Bacha přijedou Řečany! Asi takto vypadaly pokřiky týmů, kam měl dorazit nováček I. B třídy. Naopak na jeho hřiště se každý těšil. Nějak podobně by se dala charakterizovat domácí a venkovní vystoupení řečanského týmu. Trenér JAROSLAV KŘIVKA je sice spokojený, nicméně do následujícího ročníku se toho musí hodně změnit. A v případě jeho mužstva by se mělo začít od přístupu některých hráčů…

Pane trenére, z podzimní štiky se stal leklý jarní kapr. Proč?
Jaro se nám vůbec nevydařilo. Od prvních kol jsme měli stále několik hráčů na marodce. Sestava se měnila zápas od zápasu a na souhře týmu to bylo znát. Je také možné, že nás soupeři začali brát trochu vážněji než na podzim, ale většinou jsme body zazdili svou neschopností.

Na druhou stranu, hlavním úkolem nováčka je záchrana, a tento bod jste splnili, viďte?
Jasným cílem bylo udržet I. B třídu, což jsme dokázali. Před sezonou jsme byli pasováni do role jasně sestupujícího týmu a soutěž jsme zachránili. Takže spokojenost se setrváním pochopitelně je.

Dá se říci, že desáté místo je bez ohledu  na výkony vašeho týmu slušným  počinem?
No, jak se to vezme. Po podzimu jsme určitě mysleli na lepší umístění. Každopádně cíl jsme splnili a můžeme se chystat na další ročník.

Jednou velkou tragédii je vaše domácí bilance. Na podzim 2 0 4, ovšem jaro ještě horší 0 2 5. Jak si to vysvětlujete?
V domácím prostředí jsme nepředváděli špatné výkony. Ve všech zápasech jsme si vytvořili brankové příležitosti, které jsme bohužel neproměnili. Soupeř vstřelil branku a my jsme již nedokázali odpovědět. Vázlo finální řešení před a vně pokutového území soupeře.
Za to výjezdy za hranice vašeho města byly pro vás balzámem na duši. Získali jste famózních dvaadvacet bodů…
Venku jsme dokázali bodovat díky kvalitní defenzivě podpořené rychlým přechodem do útoku. Hrát do plných nám moc nevycházelo, proto ty body z venkovních hřišť.

Zůstaňme ale doma. Vaši příznivci museli být na prášky. Co se s mužstvem dělo?
Kluci na sobě cítili tu nutnost doma bodovat. Vždy pro nás domácí stánek býval jistotou zisku bodů. V uplynulém ročníku se to však otočilo a my doma ztráceli. Do hry se vkrádala nervozita a ani ty nejzkušenější hráči nedokázali naši hru nasměrovat vítězným směrem.

Přitom, když jste venku vyhráli, přišel místo potvrzení bodů propadák. Takhle to šlo pořád dokolečka. Co vy na to?
Ano, přivezli jsme body z venku a doma je hned odevzdali. Tato až neskutečná věc celý tým ubíjela a na výkonech před vlastním publikem to bylo znát.

Ne vždy ale soupeři byli silní (Hlinsko B, Ronov). Skoro už to vypadalo jako výsměch…
Jak jsem již říkal, hra do plných nám nevycházela. Dokázali jsme soupeře zmáčknou před jejich bránu, ale tam to většinou končilo. Soupeř pak z rychlého protiútoku vstřelil branku a my už nedokázali reagovat.

Navíc v sedmi jarních zápasech jste dali doma pouhé čtyři góly, z toho dva poslednímu Ronovu. Nechtěl jste si dát do Deníku inzerát: Hledáme střelce?
(rozesměje se) Góly. To je dlouhodobá slabina našeho týmu, která je zmiňována takřka v každém zápase.

Ještě k venkovním duelům.  Tam jste si troufli na každého. Vyhráli jste v Prosetíně i Luži, zaznamenali přijatelnou prohru v Bítovanech. Nebyli jste tolik svázaní nebo proč se tak dělo?
Venku jsme nemuseli moc vymýšlet. Soustředili jsme se na obranu a rychlý přechod do útoku. V některých zápasech to vyšlo a my přivezli body, které nám zaručily příslušnost v soutěži.

Na nováčka jste disponovali poměrně zkušeným kádrem. Nemyslíte, že jste měli skončit lépe než poslední tým okresu?
V tabulce nekoukáme jestli jsme nejlepší nebo nejhorší tým okresu. Důležitý je nakonec součet všech bodů  a těchto bodů bylo dostatek.

Několikrát jste si stěžoval na morálku. Přitom I. B třída to je větší zápřah a vyžaduje větší zodpovědnost než v okresním přeboru. Jste stejného názoru?
Ano. V okresním přeboru jsme několik ročníků po sobě skončili kousek od vrcholu. No a když jsme se do I. B třídy prokopali, čekal jsme, že kluci budou nadšeni. A elán přenesou na hřiště. Jenže  mladíci si mysleli, že jsou neporazitelní a neomylní. Jejich laxní přístup v zápasech byl za hranicí mého chápání. A když opor, na kterých stála hra, ztratily formu, naše výsledky byly mizerné. Nejvíce chyběl zraněný Bahník. Ten když mohl nastoupit, dal hře smysl. Pro úspěch v následující sezoně se budeme muset těchto výpadků vyvarovat.