Play off ale začal JAROSLAV MARKOVIČ senzačně. Dvěma trefami z brankoviště sestřelil Vítkovice. Jeho lajna s Bartekem a Somíkem měla na výhře 5:2 velký podíl. Subtilní slovenský útočník se stal hlavním hrdinou večera. „Tím bych se vůbec nenazýval, vyhráli jsme, vedeme 1:0 na zápasy a to je to nejdůležitější. Není podstatné, kdo dává góly,“ nedělal ze svých branek šestadvacetiletý forvard vědu.

V první třetině to na moc velký koncert nevypadalo, Vítkovice vás přestřílely 15:6. Myslíte, že se na vás víc podepsala ta dlouhá pauza?

Asi ano, deset dní jsme stáli, jenom se trénovalo. Už jsme se nemohli dočkat, až to začne a play off se rozjede. Ten úvod jsme ustáli, nástup byl sice pomalejší, ale dostali jsme jenom jeden gól a pak se to podařilo nakopnout. Uhráli jsme to agresivitou a dobrým forčekingem.

Vítkovický brankář Málek se stal v minulosti pardubickým prokletím. Slyšel jste o tom?

Jsem tady měsíc i s cestou, ale něco jsem zaslechl, je to prý takový strašák. Je dobře, že jsme mu hned v prvním utkání nahlodali psychiku. Snad to tak půjde dál. Já ani moc neřeším, jaký tam stojí brankář, vždycky se snažím hrát naplno. Dnes jsem tam dorazil dvě střely Martina Barteka. Bylo to o štěstí.

Nepřekvapilo vás, že jste na brankovišti dostal dvakrát tolik volnosti?

Trochu ano, snažím se ale hrát tak agresivně, jak to jenom jde. Rado Somík hrál v NHL, Martin Bartek zase všude možně v Evropě, jsem mezi nimi takový ten mlaďas. Poslouchám, co mi říkají a snažím se dělat hlavně Baťovi (Bartekovi) prostor. Vidíte, že ty jeho střely vždycky smrdí gólem.

Během základní části jste se trefil jenom jednou, v prvním kole hned dvakrát. Je to tím, že trenéři sestavili celý slovenský útok?

Jsem rád, že nás dal trenér dohromady a mohu nastupovat s tak zkušenými hráči. Nečekal jsem, že mi tam zrovna dnes padnou dva góly, ale nastupuji s hráči, kteří to prostě umí. Dobře jsem se postavil a padlo to tam.