Teď VÁCLAV KOČÍ ukazuje, že se Tygři spletli. V pardubickém dresu platí za klíčového beka. Z defenzivního specialisty navíc roste v muže klíčových momentů. Liberci dal v semifinále už dva góly, ten dnešní byl dokonce vítězný. „V chlapech jsem se tady nikdy neprosadil, nevěřili mi. Jsem za ten gól strašně rád,“ vyznal se Kočí ze svých pocitů po vítězství 3:1. Druhém pardubickém v sérii.

Je to pro vás výjimečný pocit vstřelit vítěznou branku v zápase play off?

Nevím, zda výjimečný, ale jsem za ten gól strašně rád.

Vzápětí po vstřelené brance jste si několikrát zařval a paží zapumpoval. Byla radost znát i na vašich emotivních gestech?

Byl jsem trochu v euforii. To přiznávám. V chlapech jsem se tady nikdy neprosadil, nevěřili mi.

Měl jste v hledišti hodně kamarádů?

Byli tady rodiče, bratranec a na tribuně jsem zahlédl pár známých tváří. Ti ale chodí na Liberec a ne na mě. (usměje se)

Vyhráli jste poměrně snadno. Už jste přečetli libereckou hru?

Od třetího zápasu hrajeme dobře, nebyla to jen dnes. V předchozím zápase jsme z mnoha šancí nedali góly a Liberec nás trestal z předbrankového prostoru.

Hlídali jste rajon před brankářem Růžičkou o poznání víc?

Určitě. Snad to bylo i vidět. Sice tam pár okamžiků na dorážky bylo, ale naštěstí jsme měli kliku, když se puky odráželi k nám a ne k nim.

Je důraz na hranici únosnosti správným receptem na libereckou hru?

Každý zápas je fakt jiný. Když se vede, tak se pak stačí soustředit jen na obranu. Oni se dnes museli tlačit a my jsme docela dobře bránili střední pásmo. Kromě jednoho gólu, který přišel až v poslední minutě, jsme to zvládli.

Oproti pardubickým zápasům byl na ledě větší klid, zmizely šarvátky. Myslíte si to také?

Ano. Druhý zápas byl hodně vypjatý. V Liberci už to takové nebylo. Potyčky vznikaly jen po soubojích v předbrankovém prostoru.

A v závěru, kdy Liberečtí za rozhodnutého stavu dohrávaly každý souboj…

Jistě. Když jsme vedli 3:0, tak do nás zajížděli. V tu chvíli jim ani nic jiného nezbývalo.