Doma mají teď zálesáky.

Nemají na výběr. Stížnosti nezaberou. Začalo play off a s ním hromada rituálů a pověr. Strniště na tváři je jednou z těch „nejprofláknu­tějších“. Vznikla na začátku 80. let v NHL, kdy se New York Islanders přestali holit a čtyřikrát vyhráli Stanley Cup. „Nejdřív šlo o to ukázat, že play off je něco jiného než základní část. A taky to vypadá drsně,“ rozesmál se v rozhovoru pro nhl.com Dave Lewis, který s „paráděním“ začal v polovině 70. let.

Pravidlo o zarostlé tváři platí i v Pardubicích. „Teď se naposledy oholím a pak to nechám růst,“ plánoval den před vypuknutím série s Vítkovicemi bek Vladimír Sičák.

Ten má za sebou několik let ve Skandinávii, kde se v play off rozjíždí stejná mánie jako všude ve světě: „Je to klasika, vousy a pak nějaká barva na hlavu.“

S novým přelivem má zkušenosti i útočník „pojišťováků“ Martin Bartek: „Vzpomínám, že ve Zvoleně se kompletní tým přebarvil na blond. Šli do toho všichni starší hráči a trenéři. Dostali jsme se až do finále, kde jsme ale prohráli. Takže to nakonec nepomohlo,“ usmál se.

Sparťanský drsňák David Kočí si zakázal myšlenky na ostré předměty v koupelně už čtrnáct dní před koncem základní části. Jakoby dvoumetrákový vazoun se silou obrněného transportéru OT-64 Skot vypadal předtím málo drsně.

Pokud se jeho Sparta procpe až do finále, z fleku by za ním mohla dorazit delegace z Krkonošského národního parku, jestli by nechtěl přes léto strašit neposlušné turisty.

Existují se ale i daleko trhlejší zvyky. Třeba trojnásobný držitel ceny pro nejlepšího gólmana NHL Glen Hall se musel před každým zápasem vyzvracet. Jinak to prostě nešlo.

Bruce Gardiner zase nemohl dát během základní části dlouho gól, a tak mu spoluhráč z Ottawy Tom Chorske poradil, aby namočil hůl do záchodu. A ejhle, vykoupaná hokejka začala řádit. Gardiner se trefil.

Klika, že takové kousky zatím nenapadly žádného basketbalistu, který ne a ne zacílit na koš…

Na Floridě zase létaly na led po důležitých brankách plastové krysy. Scott Mellanby totiž před jedním utkáním čtyřnohou návštěvnici kabiny zabil svojí holí a večer vstřelil dvě branky. Jeho tým pak dokráčel až do finále Stanely Cupu.

NHL ale fanouškům házení předmětu na led v průběhu zápasu zatrhla. Prý to moc rušilo.

V Detroitu si z toho ale stejně moc nedělají. Během play off na led stále sem tam přiletí chobotnice. Proč zrovna hlavonožec? Má osm chapadel a v roce 1952, kdy na ploše přistál první kousek, stačilo v play off vyhrát stejný počet zápasů a mohli jste se mazlit se Stanley Cupem.

Vítkovický brankář Málek zase prozradil, že se při play off snaží co nejvíc šetřit síly. Dokonce nechodí ani nakupovat, aby zbytečně nevydával energii. „To třeba mně vůbec nevadí, na nákup klidně zajdu,“ usmál se jeho pardubický soupeř Martin Růžička. Hlavu si vyčistí jinak než jenom přemýšlením o tom, co bude večer. Mastí počítačové hry.

Na jednu specialitu ze svého působení ve Vítkovicích si vzpomněl pardubický bek Vladimír Sičák: „Trenér Hadamczik věšel po kabině různé obrázky.“ Velká magie teď začala fungovat i v Česku. Kdo předvede nejmocnější kouzla, vyhraje.

„Ulítlé“ tradice sportovců

Wade Boggs – baseball. Před každým zápasem musel sníst kuře. Že na tom není nic divného? A co řeknete na tohle? Během jedné sezony odehrál 162 zápasů. Pomalu div, že nezačal snášet vejce…

Diego Maradona, Claudio Cannigia – fotbal. Když spolu hráli argentinskou ligu, slavili svoje góly velmi vřelým polibkem. Protestovala církev i madam Cannigiová a chlapci museli „líbačku“ zarazit.

John Henderson – americký fotbal. Před každým zápasem ho trenér silně zfackoval, obrovitý chlap byl pak tak nahecovaný, že by proběhl i skálou. Po svém rituálu vypadal, že by chtěl do dvou minut někoho zabít. Trenér musel ukázat neskutečnou odvahu takové monstrum praštit.