Juraj Mikuš je založením spíše defenzivní obránce. Díky svým fyzickým parametrům čistí prostor před svými gólmany. Do útočení se moc nehrne, ale když vypustí svoji jedovku, je velká pravděpodobnost, že se červené světlo rozsvítí. V letošní sezoně naskočil do všech čtyřiašedesáti utkání a zaznamenal v nich čtyřiadvacet kanadských bodů.

Přitom pro Deník říká: "Nikam dopředu se nehrnu. Když jsme v útočném pásmu, tak se moc nehnu z modré čáry." Jeho týmu se na rozdíl od parádního lednu, ve druhém měsíci v roce moc nedaří. Zatím získal jen dva body v téměř ztraceném utkání s Litvínovem. 

Pardubický obránce a asistent kapitána Juraj Mikuš.Pardubický obránce a asistent kapitána Juraj Mikuš.Zdroj: Ladislav Adámek/HC Dynamo Pardubice

Dvě dlouhé šňůry se sedmi výhrami v řadě, střídá čtyřzápasová se třemi prohrami. Máte pro to vysvětlení?

Sezona je dlouhá a křivka úspěšnosti se nedá držet dlouhodobě. Někdy se daří a vyhrává, podruhé rozhodnou detaily o tom, že se prohraje.

V této sérii rozhodovaly větší detaily?

Nemyslím si. Na Spartě jsme dostali gól na konci z přesilovky. Naposledy ve Vítkovicích jsme měli při plném počtu hráčů na ledě o mnoho více ze hry. Akorát soupeř využil dvě ze čtyř přesilovek, což rozhodlo.

Mladou Boleslav jste také přestříleli, ale prohráli dokonce s nulou?

V tomto zápase jsme si zasloužili vyhrát nejméně. Zato utkání se Spartou a Vítkovicemi mohla dopadnout úplně opačně.

Jurij i Matt nejsou vyjukaní kluci

V tomto období jste inkasovali osmnáct branek. To už je porce. V čem je chyba?

Jednoduchá odpověď. Když se dostává hodně gólů, tak je chyba v obraně. Máme ještě měsíc na to, abychom na defenzivě pořádně zapracovali, protože v play off rozhoduje především obrana.

Vzhledem k play off, které se blíží, to není dobré zjištění. Ta horší defenziva se ale s vámi táhne celou sezonu. Máte čas to ještě změnit?

Nemyslím si, že máme horší defenzivu. Počet inkasovaných branek není nějaký velmi špatný. Odpovídá to tomu, jak máme ofenzivně laděné mužstvo.

Momentálně točíte pouze šest beků. Jak se to dá fyzicky zvládnout při čtyřech zápasech týdně?

Hrát na šest beků je vcelku normální. Většina týmu v extralize je na tom podobně. Zvládnout se to dá v pohodě.

David Havíř jako asistent na pardubické lavičce.
Havíř: Bek má rozehrát kotouč, vyrazit dopředu a v útočném pásmu posbírat drobky

I když jste v zápřahu, protože těch zápasů je hodně?

Hrajeme maximálně tři zápasy v týdnu, takže se to dá vydržet.

Navíc až za polovinou základní části přišly do týmu noví obránci, ne jako součást výměny mezi kluby ale ti kteří nejsou zvyklí na českou extraligu. Je to obtížnější pro obě strany?

Přišel Jurij Sergijenko, který se jeví slušně. Nastupoval v kvalitní soutěži. Velmi rychle se přizpůsobil a do týmu zapadl. Matt Petgrave zatím hrál v jednom utkání a podal solidní výkon. Oba nejsou žádní mladí chlapci, kteří by měli být z něčeho vyjukaní. Myslím si, že nám pomůžou.

Spíše než posílení se jedná o doplnění a rozhodně kvalitativně náhrada za Nakládala nepřišla. Vidíte to podobně?

Opakuji Jurij se jeví velmi dobře. Uvidíme, jak zapadne Matt. Jestli se jedná o adekvátní náhradu se mi těžce hodnotí, protože jsou jinými typy než byl Kuba Nakládal. Navíc jsou u nás krátkou dobu.

V čem je Jakub Nakládal, když ne nenahraditelný, tak těžce nahraditelný?

Jakub odváděl výbornou práci hlavně v kabině.

Chybělo více než padesát gólů

S koncem základní části budou zápasy těžší a těžší, souhlasíte?

Čím se blíží play off, budou všichni nahánět každý bod. Můžeme být velmi rádi, že jsme si vypracovali nějaký náskok. Musíme se na obranu zaměřit, neboť poslední utkání nám odhalila velké rezervy.

Jak hodně bylo těžké nastupovat bez tří klíčových útočníků: Anthonyho Camary, Roberta Říčky a Matěje Blümela?

Co k tomu říct. Chybělo nám více než padesát gólů. Naštěstí Cam i Robert se vrací. Tým není nafukovací, aby se mohlo držet ještě více takových střelců. Mám za to, že jsme se s tím docela popasovali. V rozhodujících momentech nám ty jejich góly chyběly. Jako ve Vítkovicích.

Ápropos Vítkovice. Proč je to soupeř, na kterého vám to v letošní sezoně vůbec nejde, nejhorší bilance ze všech.

Nevím, čím by to mohlo být. Nejsme jediným týmem, kterému berou body. Myslím, že už jich získali hodně. Tabulka je velmi vyrovnaná. Vždyť před námi prohráli ve Zlíně. Utkání jsou vyrovnaná, každý může porazit každého.

Pardubičtí hokejisté dobyli Hradec Králové.
Košťálek: Kluci si dělají srandu, že kdyby mě dali na útočníka, začnu víc bránit

Ještě jedna poměrně zajímavá skutečnost. Dynamo jen dvacetkrát vsítilo úvodní branku zápasu. Jste sice mistři obratů, ale pak to stojí více práce.

Začíná se od 0:0. Vždycky někdo musí ten gól dát jako první. Určitě už jsme se o tom v kabině bavili, že je lepší zápas rozjet vedoucí brankou. Ale jsme téměř na padesátiprocentní úspěšnosti, tak to není tak úplně špatné.

Šance na zisk Prezidentova poháru mizí. Naopak se snižuje náskok na klíčovou pátou příčku. Soustředíte se spíše na první čtyřku?

Matematicky je možné, že bychom mohli základní vyhrát. Nicméně naší prioritou je udržení třetí příčky. Potřebujeme znovu začít vyhrávat. Na tabulku se tolik nedíváme.

Centimetry a vteřiny od zranění

Hrajete v první obranné dvojici. Má to pro beka nějaký význam?

Žádný zásadní. Význam má to, kolik dostanete času na ledě. Když budete v první obraně a hrát čtrnáct minut, tak je to horší než nastupovat ve třetí a hrát jich dvacet.

Jste sehráni s danou lajnou útočnou, nebo je to jedno?

Hlavně ta obranná dvojice hrála spolu. Kdo je před vámi, už tolik nezáleží. Většinou se hraje na tři obrany a čtyři útoky, takže tam už to takovou roli nehraje. Jsme spolu nějakou delší dobu, důležité je, že každý hráč má přečteného svého spoluhráče. To je důležitější než to, co očekávat od celého útoku.

Nastupujete v obranné dvojici s Janem Zdráhalem. Jak máte rozděleny úkoly a jak se vám s ním hraje?

S Honzou se mi hraje velmi dobře. Rozdělené úlohy nemáme. Snažíme se číst hru jeden od druhého a pomáhat si, jak to nejlépe jde.

Pardubický kouč Richard Král už by nerad vypadl s týmem už ve čtvrtfinále jako v loňské sezoně s Mladou Boleslaví.
"Král Richard" Richard Král: Zabíjet hráče defenzivou by nemělo cenu

Jaké je sehrávání s ostatními, když vám kolega vypadne?

Záleží na tom, kdo ho nahradí. Když se jedná o spoluhráče, kterého máte nasledovaného po celou sezonu, tak to není žádný problém. Horší je to s někým, kdo přijde v rozehrané soutěži. Protože nevíte, co od něj můžete čekat.

Nastoupil jste do všech šestačtyřiceti zápasů. Takže nějaká rýmička, kašílek. Máte posunutý práh bolesti?

Velkou roli v tom hraje velká dávka štěstí. Někdy rozhodují centimetry a polovina vteřiny, že se ten hráč zraní. Možná je to tím, že nehraji až tak fyzicky náročný hokej. Každopádně jsem rád, že zdraví drží (zaklepe to na čelo).

Cítím a se tady nejlíp v kariéře

Hlavním hodnotícím kritériem pro beka je bilance plus minus. Jste nejlepší v týmu s plus dvanácti body.

Kolikrát je to o štěstí. Záleží na celém týmu. Pokud se góly nedávají, tak je těžké nasbírat velký počet kladných bodů. Nám se ale zatím daří a většina kluků je v plusových hodnotách.

Nasbíral jste 24 kanadských bodů za 46 zápasů. Jste defenzivní či ofenzivní bek?

Nikam dopředu se nehrnu. Když jsme v útočném pásmu, tak se moc nehnu z modré. Snažím se být stále defenzivní.

Trávíte také nejvíce času na ledě, téměř jednu třetinu.

Pro mě je důležité, že čím víc jsem na ledě, tím se mi hraje líp. Těch dvacet minut, je strašně fajn.

Nový pardubický kapitán Patrik Poulíček.
"Voják" kapitán Poulíček: Jsem trochu cholerik, ale věkem páru upouštím

Po odchodu Jakuba Nakládala jste se stal asistentem kapitána. Cítí Juraj Mikuš vyšší zodpovědnost?

Více zodpovědnosti i váhy toho, jak se týmu daří má kapitán. Více věcí zařizuje a je spojkou mezi kabinou a trenéry. Asistent má na drese jen áčko. Patrik Poulíček určitě pocítil větší rozdíl jít z asistenta na kapitána než já bez písmene na áčko.

Tak jinak. Je to čest pro hráče, který není pardubickým odchovancem?

Jsem rád, že si mě trenéři zvolili. Jsem rád, že se tak stalo v Pardubicích, kde se cítím asi nejlíp v kariéře.

„Miky“ duchem v Pekingu

Bude držet pěsti svým. A dres Dynama vymění za ten slovenský. Alespoň u televizní obrazovky. V Pekingu totiž odstartoval hokejový turnaj.

„Určitě bych tam rád startoval. V této sezoně jsem ale nebyl pozván na žádný reprezentační sraz. Teď jsem tady v Pardubicích a už na nároďák moc nemyslím. Věděl jsem dávno dopředu, že se mnou trenéři pro olympijské hry nepočítají. Tak jsem to absolutně neřešil,“ vyznává se Mikuš.

Jeho rodná země rozhodně nepatří k favoritům. Tato olympiáda je ale kvůli covidu nevyzpytatelná.

„Stačí, aby favoritům vypadli ze stavy dva, tři klíčoví hráči, kteří dělají výsledky a může to být vyrovnané. Doufám, že se to nestane Slovensku a všichni kluci zůstanou zdraví. No a snad dosáhnou nějakého pěkného výsledku,“ přeje si urostlý pardubický bek.

„Byl bych rád, kdybychom se dostali do semifinále a zabojovali o medaile. To by byla paráda,“ zasní se.

Kanadská hokejistka Natalie Spoonerová (vpravo) a Veronika Koržaková z Ruska v utkání ZOH v Pekingu.
Hokej v rouškách, k jídlu tuk na kosti. Na olympiádě přibývá bizarních momentů

V Pekingu došlo na ledě k jedné velké kuriozitě, když hokejistky Kanady odehrály celé a ruské hráčky jednu třetinu v respirátorech.

„Tak to muselo být velmi nepříjemné. Navíc respirátory jim musely překážet při periferním vidění, nebo když se měly podívat na puk pod nohy. Navíc ženské helmy jsou s košíky a ony nemají čas si respirátor poupravit. Rukavici přes košík jednoduše neprostrčí. Asi musely pěkně nadávat.“

Dokáže si přestavit, že by nastoupil v respirátoru v extraligovém utkání?

„Ne. Zkoušeli jsme to při kondičních testech na kole. Jednalo se o testy, které se absolvují ve vysoké tepové frekvenci. Jsou uzpůsobené tomu, co se při hokeji děje na ledě. A byla to vážně fuška,“ popisuje experiment Juraj Mikuš.