Bohužel pro Pardubické se tradice ve čtvrtém souboji zvrtla. TOMÁŠ ZOHORNA byl sice se svými kumpány Pineaultem a Rákosem pověřen střežením nebezpečné Burgerovy formace, přesto otevřel skóre, když důrazně zakončil akci Tomáše Kůrky. „Když jel Kůras za bránu, tak jsem se modlil, aby to hodil zpátky před ní. Hodil a já to se štěstím trefil,“ vybavoval si gól na 1:0.

Jenže zásah kýžené druhé vítězství v sérii nepřinesl. Po šedesáti minutách svítil na kostce stav 2:2 a v prodloužení uhodilo do branky Eatonu.

Bolí taková ztráta, když dvakrát vedete, soupeř srovná necelé tři minuty před koncem a v prodloužení rozhodne, hodně?

Hráli jsme dobře (sklesle). Pracovali jsme, strašně moc jsme chtěli čtvrtý zápas vyhrát, ale štěstí se naklonilo na vítkovickou stranu.

Jaké slovo podle vás vystihuje nešťastnou Mezeiovu chvilku v prodloužení, kdy podklouzl, a Vítkovice vstřelily vítězný gól?

Smůla. Mezimu přeskočil puk, ujel mu a Vítkovice dobře sehrály akci dva na jednoho.

Byl jste členem nově utvořené checking line, která měla za úkol ubránit Burgerovu formaci s Ujčíkem a Káňou na křídlech. Byl to hodně náročný úkol?

Trenér nám řekl před zápasem, že budeme chodit pořád na jeho pětku. Hlídali jsme je a najížděli si hlavně Burgera s Ujčíkem. Šli jsme po nich, snažili jsme je dostat ze zápasu a myslím, že jsme odvedli dobrou práci. Úkol jsme splnili, navíc jsme dali gól, takže z tohoto pohledu to dopadlo dobře.

Při prvních střídáních bylo vidět, že se první vítkovické řadě osobní péče moc nezamlouvá. Daleko víc se věnovala různým půtkám a diskuzím, před Růžičkou nebyla tolik nebezpečná. Šlo vám právě o to, aby se nesoustředila na hru?

Snažili jsme se o to. Trenér nám říkal, abychom se je pokoušeli dohrávat, a jakmile se písklo, snažili jsme se je trochu vyprovokovat. Nechali se, chtěli se rvát a padlo tam pár trestných minut. Já jsem šel také dvakrát ven, ale podle mého skoro za nic. Myslím, že něco podobného se budeme snažit hrát i ve Vítkovicích.

Na obrovském vítkovickém kluzišti se ale osobní souboje vyhledávají o něco hůř, nebo ne?

Nic jiného nám ale nezbývá. Musíme se snažit makat, vyhrát, vrátit se zpátky do Pardubic a tady si vybojovat ještě jeden výlet.

Nebude složité v neděli zapomenout na to, že by vás mohl čekat poslední zápas sezony?

Musíme vyhrát, nebo máme po sezoně. Do zápasu podle mě spíš půjdeme s větší lehkostí.

V prvním a třetím utkání vynuloval pardubické střelce gólman Málek. Váš gól ve ve čtvrtečním zápase padl hlavně díky důrazu okolo brankoviště. Je právě tohle recept, jak jeho kouzlo zlomit?

Samozřejmě. Ve středu jsme nechodili vůbec do branky, ve čtvrtek jsme před něho víc chodili, atakovali ho a on trochu znervózněl. Díky tomu se nám podařilo Málka překonat.