Čaloun stojí na startovní čáře

Přemýšlel jste o přestupu už během sezony?

Hráč nikdy neví, kde může skončit. V úvahu přicházelo Finsko, Švýcarsko, Pardubice, ale sledoval jsem i Ústí. To postoupilo do extraligy, tím se vše ulehčilo.

Nebylo by pro vás přece jen lepší zkusit ještě cizinu?

Venku jsem strávil strašně dlouhou dobu. Odešel jsem hodně mladý. Věřím, že i dál budu mít výkonnost na extraligu. Máme rodinu, manželka Markéta studuje vysokou školu, takže mě vůbec nemrzí, že jsem neodešel ven.

Vždy jste působil v klubech, které hrály na špici. Není poslední krok ústup do pozadí?

Cílem je se udržet, to je pravda. Mám více zkušeností a vím, že nepřicházejí jen vítězství. Tady je nastartovaný určitý plán, který se mi líbí. Stojíme na startovní čáře. Postupně by měl přijít generální sponzor i lepší hráči.

Mělo na změnu klubu vliv i to, že v mužstvu budete tahounem?

Samozřejmě. Jsem zvyklý hodně hrát. Počítám, že bych měl být oporou mužstva, ale jsou tady i další hráči.

Přemýšlíte, že v klubu zůstanete po skončení hráčské kariéry?

Trošku něco proběhlo, ale nic konkrétního. Nejsem kancelářský typ. Mám trenérskou trojku. Časem bych si chtěl udělat i jedničku a zůstat u trénování.

Takže v Ústí se už chcete usadit na trvalo?

Chtěli bychom všechno skloubit. Chceme být s rodinou spolu, postavit si domeček a hlavně být zdraví. To si hodně přeji.

Jak hodnotíte dvě předešlé sezony v Pardubicích?

V první jsem hrál dost, ale nevyšlo play off, to bylo zklamání. Ve druhé se to otočilo. Sezona se vydařila, ale už jsem tolik nehrál. Ale syn Matyáš se v Pardubicích narodil, takže budu vzpomínat v dobrém.