Tank… Z okresního vojenského prostoru vtrhlo do krajského revíru s názvem I. B třída ozbrojené vozidlo, které svými pásy nemilosrdně přejede a dělem zasáhne každého soupeře. Na trupu nemá napsáno číslo 23, nýbrž FC Libišany… Trenér nováčka, který je však zásluhou nabité soupisky mazákem, Richard Polák, sice nahlas mluví o první příčce, ovšem slůvko postup zatím šeptá. Za prvé se rozhodne až na jaře a za druhé bude záležet na vedení klubu.

Trenére, jak byste v kostce zhodnotil podzimní část z pozice libišanského mužstva?
Každopádně ve zcela pozitivním duchu. Když bych to měl vyjádřit číselně, tak naše spokojenost je z nějakých devadesáti procent. Vždycky je na čem pracovat…

Jak byste jako zástupce nového týmu v nejnižší soutěži popsal letošní I. B třídu jako celek?
Svoji kvalitu soutěž určitě má. Podle mého mínění tak tři, čtyři týmy mají na to hrát o úroveň výše.

Jaký je rozdíl mezi okresním přeborem, který jste vyhráli a touto krajskou soutěží?
Vyšší soutěž  a její kvalita je opravdu znát. Především v přístupu hráčů, jejich dovednostech a nasazení.

Vaším cílem bylo hrát o záchranu. To jste však vyhlásili ve chvíli, kdy ještě nebyl zkompletován váš kádr. Záhy jste ho přehodnotili. Na jaký?
Cílem bylo a stále vlastně je hrát pohledný fotbal pro diváky. A samozřejmě držet se na špici tabulky.

Právě díky zkvalitnění kádru jste jako nováček vůbec nepůsobili. Hned od úvodu soutěže jste se zařadili k hlavním kandidátům postupu. A roli jste zdá se bez protestů přijali …
Ano. Zkvalitnění našeho kádru se logicky projevilo, proto jsme výzvu přijali. Budeme se snažit tuto soutěž vyhrát. Záměrně neříkám, že postoupit. To je už otázka pro vedení klubu.

První bodovou ztrátu jste zaznamenali až v osmém zápase. Do té doby sedm výher, což byla skvostná bilance. Co vy na to?
Většinu soupeřů jsme přehrávali kvalitou hry. Také proto, že se nám vyhýbala zranění. V nejsilnějším složení, hledá náš tým těžko přemožitele.

Jestliže první polovina podzimu vám vyšla na jedničku s hvězdičkou, tak  v té druhé jste začali ztrácet půdu pod nohama a už nebyli tak suverénní. Proč?
Tam přišly právě zdravotní problémy, zranění i nemoci a my jsme tak byli donuceni improvizovat v sestavě. To se projevilo v předváděné hře.

Dokonce jste přišli o vedoucí postavení a do čela se vrátili šťastně až v posledním kole…
Víte, tomuhle jsme nepřikládali žádný zvláštní význam. Ano, je hezké, když vidíte v novinách tabulku se svým týmem na první příčce, nicméně zajíci se počítají až po honu. První, druhý ani třetí po podzimu nic neznamená. Rozhodne až jaro.

FC Libišany
Celkem
1. místo, 13 zápasů, 10 výher, 1 remíza, 2 prohry, skóre 46:18, 32 bodů
Doma
1.místo, 6 zápasů, 6 výher, 0 remíza, 0 proher, skóre 31:8, 18 bodů
Venku
2. místo, 7 zápasů, 4 výhry, 1 remíza, 2 prohry, skóre 15:10, 14 bodů
Penalty
Celkem: 1:0, venku: 1:0.
Nejlepší střelci
10 – Brož a Svatoň, 6 – Machala a Ročín, 5 – Vokáček

Svým soupeřům naháníte strach hlavně v domácím prostředí. Čím je tak specifické a čím své soky ničíte?
Především je hodně znát podpora fanoušků. Navíc hrajeme fotbal na kvalitním hřišti. Ne všude je tomu tak.

Venku je to o něco horší. Proč i tam nejste tak suverénní?
Ta odpověď by byla podobná. Zkrátka v domácím prostředí se nám hraje lépe.

Nastříleli jste nejvyšší počet branek v celé soutěži. Trenér musí být v sedmém nebi, když má v kádru tolik střelců a výborných fotbalistů, co říkáte?
Stále je na čem pracovat, ale jsem spokojen. Hlavně s tím, že se góly rozdělily napříč celým mužstvem.

Na druhou stranu možná těch branek mohlo být dvakrát tolik, souhlasíte?
Souhlasím. Branek skutečně mohlo být více, ale při rozhodnutých utkáních je těžké koncentrovat se na střílení dalších gólů.

Co se týče obrany, očekávalo se, že vedoucí celek se bude moci pochlubit lepší defenzivou. Jak vnímáte tento štiplavý dotaz?
Snažíme se hrát hlavně útočný fotbal, a to se nám daří. Samozřejmě, že se pak mohou objevit skulinky v defenzivě. Ale diváky to baví více než výsledek 1:0…

Kořením letošní I. B třídy je vysoký počet okresních derby. Prakticky v polovině zápasů. Jak je vnímáte a jak je to s motivací před těmito zápasy?
Vždy prestižně, a to jak hráči, tak diváci. To je koření okresního fotbalu a já mohu říci jediné: dobře za ně.

Nově platí pravidlo, že v případě nerozhodného stavu se zahrávají penalty. Jak okomentujete tuto novinku?
Pro diváky je to minimálně zajímavé. Pro mě jako trenéra ovšem jde o věc, která by byla na delší posouzení.

Vašemu týmu přinesly penalty jediný bod z jednoho možného. Končí tréninky jako za vašich let vyřazovacím způsobem. Jinými slovy, zaměřujete se na ně více?
Penalty speciálně netrénujeme. Ono to ani nemá moc smysl. Kopat ji na tréninku a nebo v zápase je velký rozdíl. Hlavně v psychice.

Jaký byl ve vašich očích nejlepší a naopak nejhorší zápas, případně proč?
Nejlepší zápas byl dle mého s Rohovládovou Bělou, kdy jsme dokázali na konci zápasu otočit výsledek. Mužstvo ve druhé půli ukázalo svou sílu. Nejhorší zápas pak byl v Řečanech nad Labem. I přes můj koučink hráči kupili chybu za chybou.

Před odvetnou částí jste si na sebe ušili pořádný bič. Jaké jsou vaše cíle pro jaro a jak jich lze dosáhnout?
Dále se chceme pohybovat na špici tabulky. Od toho se bude odvíjet vše ostatní…