Žádný luxusní hotel se zlatým zábradlím a na stěnách obrazy od Vincenta van Gogha.

Pardubičtí hokejisté od úterý zaparkovali v klasické pohodlné horské chatě v Krkonoších.

Má tři patra, společnou jídelnu, praskající krb, o který se stará masér Libor Hovorka a cestu, kam obyčejným autem nevyjedete. Ze silnice se do prudkého krpálu musíte doplazit leda po svých a nebo využít služeb sněžného skútru…
„Má to jedinou chybu, že je nás tady tak jenom půlka," poznamenal útočník Petr Sýkora.

Kvůli zraněním a reprezentačním povinnostem na kondiční soustředění vyrazilo zhruba jen deset hráčů.

„Hodnotím to hodně velmi pozitivně. Vládne tady uvolněnější atmosféra, přitom se pracuje hodně tvrdě a každý k soustředění přistupuje velmi dobře," spokojeně vykládá asistent trenéra Miloš Říha mladší.
Dopoledne jsou vždycky na programu běžky, po obědě se dělá venku síla, v hlubokém sněhu se hraje fotbal, tečku obstarává večer posilovna.

„Jednou jsme do programu zařadili i výběhy do kopce a pak se sjíždělo dolů na takových lopatách. Vyhrabat se nahoru nebyla žádná sranda, ten sjezd byl vyloženě za odměnu," usmívá se Říha mladší.
V chatě panuje přes velkou dřinu pohoda. Atmosféra? Skoro až rodinná.

Že by trenéři své hráče potrápili na nějaké celodenní běžkařské túře ale nepřemýšleli. „Zase nejsme na táboře, ale vyrazili jsme sem kvůli nějaké práci a ty podmínky na ni jsou opravdu vynikající," prohlásil pardubický asistent.

Prostředí si pochvalují i hokejisté. Žádné protáhlé obličeje, že je klub vyslal na čtyři dny do hor nevidíte. „Museli jsme odjet z Pardubic, moc jsme nevěděli, co čekat. Ale je to tady perfektní, co se týká sportovišť, vůbec nic nám tady nechybí. Regenerace je taky úplně v pohodě," vypočítává útočník Petr Sýkora.

Navíc se hráči stravují, jako kdyby jim vařila maminka.
Včera obědvali gulášovou polévku, hlavním chodem byly kynuté knedlíky, k první večeři rybí filet a druhá večeře byla stylová – hradecká pomazánka…
A bonus navíc? Domácí perník, kterého si hlavní trenér Miloš Říha objednal domů celý plech.

Hráči jsou navíc odříznutí od světa. Kus za chatou vede stopa pro běžecké lyžování, jinak si v klidu mohou vyrazit do venkovní vířivky s výhledem na Špindlerův Mlýn.
„Do civilizace je to docela kus. Na protějším kopci je hotel se sjezdovkou, ale my jsme od toho dost daleko," libuje si Říha mladší.

Led podle Petra Sýkory týmu vůbec neschází: „Sezona je hodně dlouhá, zápasů je dost. Je jedině dobře, že se dá kondice nabírat i jinde. Pro všechny je to zpestření."
Hlavním oživením jsou běžky. Ty ovšem Sýkora vynechává. „Jak se s nimi peru? No, já je nechal radši doma," rozesměje se. „Věnuji se tady jiným aktivitám, dopoledne máme svižnější procházku po kopcích, po obědě je společný plán pro všechny kluky – síla venku a posilovna vevnitř," přibližuje svůj program.

Dnes po obědě se hokejisté vrátí zpátky do Pardubic a od neděle se všechno vrátí zase do normálu. Brusle, led a puk.

Ale dnes se mohou těšit ještě na poslední horský oběd – hovězí vývar s celestýnskými nudlemi a svíčková.

Ne, rozhodně si nemohli naříkat, že by o ně nebylo postaráno a domů vyrazí otráveni a hladoví.