Předchozí
1 z 20
Další

2013

Inaugurace Miloše Zemana v roce 2013. Zeman na snímku s manželkou a dcerou.Inaugurace Miloše Zemana v roce 2013. Zeman na snímku s manželkou a dcerou.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Miloš Zeman byl do úřadu českého prezidenta zvolen počátkem roku 2013. Do historie se zapsala právě už jeho volba - stal se historicky prvním prezidentem České republiky, který byl vybrán přímo občany. Jeho protikandidátem ve druhém kole byl Karel Schwarzenberg. Zeman získal 54,8 procent hlasů.

Ve chvíli, kdy se stal v pořadí třetím prezidentem samostatné České republiky, měl za sebou již bohatou politickou kariéru, včetně postu předsedy vlády, jenž zastával v letech 1998 až 2002. V kandidatuře na prezidenta ho podpořila Strana Práv Občanů Zemanovci a po Zemanově žádosti i KSČM. 

Miloš Zeman složil prezidentský slib 8. března 2013. Společně s novým prezidentem Zemanem Česká republika tradičně dostala i novou první dámu, Zemanovu druhou manželku Ivanu. Ta bývala kritizována za to, že se příliš neobjevovala na veřejnosti po Zemanově boku. 

2013

Prezident Milos Zeman jmenoval 25. června 2013 novým premiérem Jiřího Rusnoka.Prezident Milos Zeman jmenoval 25. června 2013 novým premiérem Jiřího Rusnoka.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Hned počátek Zemanova působení v prezidentském úřadu poznamenala demise vlády (řadu jich řešil již jeho předchůdce Václav Klaus). V červnu 2013 padla vláda Petra Nečase z ODS. Zeman následně pověřil sestavením úřednické vlády  Jiřího Rusnoka (na snímku), přičemž toto rozhodnutí kritizovala jak vládní koalice, tak vedení Evropského parlamentu. 

Rusnokova vláda nezískala důvěru a následně podala demisi. Ještě v roce 2013 tak byl prezident Zeman nucen vyhlásit předčasné volby. Po nich nakonec začala působit vláda Bohuslava Sobotky. I ta nakonec skončila demisí, ještě v době prvního Zemanova funkčního období. 

Dalším premiérem za prezidentství Miloše Zemana se stal Andrej Babiš, přičemž obě jeho vlády nakonec skončily demisí. Posledním premiérem za prezidentství Miloše Zemana se pak v roce 2021 stal po volbách Petr Fiala.

2014

Prezident Miloš Zeman společně s manželkou dostali 16. ledna 2014 od zástupců ČOV darem bundu z olympijské kolekce pro olympijské hry.Prezident Miloš Zeman společně s manželkou dostali 16. ledna 2014 od zástupců ČOV darem bundu z olympijské kolekce pro olympijské hry.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

V roce 2014 pokračoval Miloš Zeman ve šňůře návštěv českýc a moravských krajů (Zeman absolvoval maraton cest po krajích pravidelně až do zhoršení jeho zdravotního stavu a navštívil i mnohá místa, kam nezavítal žádný z jeho předchůdců v úřadu) a setkávání se zahraničními protějšky. V tomto roce také zamířil na státní návštěvu Čínské lidové republiky, přičemž se zde společně s nyní již zesnulým majitelem společnosti PPF Petrem Kellnerem setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. 

2015

Prezident Miloš Zeman poskytl 8. ledna 2015 na Pražském hradě rozhovor Deníku.Prezident Miloš Zeman poskytl 8. ledna 2015 na Pražském hradě rozhovor Deníku.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

V roce 2015 prezident Miloš Zeman v zahraniční politice silně intervenoval za výraznější vojenský zásah proti Islámskému státu. Velkou kritiku opozičních a i části koaličních politiků včetně tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky si následně Zeman vysloužil za to, že 17. listopadu daného roku vystoupil na demonstraci pořádané hnutím Blok proti islámu po boku tehdejšího lídra hnutí, kontroverzního vědce a antiislamisty Martina Konvičky. 

Ve stejném roce se odehrála například v Brně jedna z větších demonstrací proti prezidentu Zemanovi, za jeho další vlády jich pak bylo ještě několik, většinou kvůli jeho výrokům či napojení na Čínu nebo na Rusko - kam například vyjel k výročí konce druhé světové války právě v roce 2015 na pozvání tamního vůdce Vladimira Putina, s nímž sledoval vojenskou přehlídku na moskevském Rudém náměstí, za což byl kritizován českou pravicovou opozicí.

2016

Ačkoliv měl prezident České republiky Miloš Zeman původně v plánu koupel ve Veselském rybníku, kvůli chladnějšímu počasí nakonec zůstal u tradiční plavby v nafukovacím člunu. Tato tradiční součást každoroční dovolené, kterou prezident tráví na chalupě v NAčkoliv měl prezident České republiky Miloš Zeman původně v plánu koupel ve Veselském rybníku, kvůli chladnějšímu počasí nakonec zůstal u tradiční plavby v nafukovacím člunu. Zdroj: Deník/Libor Plíhal

Typický letní snímek prezidenta Miloše Zemana. Vychutnává si dovolenou na své oblíbené Vysočině. Její tradiční součástí byla plavba na nafukovacím člunu.

2016

Prezident Miloš Zeman předal 28. října na Pražském hradě státní vyznamenání u příležitosti svátku vzniku samostatného Československa.Prezident Miloš Zeman předal 28. října na Pražském hradě státní vyznamenání u příležitosti svátku vzniku samostatného Československa.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Za kontroverzní bylo mnohdy považováno předávání státních vyznamenání 28. října v obou funkčních obdobích prezidenta Miloše Zemana. Například v roce 2016 rezonovala takzvaná Kauza Brady. V červenci roku 2016 hradní kancléř Vratislav Mynář potvrdil přijetí návrhu na vyznamenání Jiřího Bradyho, který jako dítě prošel nacistickými koncentráky v Terezíně a v Osvětimi. Několik dní před odevzdáváním státních vyznamenání následně začala kolovat informace, že prezident Zeman na poslední chvíli zrušil již schválené vyznamenání.

Tehdejší ministr kultury a vzdálený příbuzný Bradyho Daniel Herman zmínil, že důvodem zrušení vyznamenání pro Bradyho bylo Hermanovo setkání s dalajlámou (přičemž Zeman byl v reakci na příjezd dalajlámy jedním ze signatářů Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o územní celistvosti Čínské lidové republiky). Hermanovo vyjádření oficiálně nebylo potvrzeno, v médiích ale vystoupila řada představitelů země, kteří Zemanovo rozhodnutí neudělit Bradymu státní vyznamenání kritizovali.

Mnohé z osobností, kterým Zeman státní vyznamenání udělil, byly i v jiných letech považovány za kontroverzní. Stejně tak se za kontroverzní považovalo, že Zeman nepozval na udílení státních vyznamenání některé významné politické představitele země (například Miloše Vystrčila) či rektory vysokých škol, s nimiž měl v minulosti názorové spory.

2017

Prezident Miloš Zeman ohlásil 10. března 2017 na Pražském hradě svoji kandidaturu na prezidenta.Prezident Miloš Zeman ohlásil 10. března 2017 na Pražském hradě svoji kandidaturu na prezidenta.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

V březnu 2017 oznámil Miloš Zeman svoji kandidaturu na post prezidenta pro další funkční období. Rovněž zmínil, že osobně nehodlá vést kampaň. Někteří z jeho kritiků ale upozorňovali, že pro tento účel zneužívá své pravidelné cesty do krajů České republiky.

2017

Prezident Miloš Zeman přivítal 4. května 2017 na Pražském hradě premiéra Bohuslava Sobotku.Prezident Miloš Zeman přivítal 4. května 2017 na Pražském hradě premiéra Bohuslava Sobotku.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

V posledním roce prvního funkčního období Miloše Zemana se v České republice odehrávala další vládní krize. Ke kontroverzi došlo, když v květnu 2017 dorazil na Zemanovo pozvání na Pražský hrad tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), přičemž Zeman nechal připravit sál, kde se politici sešli, na akt demise premiéra. 

Sobotka ale podat demisi neplánoval. Následně prezident Zeman během jeho projevu odešel z místnosti.

Ve stejném měsíci silnou společenskou odezvu vzbudila v pořadí osmá amnestie, kterou prezident Zeman vyhlásil v době svého prvního funkčního období. Milost totiž udělil mediálně známému dvojnásobnému nájemnému vrahovi a recidivistovi Jiřímu Kajínkovi. 

2017

Prezident Miloš Zeman pověřil 31. října 2017 na zámku v Lánech Andreje Babiše sestavením vlády.Prezident Miloš Zeman pověřil 31. října 2017 na zámku v Lánech Andreje Babiše sestavením vlády.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Několik měsíců před koncem svého prvního funkčního období pověřil prezident Miloš Zeman sestavením vlády Andreje Babiše (ANO). Babišova první vláda ovšem nezískala důvěru a již v lednu 2018 tak Babiš prezidentovi donesl svou demisi. 

2018

Ve volební místnosti 12. ledna 2018 v Praze, kde plánoval prezident Miloš Zeman volit v prezidentských volbách zasahovala jeho ochranka kvůli jeho napadení aktivistkou z hnutí Femen.Ve volební místnosti 12. ledna 2018 v Praze, kde plánoval prezident Miloš Zeman volit v prezidentských volbách zasahovala jeho ochranka kvůli jeho napadení aktivistkou z hnutí Femen.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Ve volbách v roce 2018 se Miloš Zeman rozhodl obhájit post prezidenta pro druhé funkční období. Ve druhém kole historicky druhé přímé prezidentské volby byl Zemanovým soupeřem profesor Jiří Drahoš. 

Volby poznamenala kontroverze, když se hned v první den voleb v prvním kole na Zemana ve volební místnosti vrhla polonahá ruská aktivistka z uskupení Femen Andželina Diašová, která anglicky provolávala slova „Zeman Putin's slut“. Ženu zneškodnila prezidentova ochranka, Zeman následně mohl odevzdat svůj hlas.

2018

Inaugurace prezidenta Miloše Zemana pro jeho druhé funkční období probíhala 8. března 2018 ve Vladislavském sále Pražského hradu.Inaugurace prezidenta Miloše Zemana pro jeho druhé funkční období probíhala 8. března 2018 ve Vladislavském sále Pražského hradu.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Miloš Zeman zvítězil i ve druhých prezidentkých volbách, jíž se účastnil. V březnu 2018 tak opět složil prezidentský slib. Jeho druhé a poslední funkční období poznamenaly obavy o prezidentovo zdraví, zesíleno zjevnými Zemanovými problémy s mobilitou či jeho pobyty v péči lékařů v nemocnici. 

2018

Prezident Miloš Zeman jmenoval podruhé premiérem Andreje Babiše 6. června 2018 na Pražském hradě.Prezident Miloš Zeman jmenoval podruhé premiérem Andreje Babiše 6. června 2018 na Pražském hradě.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Na rozdíl od prvního funkčního období v době druhého prezidentství měl Miloš Zeman pouze dva premiéry - tím prvním se v červnu 2018 stal (již podruhé) Andrej Babiš.

V srpnu stejného roku si Zeman vysloužil novou vlnu kritiky poté, co výrazněji nereflektoval padesáté výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

2019

Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) přivítal 27. dubna 2019 v Pekingu českého prezidenta Miloše Zemana.Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) přivítal 27. dubna 2019 v Pekingu českého prezidenta Miloše Zemana.Zdroj: ČTK

I Miloš Zeman přijal v Praze řadu významných světových státníků. Stejně tak i ve svém druhém funkčním období vyjel na řadu návštěv jiných států, na jaře 2019 se zopakovala třeba státní návštěva Číny, přičemž Zeman dlouhodobě prosazoval, aby s asijským totalitním státem byly zachovány dobré obchodní vztahy. Stejně tak nadále pokračovaly Zemanovy dobré vztahy s Ruskem, které poprvé narušilo odhalení ruského podílu na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

Na rozdíl od jeho předchůdců v úřadu se mu ale nepodařilo vyjet na oficiální státní návštěvu Bílého domu či naopak vyjednat návštěvu amerického prezidenta v Praze.

2019

Prezident Miloš Zeman se 26. prosince 2019 na zámku v Lánech na Kladensku připravuje natáčení vánočního poselství.Prezident Miloš Zeman se 26. prosince 2019 na zámku v Lánech na Kladensku připravuje natáčení vánočního poselství.Zdroj: ČTK

Také ve svém druhém volebním období pokračoval Zeman v tradici vánočních poselství. To, že místo na Nový rok, jak bylo zvykem u jeho předchůdců v úřadu, promluví prezident Zeman k národu o druhém svátku vánočním, byla jedna z inovací, které Zeman zavedl po svém prvním zvolení. 

Šlo o obnovení prvorepublikové tradice, neboť českoslovenští prezidenti do nástupu komunismu k moci bilancovali uplynulý rok právě o Vánocích, nikoliv na Nový rok.

2020

Prezident Miloš Zeman 19. března 2020 na TV Prima vystoupil k aktuální situaci, kdy Česká republika a její občané zažívají nouzový stav a krizová opatření v souvislosti s vypuknutím pandemie koronaviru.Prezident Miloš Zeman 19. března 2020 na TV Prima vystoupil k aktuální situaci, kdy Česká republika a její občané zažívají nouzový stav a krizová opatření v souvislosti s vypuknutím pandemie koronaviru.Zdroj: ČTK

Působení prezidenta Miloše Zemana stejně jako veškeré ostatní aspekty života v České republice začala v březnu 2020 ovlivňovat pandemie koronaviru, která načas zcela zastavila život v zemi, kdy musela být zavedena bezprecedentní opatření.

Poprvé k nouzovému stavu a krizovým opatřením v souvislosti s koronavirem prezident Zeman veřejně vystoupil
19. března 2020 v projevu, který odvysílala televize Prima (kritiku si vysloužilo odmítnutí vysílání přenosu na veřejnoprávní České televizi).

Zeman ve svém prvním projevu ke koronaviru vyzval lidi, aby situaci nezlehčovali, ale ani nepodléhali panice, a poslouchali rady odborníků. Zároveň poděkoval Číně za dodávky zdravotnických pomůcek.

2020

Prezident Miloš Zeman 5. září na zámku v Lánech natáčel rozhovor pro diskusní pořad Partie.Prezident Miloš Zeman 5. září na zámku v Lánech natáčel rozhovor pro diskusní pořad Partie.Zdroj: ČTK

Koncem léta 2020 se do centra pozornosti dostalo zdraví prezidenta Miloše Zemana. Koncem srpna si totiž prezident zlomil ruku po pádu, kdy se podle vyjádření zástupců Hradu rozhodl po sledování večerních zpráv v televizi jít bez hole a bez pomoci ochranky. V danou dobu už prezident delší dobu trpěl polyfunkční neuropatií, což je neurologická komplikace při cukrovce.

2021

Prezident Miloš Zeman (třetí zleva) položil věnec u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově při pietním aktu.Prezident Miloš Zeman (třetí zleva) položil věnec u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově při pietním aktu.Zdroj: ČTK

Další spekulace o Zemanově zdravotním stavu propukly počátkem jara 2021, kdy novináři na jedné z akcí nesměli natáčet prezidentův příchod do sálu. V dubnu 2021 se pak Zeman poprvé veřejně objevil na invalidním vozíku (snímek z května 2021).

2021

Prezident Miloš Zeman vystoupil 25. dubna 2021 v televizi Prima s projevem ke kauze Vrbětice.Prezident Miloš Zeman vystoupil 25. dubna 2021 v televizi Prima s projevem ke kauze Vrbětice.Zdroj: ČTK

V dubnu 2021 vypukla takzvaná kauza Vrbětice, kdy politici veřejně informovali o předchozích zjištěních českých bezpečnostních služeb, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, při kterých zahynuli dva lidé, stáli dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

V návaznosti na to si Česká republika a Rusko recipročně vyhostily své diplomaty. Prezident Zeman, který byl tuzemskými i zahraničními médií dlouhodobě označován za ruského spojence a často Kreml obhajoval, se ke kauze vyjádřil v mimořádném projevu odvysílaném 25. dubna. „Pokud se prokáže, že je toto podezření pravdivé, tak je zapotřebí, aby Ruská federace za tento případný teroristický čin zaplatila,“ vyjádřil se. Podle některých kritiků ale ruskou účast na výbuchu zpochybňoval.

2021

Prezident Miloš Zeman jmenoval 28. listopadu 2021 na zámku v Lánech Petra Fialu (ODS) do funkce předsedy vlády.Prezident Miloš Zeman jmenoval 28. listopadu 2021 na zámku v Lánech Petra Fialu (ODS) do funkce předsedy vlády.Zdroj: ČTK

Na podzim 2021 se stal opět tématem zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana. V době parlamentních voleb byl totiž Zeman již podruhé v krátké době hospitalizován v nemocnici, přičemž jej z Lán do nemocnice převážela sanitka. Jelikož byl podle snímků Zeman v době převozu do nemocnice v bezvládném stavu, začalo se spekulovat o tom, že nadále není schopen zastávat funkci prezidenta republiky, přičemž se skloňovala možnost, že prezident Zeman nedokončí své druhé funkční období.

Nakonec byl ale v listopadu Zeman přesunut na standardní pokoj a koncem měsíce pak netradičně na zámku v Lánech jmenoval do funkce předsedy vlády Petra Fialu (ODS). 

2022

Prezident Miloš Zeman se připravuje na svůj poslední vánoční projev ve funkci, 26. prosince 2022.Prezident Miloš Zeman se připravuje na svůj poslední vánoční projev ve funkci, 26. prosince 2022.Zdroj: ČTK

Sbohem a šáteček. Těmito slovy se rozloučil Miloš Zeman ve svém posledním vánočním projevu ve funkci prezidenta. Odchází z ní po dvou funkčních obdobích. Volba jeho nástupce či nástupkyně se uskuteční již v polovině ledna. 

V posledním vánočním projevu mluvil Zeman o válce na Ukrajině, zvyšujících se cenách či státním rozpočtu. Například jeho slova z projevu o válce na Ukrajině potvrdila Zemanův zahraničněpolitický obrat, který se odehrál po ruské invazi z 24. února 2022, kdy se Zeman odklonil od dlouholetého spojenectví s Ruskou federací.