Ve třiatřiceti patří k nejzkušenějším borcům Dynama. Ve své sbírce má dva mistrovské tituly s Pardubicemi. Zahrál si v KHL i v NHL. Jeden by si řekl, že už ho nic „nerozhodí“. Jenže historická série s Hradcem Králové byla i pro něj psychická náročná.

„Tím, že jsem v Pardubicích vyrůstal, znám tady prostředí i hodně lidí, tak je přirozené, že ta série byla i pro mě vyhrocenější. Ač jsem si to nechtěl připouštět, tak byla možná více osobní než normálně. Ocitli jsme se v pozici, kdy musíme. Jinak. Měli bychom, protože to každý očekává. A to je pochopitelně strašně náročné na psychiku. Ještě se to umocňuje tím, že jde vlastně o rivala tady od vedle. Série pro nás byla obtížnější psychicky než fyzicky. Očekávaní našich fanoušků bylo obrovské. Vypadnout s Hradcem, nevím, nevím, co by to znamenalo. Hráli jsme opravdu o hodně,“ vysvětluje Lukáš Radil v rozhovoru pro Deník.

close Grafika k semifinále HC Dynamo Pardubice - HC VERVA Litvínov info Zdroj: Deník/Jakub Rusek, návrh Zdeněk Zamastil zoom_in Grafika k semifinále HC Dynamo Pardubice - HC VERVA Litvínov

Góly v pravou chvíli

Je lepší vstoupit do play off tak výživnou sérií, jakou jste absolvovali s Hradcem, než někoho smáznout?

To se uvidí až po konci play off (úsměv). Respektive po další sérii. Nicméně já osobně z toho mám hrozně dobrý pocit. Myslím si, že bylo těžké čtvrtfinále ustát tak, aby skončilo 4:1 na zápasy. Vůbec se nejednalo o jednoduchou sérii. Je super, že jsme to zvládli.

Už jste na ledových plochách něco zažil. Dá se říct, že vás Mountfield prověřil po všech stránkách a že už to nemůže být náročnější?

To se tak úplně nedá říct. Vždycky to může být ještě náročnější. Každopádně to byla jedna z těch těžších sérií.

Traduje se, že zápasy v play off často rozhoduje jediný gól, že se vyhrává o jediný gól. Vy jste tuto teorii už v praxi nemohli naplnit více. O čem to svědčí?

Před vypuknutím čtvrtfinálových bojů se tak nějak předpovídalo, že ta série bude hodně vyrovnaná. Nejenom v hokeji a ve fotbale se rozdíly v derby mažou. Favorit už není takovým favoritem, outsider už není takovým outsiderem. Síly se tak nějak srovnávají.

Co podle vás překlápělo misky vah na pardubickou stranu?

Nakonec rozhodovaly detaily. V nich jsme byli lepší. Dokázali jsme v pravou chvíli proměnit šance, kdežto Hradec nikoliv. A samozřejmě jsme vycházeli z výborné obrany a hlavně jsme měli skvělého gólmana. No možná v těch detailech jsme byli lepší a to rozhodlo.

Až na jednu výjimku jste v každém zápase dotahovali gólovou ztrátu, abyste ho zvrátili. Může být lepší zjištění pro další boje? A z čeho pramení vaše víra?

To už si neseme ze základní části. Přestože jsme kolikrát prohrávali o dva góly, tak se nám povedlo nepříznivý vývoj ještě zvrátit. Přesně jako v prvním utkání série. Takže to možná je tím, že se nám to podařilo párkrát otočit. Teď si věříme a žádný zápas pro nás není ztracený. Každý se dá otočit.

Hráli jsme o hodně

Jak hodně to byla náročná stránka na fyzickou kondici?

Hradec má založený hokej na tom, že hodně nahazuje puky a hodně spěchá okamžitě do vaší třetiny. A pak zase rychle zpátky. Zápasy tak byly náročné hlavně bruslařský. Soupeř má v týmu více mladších kluků. Vsadili na dobré bruslení a napadání. Chtěli si házet puky do našeho pásma, aby nás dostávali pod tlak.

A co psychika? Vyřadit Hradec bylo v historickém kontextu obou měst i klubů a vlastně v první východočeské sérii nepsanou povinností.

Přesně tak. Myslím si, že to hrálo trochu víc pro Hradec, protože on mohl jenom získat. V základní části nasbíral asi o polovinu bodů méně než my. Ocitli jsme se v pozici, kdy musíme. Jinak. Měli bychom, protože to každý očekává. A to je pochopitelně strašně náročné na psychiku. Ještě se to umocňuje tím, že jde vlastně o rivala tady od vedle. Série pro nás byla obtížnější psychicky než fyzicky. Proto je vážně super, že jsme se s tím uměli vypořádat.

Pociťovali jste kvůli jménu soupeře zvýšený tlak oproti běžným zápasům v play off?

Klidně bych to tak charakterizoval. Ano, každá série v play off je napjatá, nicméně cítil jsem punc derby. Očekávaní našich fanoušků bylo obrovské. Vypadnout s Hradcem, nevím, nevím, co by to znamenalo. Hráli jsme opravdu o hodně. Také o to, jak si budeme věřit v dalších sériích.

Vy jako Pardubák z Čáslavi cítil jste se pardubičtějštěji než vaši přespolní spoluhráči a kromě profesionálního přístupu uplatňoval i ten, řekněme, vlastenecký?

Takhle to úplně nefunguje. Ale samozřejmě tím, že jsem v Pardubicích vyrůstal, znám tady prostředí i hodně lidí, tak je přirozené, že ta série byla i pro mě vyhrocenější. Ač jsem si to nechtěl připouštět, tak byla možná více osobní než normálně. Jsme rádi, že to dopadlo k naší spokojenosti.

Zápasy s Hradcem ukázaly, že Dynamo umí z útočného kreativního hokeje přes noc přepnout na defenzivní, někdy až nekoukatelný mód play off hokeje. Svědčí to o síle velkého mužstva?

Snad ano. Někdy hrajete to, co vám soupeř dovolí. Takže jsou zápasy, kdy je nutné přizpůsobit hokej tak, aby se všechno obětovalo pro vítězství. V podstatě v play off o nic jiného ani nejde.

Na beka nemám buňky

Poučili jste se z loňské sezony, kdy jste dojeli na to, že jste se snažili Třinec přehrát hokejovým umem a do útoku jste se hnali za každou cenu?

Těžko říct. Možná tam může nějaké poučení být. Na druhou stranu Hradec hrál tak dobře, že jsme se nedokázali více tlačit do útoku. Popsal bych to jako kombinaci těchto dvou faktorů.

Rovněž se zdá, že je Dynamo oproti loňské sezoně více koncentrovanější na každý detail. Proti Třinci jste v loňském semifinále zdánlivě výhodu nějakou slabší chvilkou ztratili.

Možná to trochu klame. V prvních dvou zápasech jsme se také nedokázali vyvarovat slabších chvilek. Jezdili nám sami nebo v přečíslení na bránu. Zásadní roli hrál fakt, že nás Wilda (Roman Will) strašně podržel. A Hradec ve srovnání s Třincem nedisponuje takovou kvalitou a zkušenostmi v zakončení. Třinec uměl chyby potrestat. Od třetího zápasu už jsme hráli hodně koncentrovaně a Hradec jsme nepouštěli do větších šancí.

Také se ukázalo, že i ty největší hračičky dokážou poctivě zahrát v obraně. Zažil jste něco podobného v českém play off?

Co se týče vracení do obrany, to je podle mě vždycky. Největší úspěchy nepramení z toho, že někdo někoho vymíchá, nebo objede celé hřiště a dá gól. Naopak. Play off hokej je spíše o obranné fázi. Kdo se odhodlá více obětovat, kdo dokáže lépe držet systém.

Když se ocitnete v obraně, nebojíte se zabrat. Takový Otakar Janecký se na závěr sezony přesunul na beka. A co Lukáš Radil a ryzí obránce?

(rozesměje se) To absolutně nepřipadá v úvahu. Mně obrana fakt nic neříká. Jasně, snažím se maximálně. Mohu využívat i směrem dozadu zkušeností, které jsem nabral. Upřímně řečeno, když si mám představit, že bych měl pořád za někým jezdit… Navíc ten hokej z pohledu toho obránce se mi zdá úplně jiný. Prostě na beka nemám nějak buňky, abych pravdu řekl.

Po návratu série z Hradce Králové se nezáživný hokej znovu změnil v radost pohledět. Je to tím, že v Pardubicích vás fanoušci prostě nenechají hrát zanďoura?

Všichni fanoušci přece mají rádi, když jejich tým střílí hodně gólů. V Pardubicích vždy vyrůstali a spíše se upřednostňovali ofenzivně ladění hráči. Stačí se podívat na kluky, kteří sem přišli. Většinou se jedná o vyloženě útočné typy.

Útočnější hokej

Čtvrtfinálovou ságu jste zavřeli už po pěti zápasech, čímž jste si vysloužili delší volno. Přišlo vhod?

Stoprocentně. Každé volno je super. Obzvlášť mezi sériemi play off. Čekají nás další náročné zápasy. Určitě nám to může přinést jistou výhodu.

Takže odmítáte klišé typu: Soupeř bude více rozehranější a my budeme chvilku tahat nohy z medu? Prostě v první třetině to nějak přežijeme, hlavně, že si před semifinále odpočineme…

Těžko říct. Může se stát všechno. Nic není zaručené. Je pravda, že v prvním utkání bylo ze začátku cítit, že jsme nebyli tolik rozehraní jako Hradec. Na druhou stranu, teď ta pauza není až tak dlouhá. Přišla nám vhod. Můžeme zrelaxovat, zahojit šrámy a připravit se na dalšího soupeře.

Jaký jste tedy měli program od posledního zápasu?

Po dvou dnech volna jsme se vrátili do tréninkového procesu. A trénujeme každý den.

Má cenu se ptát, co jste pilovali před semifinále? Například přesilovky?

Pilovali jsme hlavně hokej (směje se). Více neprozradím.

Na semifinálového soupeře jste čekali do nejzazšího okamžiku. Vyšel na vás Litvínov. Co na něj říkáte?

Mám za to, že série s Litvínovem by mohla být více útočnější než defenzivnější. V obou týmech je spousta hokejistů, kteří umějí dát gól. Kdežto s Hradcem to bylo vyloženě o tom, jestli někdo neudělá nějakou malou chybu a z nastřelení či náhodného gólu se dokáže prosadit. Samozřejmě pořád jsme v play off a rovněž ofenzivně laděná mužstva mají hokej založený více na obraně. Osobně si přeji hokejovější sérii než tu čtvrtfinálovou.

Děkovačka pardubickým hokejistům i fanouškům. | Video: Deník/Zdeněk Zamastil, foto: Deník/Zuzana Hronová

Litvínov vyřadil Brno. Koho vy jste považoval v tomto čtvrtfinálovém seriálu za favorita?

Více jsem věřil Litvínovu. I když mělo Brno po špatném začátku super závěr základní části a prodralo se trochu se štěstím do první čtyřky, tak si myslím, že Litvínov měl dlouhodobou část sezony celkově lepší. Byl konstantnější ve výkonech. Přijde mi, že to je tak nějak spravedlivé.

Překvapilo vás, že vám reálně hrozily České Budějovice, které v maximální míře potrápily favorizovaný Třinec?

Škoda. Přál jsem si, aby konečně zvítězil jiný styl, než jakým získal Třinec poslední čtyři tituly. Útočnější a technický nad tím obranným úporným a vyčkávacím hokejem. Zkrátka, aby se konečně došlo k titulu také něčím fakt jiným. Ale ono to jednou přijde. Když s to nepodařilo Budějkám, myslím, že je udělá v dalším kole Sparta.