Pět gólů Liberci, sedm Karlovým Varům, dvě vítězství, šest bodů. Lepší start do sezony si Pardubice vysnít ani nemohly.

Proti Energii se jim sice dlouhodobě moc nedařilo, ale ve středu na západě Čech kralovaly. Zvítězily 7:3 a se Slavií jsou jediné, kdo zůstává po dvou kolech stoprocentní. „Dali jsme rychlé góly, snad se nám tak bude dařit dál,“ komentoval zisk tří bodů pardubický obránce JAN KOLÁŘ (24), který se účastnil čtvrtečního dobrovolného tréninku. „Když nejdete jeden den na led, vypadnete z tempa. A taky bych se nudil,“ usmíval se.

Na další zápas si bude muset se svými spoluhráči počkat do neděle, kdy vyrazí do Zlína.

Po dvanácti minutách jste v Karlových Varech vedli 3:0. Otřásl s nimi takový nástup hodně?
Myslím, že ano. Každý tým, který na začátku dostane dva, tři góly, je otřesený a neví, jak hrát. Naopak ten, kdo jde do vedení, je v laufu. Vycházejí vám nahrávky, protiútoky, prostě všechno.

Vypadalo to, že v laufu byl hlavně Elkinsův útok se Somíkem a Bartekem, dohromady nasbíral deset bodů. Chtěl byste je v jejich středeční pohodě bránit?
Ani náhodou. Žádný obránce nechodí rád proti hráčům, kteří bodují a daří se jim. Hlavně ať jim to tam padá takhle dál.

V posledních deseti zápasech jste s Energií měli hodně mizernou bilanci: jedna výhra, devět porážek. Věděl jste o tom?
Čísla jsem v hlavě neměl, ale uvědomoval jsem si, že se nám proti nim moc nedaří. Prohrávali jsme hodně o gól, po nájezdech… Nešlo nám to s nimi ani doma. Ale nijak jsme to před zápasem neřešili, jeli jsme si pro body.

Čím vám Karlovy Vary dělaly takové potíže, že jste se s nimi v minulosti tolik natrápili?
Je to hodně silový tým, který hraje obranný hokej. Moc nenapadají a jsou zatažení. My hrajeme spíš kombinačně a přes ten jejich blok jsme se nedokázali dostat. Ve středu ano, dali jsme rychlé góly a snad se nám tak bude dařit dál.

Myslíte, že se na výkonu Energie podepsalo i to, že klubu stále hrozí úplný konec hokeje v Karlových Varech?
Okolí určitě působí na všechny hráče i celý realizační tým. Atmosféra příjemná být nemusí. Ale těžko říct, to jsou jenom spekulace.

Není vám po těch dvou úvodních vítězných zápasech líto, že máte v pátek volno a hrajete až v neděli?
Ani ne. Odpočineme si, nabereme síly a pokusíme se mít podobný začátek i v neděli ve Zlíně.

Odpočinete? Ve čtvrtek jste přišel na dobrovolný trénink…
Trochu bych se doma nudil (usmívá se). Přišel jsem si zabruslit. Když nejdete jeden den na led, cítíte se potom divně a vypadnete z tempa. Přišel jsem si hlavně zajezdit.

Pardubice točí na začátku sezony sedm beků. Jak vám vyhovuje, že od začátku zápasu do konce nemáte pevně dané obranné dvojice?
Vůbec mi to nevadí. Budu hrát vpravo vlevo, je mi to jedno. Jsem zvyklý hrát s kýmkoliv. Někdy se na led dostanu víc, někdy tolik ne. Ale jsem pořád v tempu. Když se hraje na sedm obránců, je to rozhodně lepší než na šest, všichni si odpočineme.

Letos platí totéž co vloni, jste klíčovým obráncem pro oslabení. Připadáte si vy sám jako specialista na hru v početní nevýhodě?
Zatím jo, trenéři mě tam dost nasazují. Na přesilovky nechodím, ale o to víc hraju oslabení. Jsem rád, že se nám v něm daří a dostanu se vícekrát na led.

Na tréninku jste při nájezdech vystřihl perfektní blafák do bekhendu. Přihlásíte se, až při nich půjde v zápase o body?
Povedlo se to, to je pravda (usmívá se). Na tréninku moc blafáky nejezdím, ale teď to vyšlo.

Loňskou sezonu jste skončil docela nešťastně, když vás při tréninku trefila střela spoluhráče Jakuba Nakládala, což jste odskákal zlomenou kůstkou v nártu. Jak dlouho trvalo, než odezněly všechny potíže?
Přípravu jsem absolvoval napůl individuálně. S klukama jsem neběhal, chodil jsem vlastně jenom do posilovny a na kolo. Na ledě ale normálně trénuju a vůbec mě to nelimituje, nebolí to. Mám navíc speciální chránič na brusle. V noze mám totiž pořád ještě destičku a bojím se, že kdybych do toho dostal ještě jednou, nemusela by to vydržet a kost by se mohla znovu zlomit.

Dáváte si teď větší pozor, když Jakub Nakládal napřahuje?
(usmívá se) Ne, to vůbec. Mám chrániče, do střel se nebojím chodit.