Železná opora chuť neztrácí

Mrzí vás osobně to o to více, že jste v pokročilém věku a každá tato absence může být velmi citelná?
Myslím si, že ani moc ne. Já se kromě fotbalu sportovně udržuji, jsem hodně aktivní. Ať už jezdím na kole nebo běhám, snažím se nevypadnout z kondice. 

Co vás u fotbalu ještě drží?
Chuť fotbal hrát. Ta je pořád stejná a můj názor je, že to je u sportu to nejdůležitější. Celkově, nejen u fotbalu. Mít chuť jít se proběhnout, aktivně sportovat, to mi stále zůstává. U někoho je to samozřejmě omezené nemocí nebo i pokročilým věkem, kdy začne být člověk tak trochu línější. Ale zatím to není můj případ, mám stále velkou chuť hrát. 

Jaký je váš recept na fotbalovou dlouhověkost, můžete radit?
To nevím. Záleží na každém, jak se k tomu on sám postaví. Jak jsem již řekl, musí být chuť hrát a srdíčko k tomu, když to tak nebude, je to špatné. Hlavně musí také fungovat zdraví, protože při fotbale nohy hodně trpí. Já to vidím v našem týmu, kluci ve věku kolem dvaceti nebo třiceti let mají špatná kolena, achilovky a pak končí brzy. 

Vám se zranění během kariéry vyhýbala?
Nic vážného mě naštěstí nepotkalo. Jasně, takové ty klasicky - výron v kotníku a další. To je každou chvíli něco, ale jsou to malé věci, které mě ze hry nikdy na dobro nevyřadily.

Jaroslav Hora: Stále hraju v gumotextilkách

Kde vaše fotbalová kariéra započala?
Už od žáků jsem hrál za Dřenice, kde jsem byl velmi dlouhou dobu. Začínal jsem v pozici posledního obránce až do dorostu, poté jsem zkusil hrát za chlapy, kde mě poslali do útoku. 

Proč jste v Dřenicích skončil?
Důvodem bylo stěhování do Vejvanovic. Nedávalo smysl a nebyla možnost, abych do Dřenic následně dojížděl, kluci z Bořic mě zlanařili, abych přestoupil k nim. Byl to rok 1991. Od té doby až do nynějška jsem v Bořicích. Tam také hraji obranu, když chybí lidi, nemám problém jít i dopředu.

Je to v útoku ve vašem věku fyzicky náročnější?
Řekl bych právě naopak, minimálně, co se týče, zodpovědnosti. Vzadu jste poslední, za vámi není už nikdo jiný než brankář, tam si chybu prostě nemůžete dovolit, balon se za vás nesmí dostat. Když hraju v útoku a ztratím balon, tak vím, že to není tak kritické, že mám ještě kluky za sebou. 

Jaké jsou reakce v kabině na vaši fotbalovou dlouhověkost?
Diví se (směje se). Diví se, že mohu ještě pořád hrát. Stejně tak protihráči, to jsou chlapi třeba o dvacet let mladší, a když mají běhat se mnou, tak slýchám uznání. Negativních reakcí mnoho není, vše je v mezích. Ale to je normální.

V týmu hrajete se svým synem. Je to další faktor, který vás drží ještě u fotbalu?
Řekl bych, že je to přesně obráceně. On je rád, že si může zahrát se mnou. (směje se) Je na vás pyšný, že se držíte?  Myslím si, že ano. Sice mi to přímo nikdy neřekl, ale věřím, že to tak je. 

V brance i v útoku. Nestárnoucí Dittrich umí zaskočit, kde je zrovna potřeba

Jak to u vás doma vypadá? Dáváte mu výchovné fotbalové rady? Nebo snad on vám?
Probíráme z fotbalu úplně všechno, je to u nás neustálé téma.

Na hřišti ho nemáte problém okřiknout?
Vůbec, já křičím na všechny. Klidně hulákám na kluky v záloze a útoku, nemám s tím sebemenší problém. Za ty roky jsem posbíral spoustu zkušeností, tak se je snažím předávat dál.

Jak dlouho ještě plánujete hrát? 
Dokud mně to půjde. Těch faktorů je spoustu, musí se mi vyhýbat zranění či nemoci, které prostě s věkem přicházejí. Budu hrát, dokud to na hřišti udýchám. Když se ale dají kluci početně do kupy, aby měli dostatek lidí, tak se rád půjdu proběhnout, ale klidně přenechám místo mladším. O tom to je, musí hrát ti mladí. 

Na podzim jste toho ve třetí třídě odkopal dostatek. Spoléhají na vás Bořice?
Já si osobně myslím, že ano. Říkají, že jsem železná opora (směje se).

Poslední příčka jistě není to, co byste si přáli. Kde je problém? 
Problém je v lidech. Když se sejde jedenáct hráčů na zápas a z jedenácti je šest lidí, kteří fotbal hrají a zbytek je postavený tak, aby nás prostě bylo dost. Kluci se snaží, ale když to nejsou kvalitní hráči, tak snahou už tolik nedoženou. Při malém počtu se pak stane, že se vám zraní jeden, pak druhý a už je to špatné.