Co drží hokejistu z Evropy na farmě, když tuší, že povolávací rozkaz do elitní ligy nepřijde?

Nemá cenu zapírat, že důležitou roli hrají finance. Ale když jsem za oceán odcházel, tak jsem si řekl, že tam vydržím celý rok, ať se děje co se děje. Můžou vás vzít třeba na poslední měsíc, což se teda v mém případě nestalo.

Tak řekněte alespoň několika slovy proč to v New Yorku nevyšlo a celou sezonu jste strávil na farmě v Hartfordu.

Měl jsem podepsanou jednocestnou smlouvu a myslel si, že šanci dostanu. Ta bohužel nepřišla. Jestli v prvním týmu hráli lepší hráči nebo v tom bylo něco jiného, to opravdu nevím. Fakt se v tom už nepitvám.

Ten rok musel být vás hodně deprimující, že? Stále jen čekat a doufat, že si vás vytáhnou k Jágrovi…

To víte, že jo. Psychicky je to strašně ubíjející. Jdete do Ameriky s tím, že dostanete šanci, perete se o ni a stále se nic neděje. Všechno na vás v tu chvíli padá… (zarazí se) Ale to je hokejový život.

Neublížilo vám, že v obraně newyorských Rangers měli pevné místo tři Češi. A vzít tam ještě čtvrtého by bylo asi příliš.

Je to možné, ale když mě podepisovali, tak přece věděli, koho mají v kádru. Logiku v tom nehledám a ani to nejde.

Odradila vás tato zkušenost od další snahy prosadit se v NHL?

Myslím si, že to byla moje finální kapitola. To už by mi museli nabídnout hodně výhodný kontrakt, což se asi nestane. Protože i v NHL už nehazardují s penězi.

Berete to jako ztracený rok?

To ne. I na farmě je hokej hodně náročný. Dost se tam dře a trénuje.

Podepsal jste tedy Pardubicím, ale první na tahu byl Liberec, ne?

Je to tak. Měl jsem v Liberci platnou smlouvu, ale nedohodli jsme se na dalších podmínkách. S Pardubicemi byla jednání bezproblémová a rychlá, takže jsem kývl právě jim.

Prý jste chtěl v Liberci výrazně navýšit plat, proto jste se nedohodli. Sedí to?

Nevím co znamená výrazně. Ale pravdou je, že jsme se bavili o jistém navýšení. Společnou řeč jsme však nenašli. V Pardubicím s tím nebyl žádný problém. Kluby se domluvily na odstupném.

Zahraničí vás už nelákalo?

Lákalo. Uvažoval jsem, že bych to venku ještě rok dva zkusil. Ale už musím brát ohledy na rodinu. Rangers jsem vůbec neřešil, skončila mi smlouva a o nové jsme vůbec nejednali.

V Pardubicích stojíte na prahu letní přípravy. Těšíte se na tvrdou dřinu?

(rozesměje se) Do novin musím říct, že jo. Všichni však víme, co to obnáší. Je to méně příjemná část hokejového života.

 

očima Miloše Říhy

„S Martinem jsem pracoval v Karlových Varech, znám ho z Olomouce, kdy se začínala prosazovat jeho kategorie s Kratěnou, Brožem a Tomajkem. Už tehdy patřil mezi silné hráče, kteří měli dokázat i ve světě, že v Čechách máme výborné hokejisty. Pokud se dobře připraví a zapadne do kolektivu, tak bude jistě posilou.“