Před rokem čekali hokejisté Eatonu Pardubice na první tříbodové vítězství až do pátého kola. Letos začali extraligu o poznání lépe. Ze čtyřech zápasů bodovali naplno třikrát. A pořádně řádí útočník LIBOR PIVKO (30), který si drží průměr bod na zápas. „Nedíváme se, kolik máme bodů, kde jsme v tabulce. Chceme jenom vyhrát každý zápas. Tabulka se po deseti kolech ustálí a pohyby tam jsou pak minimální.“ říká účastník jarní jízdy za titulem.

Změnilo se něco v pardubické kabině s příchodem nového trenéra, hokejového Mourinha Josefa Jandače?
Hrajeme podobným systémem jako vloni, změnily se jenom nějaké detaily.

Napadá mě příměr se skutečným José Mourinhem. Tomu také stačí vyhrávat o jeden dva góly, nemusí to být o deset, a hlavně vyznává precizní hru dozadu. Sedí to?
Určitě, pan Jandač si na obraně zakládá. V útoku nám naopak dává trochu víc volnosti, takže si můžeme hrát trochu víc, co chceme, a to nám vyhovuje. Pár zápasů jsme sice teď vyhráli, ale právě na té hře dozadu je pořád co zlepšovat.

Zatím jste zvítězili třikrát, ale pokaždé o dvě branky. Není psychicky náročné, když sice vedete, ale víte, že nesmíte udělat žádnou chybu, jinak může hubený náskok rychle vyletět komínem?
To zase ne. Extraliga je hodně vyrovnaná, takže bych řekl, že takových utkání o gól, o dva bude hodně. I když mě na začátku trochu překvapilo, že padá docela dost gólů.

Ale ne ve vašich zápasech…
Jasně (usmívá se). Snažíme se zodpovědně bránit, a zatím nám to vychází. Produktivita v útoku by však rozhodně mohla být lepší.

Také si zatím počínáte jako hokejový Jánošík. Silným pokaždé berete, naposledy jste vyloupili Liberec, ale tápajícímu Litvínovu jste podlehli. Čím vám dělal největší problémy?
Dali jsme tam sice první gól, jenže jsme se trochu zbláznili a snažili jsme se hrát hodně dopředu. Litvínov toho skvěle využil. Hrál dobře dozadu a na brejky. Nám spíš vyhovují mančafty, které víc útočí.

Zlín, podobně jako Litvínov, zdaleka nepředvádí to, co by si přál, takže z jeho strany se dnes večer žádný ofenzivní cirkus také asi čekat nedá. Co myslíte?
S tím souhlasím. Zlín bude určitě čekat na brejk a na přesilovku. Myslím, že to u nás zatáhne. Bude hrát podobně jako vloni, to znamená hodně do defenzivy.

Což vám vloni v podání Zlína moc nesvědčilo. Ze čtyř pokusů jste ho porazili jenom jednou…
Je to tak. Hodně spoléhají na kvalitní přesilovky. Jsou sebevědomí, že se v nich dokážou prosadit.

Naopak pro vás jsou zatím přesilovky zakleté. Ani jednu jste ještě neproměnili. Znervózňuje vás to?
Zatím nám to tam moc nepadá. Ale myslím, že stačí pár věcí zlepšit a brzy to přijde.

Vy sám si na produktivitu rozhodně stěžovat nemůžete. Ve čtyřech zápasech jste dal gól, na tři nahrál a vedete týmové statistiky. Tušil jste před sezonou přicházející formu?
Moc jsem to nečekal. Ale nikdy jsem nebyl nějaký extrémní milovník statistik. Víc mě těší, že to šlape mužstvu a vyhráváme.

Může za vaší produktivitou být ideální chemie vaší řady s důrazným Zohornou a střelcem Bartkem?
Na spoluhráče jsem měl štěstí vždycky. Vloni jsem hrál s Petrem Sýkorou, ve Zlíně jsem nastupoval s Lešounem a Balášem (Leškou a Balaštíkem). Na kluky v lajně si rozhodně stěžovat nemůžu ani teď.

Takže vás už přešlo zklamání z toho, že v létě nevyšla KHL?
Přešlo, teď nastala úplně jiná etapa. Co bylo, bylo. Šance byla, ale nevyšlo to. Jsem teď v Pardubicích a nic jiného mě nezajímá, chci hrát co nejlépe tady.

Právě kvůli čekání na KHL jste s Pardubicemi neabsolvoval letní přípravu a naskočil jste až na led. S trochou nadsázky, nemohou být právě tím způsobeny vaše bodové žně? Co to příště zkusit znovu?
To je spíš otázka na vedení (usmívá se). Individuální letní přípravu jsem docela přivítal. Když jsem byl tři roky v Americe, připravoval jsem se taky sám a docela mi ty sezony vyšly. Doufám, že se mi vydaří i letos. Trénovali jsme s Martinem Svědíkem, který vede pardubické fotbalisty. Se mnou tam byl i Petr Sýkora, Adam Svoboda, Tomáš Divíšek a bylo to super. Všichni jsme si letní přípravu užili.