Jestli si někdo myslel, že zpráva o konci spolupráce s jeho předchůdcem Radimem Rulíkem může ještě něco přebít, tak se šeredně zmýlil. Zprávu o přetrhání smluvních vztahů s Václavem Varaďou totiž dlouho nic nepřekoná. Jestli ještě někdy. Skoro by se dalo prohlásit: V Dynamu nic nového. Jenže jedna věc tu nová je.

Sice pozdě(ji), ale přece naši zodpovědní lidé odvahu zveřejnit zákulisí odchodu. Klub vydal prohlášení, ve kterém až nezvykle podrobně vysvětluje důvody propuštění. Žádné strkání hlavy do písku a klasické české: Nebudeme se k tomu vyjadřovat v horším případě a v tom lepším: Dohodli jsme se na ukončení smlouvy, žádná ze stran to nebude komentovat. Zkrátka žádné bla bla bla v očekávání toho, že zítra už o tom nebude nikdo vědět, protože v této rychlé době jsou za hodinu nové věci staré.

Zveřejněné důvody, že Varaďa nespolupracoval s realizačním týmem, nechtěl se zpovídat představenstvu a dokonce urážel hráče jsou drsné, nicméně je to venku. Možná z donucení. Nechci sahat nikomu do svědomí, ale k tomuto kroku vyburcovala vedení červenobílá síla, která se nespokojila se strohým oznámení, že trenér Varaďa končí na pardubické lavičce a tradičním dovětkem: Život jde dál.

Okamžitě se spustila vlna protestů, nesouhlasů a dokonce se objevilo slovo bojkot. A hokejoví bossové moc dobře vědí, že si mohou proti sobě poštvat politiky, novináře, ovšem co by se jim do budoucna vymstilo, je hněv vlastních fanoušků. Navíc těžko by jim pak ještě někdo uvěřil slova, že se hokej dělá pro diváky. Vždyť jsou to právě fanoušci, kteří se výrazně podílí na plnění pokladny Dynama. Poloprázdný stadion z důvodu stávky to by bylo poslední, co by pověst pardubického klubu potřebovala…