Vlasatá osmašedesátka s tučňákem na prsou bere puk v útočné třetině Chicaga, vymotá čtyři protihráče a zasune puk za brankáře Eda Belfoura. Góóól! Kamera zabírá nápis v hledišti „Živio Jágr 68, živio." Jak je to dlouho? Dvacet let.

Jaromír Jágr se takhle trefil ve finále Stanley Cupu. Akce se stala nesmrtelnou a její autor taky.
Teď se vyhlášený hokejový mistr postaví proti Pardubicím. Ve středu se pokusí dotáhnout Kladno k dalšímu extraligovému vítězství.
Nejslavnější český útočník všech dob už sice něco ztratil na rychlosti. Ale ruce a hlava? Pořád geniální! Aby „pojišťováci" mohli uspět, potřebují plán, jak „osmašedesátku" zastavit. Nevšímat si jí? To je jako lehnout si do hejna chřestýšů s tím, že si vás třeba nevšimnou.
Od slavné trefy proti Chicagu se legendární útočník představil v Česku třikrát. Pokaždé, když NHL zastavila výluka, naskočil aspoň na pár zápasů za Kladno. A vždycky na něho soupeř nasazoval speciálního hlídače.

Před osmnácti lety byl Jágr ofenzivní bůh, na kterého se doma pořádal lov. „Jarda nakonec neudržel nervy a na trestné lavici strávil víc času než já," vzpomínal jeho tehdejší plzeňský opatrovatel Jaroslav Kreuzmann. Tenkrát mu nedal dýchat.

Při poslední stávce v zámoří ho zase deptal jihlavský Jan Šmarda. „Zranil jsem se dva dny před zápasem, ale nikomu jsem o tom radši neříkal," vykládal bývalý bek pro E15. Hokejový svátek si nechtěl nechat ujít. „A když mi pak řekli, že budu hlídat nejlepšího hráče na světě, tak jsem si jen pomyslel: Hmm, to bude zajímavý," dodal. Jihlava nad Kladnem vyhrála 5:0.
Jágr je ale na podobné manévry zvyklý.

Dlouhá léta v Americe platilo, že nejstřeženější osobou v zemi je prezident, hned za ním následoval Jágr. Hlídali ho ti nejlepší obranáři. Recept zněl: mohutný chlap s rozpětím albatrose a sílou býka. Hall Gill, Mike Komisarek, Pavel Kubina, Chris Pronger… Jeden vedle druhého chlap jako hora.

„Frustrovaný z toho rozhodně nejsem. Prostě věřím, že se přes hlídače jednou dostanu," vykládal Jágr před lety pro newyorské novináře.
Pro svůj třetí návrat do extraligy si na Kladno přivedl další čtyři parťáky – Plekance, Tlustého, Židlického a Kaberleho.
„Rozdíl mezi kluky, co hrají extraligu, a borci z NHL zase tak velký není.  My musíme dát do hry všechno, abychom byli platní. Musíme si uvědomit, že hráči v elitní české soutěži umějí výborně bruslit, dovedou hrát do těla, umějí dávat góly," prohlásil nedávno kladenský šéf pro Deník.

Ne, českou soutěž rozhodně nepodceňuje. I proto ofenzivní trio Jágr – Plekanec – Tlustý řádí. Ve třech zápasech nasbíralo dohromady šestnáct bodů. „Řídíme se komunistickým heslem: Kupředu, zpátky ni krok!" hlásil v dobré náladě Jágr.
Moc dobře ale ví, že jenom kvůli zásluhám mu soupeři cestu k brance umetat nebudou. „Z našich jmen se nikdo jak se říká nepo… Už tím, že se o nás teď hodně píše, každý nás bude chtít o to víc porazit," uvědomuje si. Stejný plán mají na středeční večer i Pardubice. Hokejového knížete chtějí svrhnout. Nemít v kalhotách bude důležité.

Také hlídali Jágra…

Tomáš Pácal  (Pardubice)  –  1994
Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu proti poctivému klukovi z Kolína. Ten se hvězdy nebál, hrál na ni hodně důrazně. Jednou s ním však praštil o mantinel tak nešťastně, že si Jágr pohmoždil žebra.

Jaroslav Kreuzmann  (Plzeň)  –  1994
Při minulé výluce Jágr pátral, jestli „Krůta" ještě hraje v extralize. Oddechl si. Nehrál. Kreuzmann byl velmi důsledný, útočníka pomalu nespouštěl z očí, ani když na kladenské střídačce pil. Jakmile přeskočil Jágr mantinel, šel na led i jeho stín.

Jan Šmarda  (Jihlava)  –  2004
Navázal na odkaz Pácala s Kreuzmannem. Jágra bil jako žito. Legenda, nelegenda. Jihlava po sezoně sestoupila, ale proti Kladnu si užila slávu. Zvítězila 5:0, Jágr neměl (Šmardovým přičiněním) svůj den, několikrát netrefil poloprázdnou branku.