Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Už začíná platit za mazáka. Záložník JAN JEŘÁBEK (29) pamatuje, když se ještě fotbalové Pardubice protloukaly  v divizi.

Veteráni odešli, nyní by měl  být jedním z hlavních lídrů. „Myslím, že teď hraju už víc týmově než před lety," tvrdí o své hře.
A věta sedí dokonale. Už se nesnaží z každé akce vytvořit gólovou nahrávku, ví, že každý míč, který odehraje, nemusí být jenom hezký.
Tohle je hlavní aspirant na nového kapitána po brankáři Shejbalovi, který odešel do fotbalového důchodu.

Doléhá na vás větší odpovědnost?
Uvědomuju si, že jsem v kabině jeden z nejstarších. Bavili jsme se o tom s trenéry už v zimě, snažil jsem se tuhle roli plnit na jaře. Myslím, že jsem na ni teď nachystaný.

Pravda, přes zimu nastala změna, najednou jste byl na hřišti víc slyšet…
Mladé kluky je potřeba trochu usměrňovat. Snažím se, abych víc mluvil a trochu je dirigoval. I když přiznávám, že někdy s tím mám trochu problémy, nebyl jsem úplně zvyklý se starat o ostatní. Ale zkouším být slyšet a působit na ně.

Je potřeba na mladé sem tam houknout?
Rozhodně (usměje se). Ale to není nic špatného. Z dorostu mají trochu jiné návyky, jsou zvyklí hrát malinko odlišný fotbal. Musí se  na ně trochu přitlačit a to platí i v tréninku.

Jste vyhlášený flegmatik. Větší nároky vás asi moc nerozhodí. Nebo ano?
Spíš ne. Určitě si všichni starší hráči uvědomujeme, že bychom tým měli táhnout. Ale při zápase rozhodně nemyslíte na to, že na vás něco leží.

Vloni jste byl jedním ze zástupců kapitána. Zůstane vám teď páska natrvalo?
To jsme ještě neřešili, nevím.

Ze staré party, která postoupila z divize až do druhé ligy, jste v týmu zbyli tři  – vy, David Petrus a Martin Tischler. Není to zázrak se vyškrábat takhle nahoru?
Je to neuvěřitelný. Dal se tady za ty roky dohromady hodně dobrý tým, šlapalo to na hřišti i mimo něj.

Cítíte na sobě, že jste se za posledních šest let fotbalově hodně změnil?
Dříve jsem nějaké věci absolutně neřešil. Třeba zodpovědnost… Hrál jsem jen fotbal. Teď je to už víc o něčem jiném, myslím, že hraju víc týmově.

Nestrašte! To znamená, že končíte s vašimi zasekávačkami uprostřed hřiště?
To zase ne (usměje se). I když budu hrát týmově, tak tohle ze sebe jen tak asi nedostanu. Ale musím si dávat bacha, abych míče neztrácel, nemůžu zasekávat tak často. Vidím, že soupeři to  mají přečtené.

Rozebírat s vámi někdo před deseti lety, že byste v Pardubicích mohli hrát druhou ligu, co byste mu řekl?
Že se zbláznil. My jsme totiž jednu sezonu v divizi měli takovou všelijakou. Ale pak se to zvedlo, po famózním ročníku jsme šli do třetí ligy. Nejvíc mě ale překvapilo dvouleté období  právě tam. Nevěřil jsem, že hned od první sezony budeme hrát na špici soutěže. Ale povedlo se.

A přitom se neustále opakuje, že druhá sezona bývá pro nováčka kritická. V ČFL jste měli skvělé obě. Může se něco podobného povést i teď?
Proč ne? Já tyhle řeči o nějaké druhé a těžké sezoně rád nemám. Nevěřím tomu. V první řadě záleží na nás na hřišti. Teď bychom měli chtít sedmé místo z loňské sezony ještě překonat. Musíme doufat, že na to máme.

Tým zůstal stejný, změn je minimálně, jenom mladí hráči jsou zase o rok zkušenější. To by vaší předpovědi mohlo docela nahrávat…
Mohlo, klidně to může vyjít tak, že si budou i mladší kluci mnohem víc věřit a a na hřišti to může být  ještě lepší.

Je pro Pardubice hodně důležité, že nakonec nikam neodešel střelec  David Petrus?
Myslím, že jo. Hlavně na jaře dal hodně gólů.

Ale je to na vás, vy mu musíte šance zařídit i na podzim…
(usmívá se) To je vlastně pravda. Když má formu, je pro mančaft strašně přínosný a nedá se zastavit. Snad ho do nějakých šancí dostaneme.

Sám jste měl na začátku  minulé sezony takové slabší období. Do té doby bylo nemyslitelné, abyste vypadl ze základní sestavy a tehdy se nemilá věc stala. Potřeboval jste si na druhou ligu zvyknout?
Taky, ale hlavně jsem se necítil moc dobře. Neustále jsem si připadal takový utahaný, ani při tréninku mi to nešlo. Byl jsem i rád, že přišel na pár zápasů oddech.

Teď si ale jako jeden z šéfů týmu takový time-out už dovolit nemůžete, co?
Nic takové by nastat určitě nemělo. Věřím, že tentokrát se takovému období vyhnu.