SK Holice
Celkem
2. místo, 15 zápasů, 9 výher, 3 remízy, 3 prohry, skóre 34:9, 31 bodů
Doma
4. místo, 7 zápasů, 6 výher, 0 remíz, 1 prohra, skóre 24:4, 18 bodů
Venku
2. místo, 8 zápasů, 3 výhry, 3 remízy, 2 prohry, skóre 10:5, 13 bodů
Penalty
Celkem: 1:2, venku: 1:2.
Nejlepší střelci
9 – T. Jedlička, 8 – Kopřiva, 4 – Michalec, Václavek

Holický trenér Václav Velinský je navýsost spokojen, jen ho štve, že jeho svěřenci ztratili vedení v tabulce i to, že padla domácí tvrz. Před ní mají soupeři respekt a on dodává:

Konec dobrý, všechno dobré. Ano, to se normálně říká, jenže v jejich případě spíše platí: Konec špatný, všechno špatné… Holice se v průběhu podzimu vrátily na úplný vrchol krajského fotbalu. Už, už to vypadalo, že přezimují na prvním místě, když je v posledním možném okamžiku srazil z „Mount Everestu" tradiční rival. Trenér VÁCLAV VELINSKÝ tak kromě prohry z prestižního derby a ztráty vedoucí úlohy, musel kousat i dobytí holické tvrze. Poprvé v kalendářním roce 2014! Jinak ale může být s první polovinou sezony navýsost spokojen.

Trenére, jak byste ve stručnosti zhodnotil podzim v Holicích?
Podzimní část jsme zahájili výhrou, ale pak pokračovali v neslaných nemastných výkonech. Hlavně venku. Postupně se naše výkony lepšily a nakonec jsme hráli opravdu to, co jsme hrát chtěli. V celkovém pohledu jsme s podzimní části spokojeni.

Jak byste okomentoval letošní krajský přebor jako celek?

Můj názor na krajský přebor asi moc potěšitelný nebude. Dle mého je hluboko pod kvalitou této soutěže z let minulých. Pak se nemůžeme divit, když se postupující tým plácá v divizi na spodku tabulky. Prostě chybí fotbalová kvalita a pak se to některé týmy snaží dohnat jinými prostředky! Aby se ve „vysněné" soutěži udrželi… Činovníci by se měli vážně zaobírat myšlenkou zavedení Východočeského přeboru.

Po loňské sezoně jako den a noc jste si dali hlavní cíl pohybovat se v klidném středu tabulky. Nebylo to příliš alibistické?

Nemyslím si, že by to bylo alibistické. Pořád jsme před začátkem soutěže neměli kádr pohromadě. A vlastně ani nevěděli, jestli ti co prošli letní přípravou, budou k dispozici na mistrovská utkání.

A nemuseli jste plány v průběhu úspěšného podzimu předělávat?

V průběhu soutěže jsme se touto otázkou opravdu nezabývali. Jen jsme chtěli každý zápas vyhrát (pousměje se).

Dalším úkolem pro tuto sezonu bylo zapracovat do sestavy mladé kluky a předvádět fotbal, na který by se dalo koukat. Jak se povedlo toto?
Fotbal jsme nehráli špatný, vstřelili jsme hodně branek a naopak nejméně inkasovali. A mladé kluky se celkem také podařilo zasvětit do dospělého fotbalu. Pokud na sobě budou chtít pracovat, mají slibnou budoucnost.

Soutěž jste, s ohledem na další vývoj, zahájili poněkud rozpačitě. Výhry střídaly prohry…

Nevyrovnané výkony k začátku soutěže patří. Důležité bylo nepodlehnout panice.

K zahájení jízdy vás nakopla první venkovní výhra v Žamberku. Jako by se v tu chvíli něco zlomilo. Třeba jste zjistili, že umíte vítězit i za hranicemi domova. Vzrostlo sebevědomí?
Sebevědomí, jedna z důležitých částí v myšlení člověka. Je jedno, jestli balíte holku, jdete žádat o práci nebo hrajete fotbal. I kvalitní hráč, pokud nemá sebevědomí, tak velký fotbal hrát nebude.

Od té doby jste bodovali v deseti kolech v řadě. Venku sice spíše paběrkovali, ale každý bod z cizího prostředí se počítá, není-liž pravda?
Přesně tak. Je ovšem třeba říct, že jsme měli, v některých zápasem štěstí. Ty, které byly vyrovnané, jsme rozhodli ve svůj prospěch. Když se daří, a pohybujete se na vítězné vlně, jde vše lépe.

V průběhu zmíněné série jste se vyhoupli na první místo. Nutno podotknout, že vám hrála do karet i zaváhání soupeřů…
Popravdě řečeno, nějak zvláště jsme v realizačním týmu tabulku nesledovali. Kluci ti ano, protože je vždy pěkné vidět se na špici soutěže. Na nás bylo hráče usměrnit. Je jasné, že bez ztrát protivníků bychom na čele nebyli. Ale na každého padne krize. Na nás bohužel dolehla v posledních kolech.

Berete mi to z úst. Na nejvyšší příčce jste pobývali až do závěrečného kola. Nemrzí vás po prohře s Moravany ztráta vedoucí pozice?
Nemrzí, ale štve. Hlavně z toho důvodu, že jsme nechtěli ztratit domácí tvrz. A co si budeme povídat, když už delší dobu vedete a ztratíte pozici v posledním kole, tak to štve dvojnásob.

Drtivou většinu bodů jste získali v domácím prostředí. V čem tkví jeho kouzlo. Nebo spíše co děláte jinak než venku?
Neděláme nic jinak, jen si myslím, že většina mužstev k nám jede předem poražená. Mají respekt z toho, že doma vyhráváme. Navíc se nám dařilo zápasy rozhodnout už do poločasu. Kdežto venku se na nás všichni chtějí vytáhnout. Bojují, dřou do morku kosti, nenechají nám nic zadarmo. Zkrátka touží získat náš skalp. O to je pak těžší udělat dobrý výsledek.

Vy si kolikrát po venkovních vystoupeních neberete servítky vůči vašemu mužstvu, viďte?
Peprnější komentáře souvisejí s hrou soupeře. Domácí týmy hrají důrazně a my najednou překvapivě zíráme a neumíme se s tím vyrovnat. No a pak začneme svádět problémy na vše kolem.

Holice se mohou pochlubit nejlepší defenzivou v celé soutěži. Udrželi jste počet inkasovaných branek pod deset. To potěší ne?
Jasně. Z toho máme velkou radost. V podstatě jsme do složení obrany nemuseli zasahovat. A když se zranil T. Krpata v pohodě ho nahradil Machatý. A hlavně obrovské penzum práce ve středu hřiště odvedli Chvála s J. Krpatou. On to málokdo postřehne a jejich výkony jsou divácky nedoceněné. Přitom pro tým jsou velice důležití. Jsme rádi, že je máme u nás.

A jak okomentujete ofenzivu?
Naše výhoda spočívá v tom, že máme v kádru několik hráčů, kteří dokážou sami rozhodnout zápas. Jen se nesmí začít předhánět v tom, kdo nastřílí víc branek. Přesně to nás asi trochu trápilo v posledních kolech.

Až na jasnou výhru proti Jelení jste další derby prohráli. Proč?
Pardubičky, to je soupeř, proti kterému se nám na jeho půdě nedaří. A Moravany? Pro nás nešťastný zápas. Protivník se na nás výborně připravil po taktické stránce.

Nyní k novému pravidlu: penalty v případě remízy. Před sezonou jste k tomu zaujal neutrální postoj. Co po podzimu?
Odpovím stejně. Pro diváky je to atraktivní. Jen aby se to v jarní části nezvrtlo!

Absolvovali jste tři rozstřely a všechny venku. Uspěli jste pouze jednou. Končí holické tréninky nějakou speciální průpravou?
Občas po tréninku kopeme penalty pod tlakem nějakého trestu. Je to ale spíše zpestření, než nějaká příprava. Jen jsem si sám před soutěží říkal, že máme v týmu kvalitní střelce. Až dojde na penalty tak nemám obavy, že bychom je nezvládli. A podívejme, všechno je jinak…

Ještě jeden postřeh. Holické áčko se stalo nepostradatelným pro rezervní tým v okresním přeboru. Nemělo by být v hierarchii klubů opačně, že hráči z béčka posilují první tým?
Já zastávám názor, že na úrovni krajského přeboru a nižších soutěží je béčko zbytečné a luxusní. Pro týmy z ČFL a výše už to nějaké opodstatnění má.

Jaký byl ve vašich očích nejlepší a naopak nejhorší zápas?
Když si vezmu to, jak málo jsme v minulé sezoně byli úspěšní na soupeřových hřištích, tak každý zápas co jsme bodovali venku. Až na Moravskou Třebovou. Tam jsme podali nejhorší výkon.

Pro druhou polovinu soutěže jste si na sebe upletli pořádný bič. Jaké jsou cíle pro jaro a jak jich chcete dosáhnout?
Abych rozbil zmiňované alibi, které sám nemám rád, tak do jarních bojů jdeme s cílem vyhrát jak krajský přebor tak pohár hejtmana.