V novém prostředí je sice čtyři měsíce, ale klub i město si nedokáže vynachválit. Ohromný dojem na něj udělali pardubičtí fanoušci. Nezapomene především na rozlučku po vítězném derby s Hradcem Králové. „Mám strašně rád oslavy s fanoušky. Jak zpívají, jak nás podporují. Vydržet s nimi deset minut a vidět radost, jakou jsme jim udělali, to je proč, hrajeme hokej. I za cenu toho, že nás ze sezení na ledové ploše studí zadek,“ říká s úsměvem Čerešňák pro Deník.

Dynamo vévodí tabulce. Jaké bude hodnocení dosavadního průběhu sezony?
Hodnocení musí být pozitivní. Jsme rádi, že se nám daří pravidelně bodovat. Stále se v naší hře objevují detaily, na kterých musíme pracovat, abychom se zlepšovali. Sezona je dlouhá, může se přihodit cokoliv. Teď jsme ale na vítězné vlně a užíváme si to.

Jak se vám líbí v hokejové organizaci HC Dynamo Pardubice a samotném městě?
Pardubice jsou krásné město. Klub funguje na vysoce profesionální úrovni. Nemám si na co stěžovat. Teď už jen zbývá hrát dobrý hokej.

Proti proudu

Jste zkušený matador v české extralize. Co jste stačil zjistit o letošní sezoně?
Podle mého názoru to bude jeden z nejvyrovnanějších ročníků v celé historii. To potvrdila hned první čtvrtina základní části. Možná v tabulce budou nějaké vyšší rozdíly, ale většina zápasů bude vyrovnaných. I když hrajete proti spodku tabulky, tak vyhrajete o gól, dva. Nedá se dopředu počítat s žádným vítězstvím. Každý zápas je potřeba odmakat. Všechny týmy se posílily, čeká nás velmi náročná sezona.

V Pardubicích jste vůbec nemusel zakotvit. Na konci loňského roku už jste měl letenku do Kazaně. Sbalený kufr a rozlučku se spoluhráči. Kde se to zadrhlo a jak vám bylo?
Kazaň od dohody ustoupila. Vybrali si jiného hráče. V tu chvíli jsem byl pochopitelně zklamaný. Pokračoval jsem ale dál v Plzni. Byl prosinec a čekala nás nejdůležitější část sezony. Rychle jsem přepnul na extraligu. Po krachu při jednáních s ruskou stranou jsme hned za dva dny hráli zápas, takže ani nebyl čas se v něčem utápět.

Vy nejlépe můžete mluvit o nevyzpytatelnosti osudu. Jak jste rád, že vám KHL nevyšla?
Nevyšla dokonce dvakrát. Když jsme se vraceli z olympiády v Pekingu, tak při přistání ve Vídni mi volal agent, že máme na stole další nabídku. Den na to Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Asi dva týdny se řešilo, co se bude dít. Ozvali se mi z Ruska, že konečný verdikt je pouze na mně, že budou respektovat každé moje rozhodnutí. Měl jsem možnost tam jít, ale nešel jsem. Nikdo jsme totiž nevěděli, jestli je to konflikt na týden, měsíc, půl roku. Proto jsme zvolili variantu zůstat v Evropě. Jsme rád, že jsem zakotvil v Pardubicích.

Jak se díváte na to, že někteří slovenští hráči i přes ruskou invazi na Ukrajině odešli do KHL?
Mají patrně jinak nastavené priority a já jim do hlav nevidím. Nechci mluvit za ostatní chlapce, každý z nich je zodpovědný za své rozhodnutí.

Kromě peněz je mohl zlákat fakt, že na rozdíl od těch českých jim nehrozí vyřazení z reprezentace. Co říkáte postoji Slovenského svazu ledního hokeje?
Je to velmi zajímavé. Většina národních svazů vyhlásila, že nebudou hráče působící v Rusku zvát do reprezentace. Slovenský svaz jde proti proudu. Nevím, ale jestli je to konečné rozhodnutí, protože se proti tomu ohradili sponzoři. Nejbližší reprezentační sraz máme za čtrnáct dní, sám jsem zvědavý, jak se tato věc vyvine.

V Plzni vám končila smlouva, proč jste se rozhodl pro Pardubice?
Po šestiletém angažmá jsem byl nastavený tak, že už další smlouvu nepodepíšu. Chtěl jsem změnit klub v extralize, nebo jít do zahraničí. Druhá varianta padla. Potom nastalo hlušší období. Pátrali jsme s agentem, které kluby budou mít volnou soupisku. Počítal jsem s tím, že se hodně hráčů z KHL vrátí do evropských lig. Kluby na ně čekaly. A do toho se ozvaly Pardubice.

NHL není na pořadu dne

Pověděli vám zástupci Dynama při vábení, koho ještě mají v plánu přivést?
Nastínili mi vizi podepsat české chlapce, co se vrací z KHL a že chtějí kolem nich postavit silný tým. To mi bylo velmi sympatické a v té době jsem nabídku zvážil jako nejatraktivnější. Navíc jsem si vyhodnotil Pardubice jako perspektivní klub s velkou šancí něco dokázat.

Šest let na jednom místě to je hodně dlouhá doba. Mohou se v Pardubicích těšit na takovou věrnost?
Podepsal jsem smlouvu na čtyři roky. Takže můžou (směje se). Doufám, že tu strávím celou dobu. Nejsem člověk, který rád mění rok co rok působiště. Když už se někde zabydlím a místo si oblíbím, tak tam zůstanu dlouho.

Co jste o Pardubicích věděl z historie?
Když jsem ti hrál jako soupeř, tak vždy chodilo hodně lidí. Od kluků, kteří zde hrávali, jsem dostal informace, že město žije hokejem, že je sportem číslo jedna. Po čtyřech měsících to mohu jen potvrdit. Kamkoliv se člověk pohne, všude se to v podstatě točí kolem hokeje. Snad kromě jednoho víkendu, kdy byla Velká pardubická. Strašně si to užívám.

Pardubice vás nevědomky lízly v roce 1989. Tesla zhatila sny vašemu městu, kde jste se za čtyři roky narodil. Viděl jste třeba na kanálu youtube, jak Pardubice ve finále obraly Trenčín o titul?
To jsem ještě neviděl. Pardubice slaví v této sezoně sto let založení hokeje. Občas si pustíme nějaké záznamy, tak třeba na to přijde řada.

Máte za sebou juniorská léta za mořem. Neláká NHL?
NHL není na pořadu dne. Snažil jsem se dostat někam do Evropy. Tím, ale že jsem podepsal Pardubicím, jsem se jim na čtyři roky zavázal. Nemám tudíž žádné plány. Navíc nemám informace, že by o mě byl někde zájem. V kanadské juniorce jsem působil dva roky. Pro mladého chlapce je to obrovská škola, ale v žádném případě automatická vstupenka do NHL. Bylo to skvělé období a já ho beru jako obrovskou životní zkušenost. Naučil jsem se samostatnosti i jazyk.

Nosíte na dresu číslo 41, zatímco v Plzni či slovenské reprezentaci číslo 14. Bál jste se spoluhráče Ondřeje Vály?
Ondry jsem se ani neptal. Nechtěl jsem vyvolávat nějaké rozepře. Zkrátka čtrnáctka byla obsazená, tak jsem si cifry jenom otočil.

Rozhodčí se posouvají

Vévodíte pořadí obránců ve statistice plus minus s jedenácti body. Na beka luxusní číslo…
To jsem ani nevěděl. Samozřejmě jsem rád, že když jsem na ledě, tak góly dáváme a moc jich neinkasujeme. Tedy snažíme se o to. Není to ale jen moje vizitka, nýbrž celé pětky, celého týmu.

Některé body máte v uvozovkách zadarmo, protože krýt záda trojici Kousal, Zohorna, Radil je asi radost. Co vy na to?
(pousměje se) Hezky se na jejich hru zezadu kouká. Kluci o sobě vědí. Už spolu hrávali, když byli mladší. Teď si spolupráci opakují a jde jim to náramně. Doufám, že všichni zůstanou zdraví a bude se jim dařit celou sezonu.

Hrajete první obrannou dvojici, měl jste tuto roli přislíbenou už před příchodem do Pardubic?
Ne. Věděl jsem, jaká tady bude obrana. Ne však, jak budou dvojice poskládané. Trenéři si vybrali takovýto koncept. Na druhou stranu první obrana to je jenom na papíře. V podstatě hrajeme na čtyři útoky a tři obrany. Znamená to, že se stále rotuje. Nechodím na led stále jen s prvním útokem.

Nastupujete s Davidem Musilem, který je spíše defenzivního zaměření. Jak vám spolupráce vyhovuje?
Maximálně. David je zkušený, tvrdý a zodpovědný obránce. Já zase rád vyjedu dopředu. Obecně trenéři se snažili všechny obranné páry poskládat tak, aby jeden z hráčů byl defenzivnější a druhý ofenzivnější. Myslím, že to zatím funguje a věřím v úspěšné pokračování.

Trávíte nejvíce času na ledě z pardubického týmu (327 minut, s průměrem 23:23 min). O třicet více než ostatní dva beci. Jak se to přihodí?
Tyto rozdíly nejvíce vytvářejí přesilovky a oslabení. Naše početní výhody hraji zejména já a Honza Košťálek. Takže nám naskakují minuty. Není to ale stanovené tak, že budeme mít více minut než ostatní. Vždy to vyplyne ze zápasu. Každopádně jsem rád, že mohu trávit tolik času na ledě.

Za tuto ohromnou porci jste byl jen třikrát vyloučen. Naučil jste se za ta léta rozumět českým rozhodčím?
Je pravda, že některé zákroky se posuzovaly a posuzují trochu zvláštně. Věřím tomu, že se rozhodčí ve své výkonnosti posouvají. Snaží se vzdělávat každým rokem. Reagovat na změny pravidel, kterých je víc a víc. Faulovat logicky nechceme. Dáváme si na to pozor nejen já ale celý tým.

Fanoušci dýchají pro hokej

Zaznamenal jste tři góly, je to hodně či málo? Dáváte si nějaké gólové cíle?
Nedávám. Žádné individuální, tedy ani bodové. Do sezony vždy vstupuji s tím, hlavně aby na začátku vyhrával tým. Moc dobře vím, jak je důležité ho zachytit. Pokud máte po prvních deseti kolech málo bodů, dostane se to do hlav. V prosinci, když se láme sezona do své druhé poloviny, už se manko těžko dohání. Navíc ruce vám svazuje nervozita.

Máte za sebou první derby Pardubic – s Hradcem. Co jste o něm do té doby slyšel a jaké ve skutečnosti pro vás bylo?
Slyšel jsem o něm samé pozitivní věci. O tom, že je derby vypjaté mezi fanoušky. Město jím žije. Byl jsem poučen o tom, že musíme vyhrát, aby byl alespoň na pár dní v regionu klid. Nevěděl jsem, co mám čekat, ale mile mě derby překvapilo. Vysokou úrovní, nábojem a především tím, co znamená pro lidi v Pardubicích i Hradci.

Předčilo souboje Plzně s Karlovými Vary? Jaká je vůbec na západě Čech rivalita obou měst?
Je to západočeské derby, ale ne tak vypjaté jako zápasy mezi Pardubicemi a Hradcem. Určitě proto, že jsou obě dvě města od sebe hodně vzdálená. Kdežto do Pardubic z Hradce je to patnáct minut autem. Něco podobné jsem zažil, když jsem hrál ve Vítkovicích v utkáních proti Třinci. Čím jsou města k sobě blíž, tím je ta fanouškovská intenzita vyšší.

Po vítězném utkání vás diváci nechtěli pustit z ledu. Jaké to je pro vás osobně, takto sdílet emoce s ostatními, nebo raději si užíváte podobné chvilky sám?
Mám strašně rád oslavy s fanoušky. Jak zpívají, jak nás podporují. Vydržet s nimi deset minut a vidět radost, jakou jsme jim udělali, to je proč, hrajeme hokej. Zažili jsme dvě covidové sezony, kde nechodili vůbec nebo v omezeném počtu. Hokej před prázdnými tribunami není ono. Teď jsem strašně šťastný za to, v jakém chodí počtu.

Poměrně dlouhou dobu jste seděli na ledové ploše. Nestudil vás už zadek?
(chechtá se) Studí, studí, vždycky studí, ale dá se to vydržet. Kvůli těm našim fanouškům.

Když už jsme se dostali k tomu srovnávání, tak pardubičtí i plzeňští fanoušci patří k nejlepším v extralize. Kde jsou lepší?
Tak to je těžká a trochu záludná otázka. Nevím, jaká jsou kritéria hodnocení fanoušků. Nerad bych někoho urazil. Obě fanouškovské základny jsou specifické. Vždy, když přijde plný barák, jsou atmosféry srovnatelné. Lidi, co přijdou, dýchají pro hokej. Když fandí, je to na vysoké úrovni. Když bych to měl říct kulantně, tak jsem si v tomto ohledu určitě nepohoršil…

Dynamu chybí titul přes deset let. Vy čekáte na premiérový. Dojde ke spojení v letošní sezoně?
Uf. Tak to nevím, uvidíme. Jasně, do Pardubic jsem šel kvůli mistrovským ambicím, ale je těžko v této fázi sezony o tom hovořit. Nejsme jediní. Hodně týmů posílilo a chtějí se dostat co nejvýše. Bude záležet na nás, jakou si udržíme formu v celé základní části a jak ji dokážeme načasovat pro play off. Když to shrnu. Každý chce vyhrát titul včetně nás, ale jestli s to podaří, to vám v tuto chvíli nepovím.

Už před sezonou soupeři kvůli Dynamu zpozorněli. Teď vedete. Budou zápasy o to náročnější?
Náročné jsou už od začátku. Nezáleží na tom, že jsme první. I kdybychom byli pátí, tak tím, že Dynamo má v kádru zvučná jména, chtějí se proti nám všichni ukázat. A porazit nás. Naše červené dresy působí jako hadr na býka (smích).

V Třinci je čeká užší kluziště a rychlejší hokej

TIPSPORT EXTRALIGA

Dnes 17:00: HC Oceláři Třinec (7. místo, 20 bodů, skóre 32:30) – HC Dynamo Pardubice (1., 29 b., 45:29).

Další rozzuřený býk vyjede proti pardubickým gladiátorům v třinecké aréně. Na led mistra posledních třech sezon.

„Třinec nemůžeme vůbec podcenit. Sice měli pomalejší rozjezd, ale poslední zápasy ukázaly, že jsou sehranější. Sbírají body. Mají velmi nepříjemné přesilovky. Kostra týmu zůstala, obměnilo se pár hráčů. Třinec je dlouhodobě jedním z top týmů, se kterým jsou zápasy velice těžké,“ míní Peter Čerešňák.

Pardubicím se venku daří. Pokaždé bodovaly.

„V první čtvrtině jsme odehráli většinu zápasů doma. A venku jsme hráli v uvozovkách s horšími celky. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne v Třinci. Čeká nás užší kluziště a s ním i rychlejší hokej. Uvidíme, jak se s tím vyrovnáme. Věřím tomu, že urveme nějaké body,“ říká.

Rychlejší hokej svádí k více faulům. Třinec dal v přesilovkách nejvíce gólů ze všech, přesněji řečeno šestnáct, zatímco Dynamo při stejném počtu 44 početních výhod jen osm.

„Dochází k častějším soubojům, ze kterých vyplývají fauly. Musíme si na to dát pozor. Hlavně se nesmíme nechat vylučovat zbytečně. Jejich přesilovka je velkou zbraní, o čemž jsme se přesvědčili už v domácím prostředí,“ naráží Čerešňák na dvě inkasované branky.

Naopak v oslabení jeho tým obdržel druhý nejvyšší počet. ze všech. Třináct gólů, tedy téměř polovičku z celkového počtu.

„Oslabení je jedna z věcí, která nás trápí. Úvod sezony nám v tomto ohledu nevyšel. Snažíme se to zlepšovat. Myslím, že se nám zápas od zápasu daří víc a víc. Věřím, že do konce sezony hru v oslabení vypilujeme tak, že gól nedostaneme,“ usmívá se slovenský reprezentant.

Dynamo tím, že tvrdí muziku hned od začátku soutěže ukázalo, že to myslí s útokem na titul smrtelně vážně. Sebevědomí má momentálně na rozdávání.

„Podařilo se nám zachytit začátek extraligy. I když jsme ne vždy vyhráli za tři body, tak se nám podařilo nepříznivý vývoj otočit. No a pak třeba urvat bod na víc v prodloužení. Nejdůležitější je, že sbíráme body. Je to velmi důležité pro psychiku týmu,“ dodává Čerešnák.