste na tom v tomto ohledu?
Standardní situace nezahrávám. Kluci je kopou dobře. Na penaltovou značku jsem si stavěl míč čtyřikrát. Jeden pokutový kop jsem zahodil. Je nás na ně určených více.

Padají vaše góly z dorážek nebo spíše vypracovaných akcí?
V drtivé většině z vypracovaných akcí.

Už v zimní přestávce jste jasně vévodil střelecké tabulce třetí třídy Holicko. Neobjevil se ve vyšších soutěžích nový zájem o vaší osobu?
Měl jsem několik nabídek. Michalu Šašmovi jsem ale slíbil, že zůstanu v Mněticích. To je pro mě naprosto výjimečný a  klíčový muž našeho postupu. Jeho zásluhou jsme mohli v zimní přípravě absolvovat soustředění na Mladkově. A vlastně dělá další akce, které slouží k utužení kolektivu. Uvidíme v létě, ale v Mněticích mi nic nechybí.

V emailové adrese máte zajímavé jméno. Je Genaro vaše přezdívka?
Ano, ovšem ani nevím, jak vznikla. Asi vzhledem k tomu, že se zajímám a fandím italskému fotbalu. Nicméně pro většinu lidí jsem  Mory.

Lukáši, stal jste se pevnou součástí týmu, který se účastní projektu Kopeme za fotbal. Co tomuto projektu říkáte?
Projekt Kopeme za fotbal je určitě dobrá věc. V dnešních složitých podmínkách například sada dresů přijde oddílům vhod. Registruji také, že se konalo několik tréninkových jednotek s ligovými kouči a zápasů okresních týmů se zástupci Gambrinus ligy. Ostřešany třeba hrály v Mladé Boleslavi. Pro kluky, co chodí do práce, to musel být nezapomenutelný zážitek. Jen více,takových projektů…