První impulz… Znáte to, zajdete do obchodu a na začátku nákupu vás uchvátí nějaká věc. Pak ho projdete celý a žádná jiná už nemá šanci. Podobné je to i s myšlenkou. Vždy je nejlepší ta první. Trenér pardubických hokejistů PAVEL HYNEK se takto bleskurychle rozhodl pro nového kapitána. Pak byl potěšen, že jeho úsudek o volbě Aleše Píši potvrdili i kolegové v realizačním týmu.

Pane trenére, kdy jste měl jasno o novém kapitánovi?
Okamžitě, když jsem se dozvěděl o tom, že Petr Koukal odchází do Ruska. Takže už ke konci minulé sezony jsem měl jasno o jeho nástupci. Konzultoval jsem to Láďou Lubinou (asistent trenéra) i Petrem Hemským (sportovní manažer) a jsem rád, že jsme se vzácně shodli na všech třech jménech.  Pro nadcházející sezonu je kapitánem Aleš Píša. Jeho zástupci jsou Venca Kočí a Rado Somík.

Už víme, kdy jste se rozhodl pro Aleše Píšu, ovšem proč jste si vybral právě jeho?
Aspektů, které v tom hrály roli, bylo více. Nejdříve se jednalo o spontánní reakci, hned jak jsem se dozvěděl o odchodu Koukyho. V minutě jsem měl v hlavě jasno. Aleše vnímám jako jednu z ikon našeho klubu, tahouna týmu posledních let. Je to hráč, který spojil většinu kariéry s Pardubicemi. Navíc je to přímo Pardubák.   Rozhodujícím pro mě ale byla ta skutečnost, že on svými poctivými a zodpovědnými výkony na ledě strhává ostatní spoluhráče.

Píša je sice Pardubák, ale leckterý fanoušek si řekne, že zrovna on se na kapitána nehodí. Veřejnost ho vnímá na ledě spíše jako uzavřeného a nemluvného člověka, nemyslíte?
To je možné. Ale diváci nevidí do naší šatny. Kabina představuje živý organismus. Funguje v ní určitá chemie a rovněž vznikla jakási hierarchie. Jednotliví hráči si budují pozici v týmu, potažmo klubu. V Pardubicích působím rok a půl, takže jsem měl možnost na vlastní kůži poznat, na jak vysokém místě si Písec v té hierarchii stojí.

Co od Píši jako nového kapitána očekáváte?
Především musím říct jednu věc. Stejně jako v loňské sezoně nebylo všechno na Petru Koukalovi, tak v té letošní to nebude na Alešovi.  Bude to symbioza jádra starších kluků. V kabině hodně pracuje s hlasem Venca Kočí, který mančaft burcuje, na druhou stranu Rado Somík ho uklidňuje. A jsou tam další hráči jako Vláďa Sičák, Honza Starý, Venca Benák či Jirka Vašíček. Od Aleše neočekávám nic nového. Za něj zkrátka mluví výkony na ledě a s těmi jsem spokojený. To, že bude nosit kapitánské céčko, zase tolik věcí nezmění.

Teď trochu hypotetická otázka. Myslíte si, že kdyby nového kapitána volili samotní hráči, Píša by u nich vyhrál?
Podle mého názoru by figuroval mezi  nejžádanějšími (úsměv). U hráčů má takový přirozený  respekt. Co se týče volby kapitána hráči, tak to jsem v trenérské kariéře zažil pouze jednou. Nazval bych to papírkovou metodou. Jednotlivým klukům se rozdaly lístky, aby napsali svého kandidáta. Nakonec jsem byl překvapen kolik dotyčný dostal od hráčů hlasů.  Ale o tomhle jsem ani trochu neuvažoval.

V minulosti nosili pardubické céčko většinou útočníci. Může to vyplývat například z toho, že protestující obránci tráví přeci jenom více času na trestné lavici a na ledě pak chybějí?
V současném hokeji jsou pravidla nastavena tak, že nemáte moc prostoru pro komunikaci s rozhodčími. Když  jsem za nimi posílal Koukyho, tak se většinou vracel s tím, ať už ho tam raději neposílám. Nebo dostaneme dvě minuty. Pokud se podívám na trestné minuty Aleše Píši v loňské sezoně, tak kromě nešťastného naražení protihráče  na mantinel v Boleslavi, neměl žádný vyšší trest. Nebyl ani často vylučovaný. V tomto bych souvislost nehledal.

Nemůžeme opomenout, že Píša má u rozhodčích vroubek za incident v roce 2001. Nebojíte se dalšího excesu z jeho strany?
Ne, nebojím se. Když bude v uvozovkách nejhůře, mohou jet za rozhodčími zástupci kapitána. Ale myslím si, že ani nemá cenu moc připomínat nějakou historii.  Už jen z toho důvodu, že stejně jako hráči se obměňují rozhodčí. Jejich sbor se hodně omladil. Z generace co hodně pamatují, zůstali pouze pánové Minář, Šindler a Husička.

Takže o možnosti, že by si někdo na Píšu zasedl, což by odnášel i tým, ani neuvažujete?
Jsem přesvědčen, že tomu tak není. Už je to fakt dávno.

Vy jste naznačil, že v české extralize rozhodčí nemají moc zájem s hráči k tomu povolanými diskutovat. Mám si to vysvětlit tak, že kapitánské céčko pro ně nic neznamená?
Samozřejmě kapitán a jeho zástupci jsou oprávněni hovořit s rozhodčími. Nicméně to nejsou věci k vyjednávání. Mají spíše informativní charakter. Oni jsou mezičlánkem mezi arbitrem a trenérem. I když rozhodčí většinou jezdí ke střídačkám objasnit danou situaci přímo trenérům.

Každá zaznamenaná nadávka směrem k rozhodčím oslabuje tým minimálně dvouminutovým trestem. Jak se daří v Pardubicích chladit horké hlavy?
Když to vezmu na příkladu loňské sezony, tak jsme hodně tlačili  na hráče, aby nediskutovali s rozhodčími. Aby tím nebyla odváděna jejich pozornost ze hry. Společně s Láďou Lubinou jsme se dohodli, že od toho jsme na střídačce my dva, kteří mohou sem tam na rozhodčího houknout. Oba víme, že to nesmíme přenášet na hráče. A tak ve vypjatějších chvílích loňské sezony jsme se dokonce navzájem uklidňovali (pousměje se). Navíc nechceme hledat chyby u rozhodčích a být zaškatulkováni jako tým uplakánků…