Je to tady! Přichází den D. Dnes startuje na olympiádě hokejový turnaj a Česko jde hned do akce, zkusí zničit nabušené Švédy. Překonat v senzační formě chytajícího Henrika Lund
qvista. Zničit mistra nahrávek Nicklase Bäckströma.
Zastavit bodavé defenzivní torpédo Erika Karlssona, který dokáže svými útočnými výpady ničit, co mu přijde do cesty.
Přechytračit pevnou zodpovědnou obranu. Na taková témata Alois Hadamczik od pondělí šteluje český stroj.

„Švédsko má hodně dobrých hráčů, jedna věc se dá vypíchnout těžko. Lundqvist je zkušený gólman, který dlouhodobě drží v NHL Rangers. Mají výborné a důrazné obránce. Útok? Ohromná kvalita," upozorňuje reprezentační kouč.
Na švédskou gólmanskou jedničku naplánoval speciální přípravu: „Ukazovali jsme klukům góly, které Lundqvist dostal za poslední dva měsíce, jaký je jeho pohyb. Je to zápas, kdy hráči musí podat víc jak stoprocentní výkon."
A kdo nastoupí v české brance? Tam je to zamotanější.

Nejspíš Jakub Kovář. „Nechceme nic říkat, Švédi všechno sledují, i oni si dělají různou přípravu," poznamenal Alois Hadamczik.
Jisté je jenom to, že Ondřej Pavelec nepůjde ani na lavičku. „Po dlouhé době budu koukat na zápas z tribuny," sám prozradil v mixzóně po tréninku.
Jakub Kovář v otázce svého případného startu zůstal tajemný. „Máme v tom jasno. Moc nevím, co k tomu říkat," usmál se.
Souboj se Švédy vlastně jako by začal už v NHL.

Když v lednu narazil Phoenix na Vancouver, tak český útočník Martin Hanzal vyřadil ze hry tři soupeře.
Jedním z nich byl Henrik Sedin, klíčový střední útočník Švédů. Poraněná žebra od té doby neuzdravil a o olympiádu přišel. „Mrzí mě to, ale to se prostě stane. Šlo o body, nebyl čas na kamarádění," řekl český obr.
Stejně není těžké uhádnout, kdo je teď pro seveřany úhlavním nepřítelem číslo jedna…

Útočník Phoenixu ale do zápasu nezasáhne, s Alešem Hemským usedne jen na tribunu.
Nejspíš nenastoupí ani ostrý bek Radko Gudas, který ulehl s teplotou. „Máme sedm beků, budeme hrát stejně na šest. Nějak si poradíme," dál mlžil trenér.
Česko se se Švédy potkalo na olympiádě dvakrát a v obou případech odešlo poraženo. Nastal čas žlutomodré prokletí zrušit?

Takhle vyrazí proti Švédům

OBRANY
1. obrana: Židlický – Michálek
Ofenzivní bek a hlídací pes, co nekazí. Jasně rozdělené role. Mimochodem Marek Židlický má střeleckou, na tréninku šutroval jednu ránu za druhou.
2. obrana: Rozsíval – Kaberle
Podobný model jako u prvního páru. Tomáš Kaberle se rozhodně nepohrne čistit prostor před bránou, to bude práce parťáka. Jeho úkol bude klidná rozehrávka.
3. obrana: Krajíček – Barinka
Co Alois Hadamczik avizoval, to udělal: počítá s nimi jako s dvojicí. Silové disciplíny bude mít na hrbu Michal Barinka, estetické zase Lukáš Krajíček. Dnes mají velkou šanci zazářit a utnout kritiku.
4. obrana: Gudas – Šmíd
Pokud si tenhle pár rychle zvykne na široké hřiště, bude to jízda. Mantinely budou dunět a soupeři skučet. Jenže proti Švédům Gudas kvůli nemoci asi nenastoupí.

ÚTOKY

1. útok: Jágr – Plekanec – Červenka
Dva Kladeňáci, co jsou na sebe zvyklí, a Roman Červenka jako střelec? Tohle vypadá slibně. Tomáš Plekanec se navíc umí každému soupeři zavrtat pod kůži.
2.  Voráček – Krejčí – Palát
Na křídlech dva letci, uprostřed útoku jeden z nejvšestrannějších hokejistů NHL. Doménou druhé útočné trojky bude pohyb, generál Krejčí bude udělovat pasy do jízdy.
3.  Nedvěd – Eliáš – Erat
Jestli svět zapomněl na geniální střelu Petra Nedvěda? Tak si brzy vzpomene. Patrik Eliáš nic neodflákne a Martin Erat bude mít na starosti bleskový návrat dozadu.
4. Frolík – Novotný – Michálek
Nejde o žádné mistry velkých hitů, ale všichni tři dovedou hru soupeře pěkně naleptat. Milan Michálek je na české poměry nedostatkové zboží – silový útočník, co se hrne přímo k bráně.

Švédsko na začátek? Je úplně jedno, proti komu jdeme

Veteráni české reprezentace Jaromír Jágr (vpravo) a Pavel Nedvěd na tréninku v Soči před bitvou se Švédskem.ROZHOVOR: Hokejová reprezentace zvládla před úvodním vystoupením na olympijském turnaji proti Švédsku dva tréninky. Bilance? Jedno vysklené plexi, svižné tempo a několik debat Jaromíra Jágra se spoluhráči a trenérem Aloisem Hadamczikem. Na první pohled je jasno. České „osmašedesátce" na úspěchu záleží. Zn.: extrémně!
„Teď se všichni musíme přepnout, hodit NHL za hlavu a podat co nejlepší výkon za národní tým," vykládal 
s kamennou tváří. Několikrát během rozhovoru ale zavtipkoval. Eso české hokejové výpravy má dobrou náladu, to je ta nejlepší zpráva, jež může letět domů.

Bude složité se honem přeorientovat z NHL na reprezentaci?
Nic příjemnýho to není. Psychicky to není problém, spíš fyzicky. Nejdůležitější ze všeho je, aby se nám rychle povedlo zvyknout si na velké hřiště. Tohle ale čeká všechna mužstva, každé s hráči 
z NHL si na to musí zvyknout. Jde o to, komu se to povede nejdřív.

V New Jersey stojí všechno hlavně na vás. Není to unavující?
Spíš mi to vyhovuje, aspoň má člověk extra motivaci si něco dokázat. Ale tady to bude o něčem jiném.

Dají se ale starosti, co máte 
s Devils, hodit teď na 14 dní úplně za hlavu?

Nic jiného ti nezbývá. Pořád máme 25 zápasů do konce základní části, zase tak velkou ztrátu na play-off nemáme. Ale teď se musím přepnout a podat co nejlepší výkon za národní tým.

Je dobře, že začínáte pěkně zostra a hned ve středu narazíte na Švédy, jednoho z největších favoritů turnaje?
Podle mě je úplně jedno, na koho jdeš. Mužstva budou vyrovnaná, i když Švédsko papírově vypadá z naší skupiny nejsilnější. Švýcaři 
i Lotyši mají ale také výborné mančafty, byť nemají tolik kluků v NHL. Nemyslím, že je to jejich nevýhoda. Pro hokejisty, co jsou zvyklí na velké hřiště, to může být na krátkém turnaji jedině plus.

V zámoří se moc nevěří, že by Česko mohlo přivézt ze Soči medaili. Bylo nepříjemné poslouchat podobné názory?
Ale ne, tam o tom nikdo nemluví. Vaše práce je hledat jakýkoliv článek, co se týká olympiády, ale my hráči tolik noviny a internet nečteme. Žádný článek o olympiádě jsem ani nezaregistroval.

Alois Hadamczik vás vytáhl na led už v pondělí po příletu z Ameriky. Nepřál jste si vy sám radši odpočívat?
Spíš je dobře, že jsme šli už na led. Jak jsme zvyklí na malé hřiště, je to úplně o něčem jiném. V NHL se moc netrénuje, máte tam hodně zápasů, a pokud už nějaký trénink přijde, tak maximálně 35 minut.

Nemáte problémy s časovým posunem? Usnete, kdy chcete?

Nemůžeš spát, když chceš, máme tady taky nějaký zápasy a i tréninky (usmívá se). To bych šel spát zrovna teď. 
I když uznávám, ono to tak vypadalo, že jsem na tréninku spal. Nějak to dopadne.

V Soči je přes den teplo, svítí slunce… Nepřipadáte si spíš jako na letní olympiádě?
Je to příjemné, tohle počasí vítám. Rozhodně je tohle lepší, než kdybychom chodili do haly a na jídlo ve dvaceti pod nulou.

Před tréninkem jste se v jídelně potkal s Martinou Sáblíkovou 
a podle fotky na Twitteru jste se dobře bavili. Co vás tak rozesmálo?
Fakt to chceš říct? Ptal jsem se jí, jestli pojede patnáctku. Říkala, že nemá moc velký šance, takže asi nepojede. Na to jsem jí odpověděl, že kdybychom my hokejisti byli jako ona a nešli do turnaje, když nemáme šanci, tak bychom se mohli sebrat a jet rovnou domů (usmívá se).

Sláva, potlesk a hodně kafe. Rusové vyrážejí za zlatem

Český hokejový útočník Petr Nedvěd trefil podmínky na olympiádě přesně. Říkal, že v Soči je všechno „bolšoj" – velké.
Ve stejném duchu se nesla 
i tisková konference ruského národního týmu. Trenér, kapitán, manažer? Kde žijete…

Pěkně celý tým, pětadvacet hokejistů za stolem, k nim trenéři a funkcionáři. V sále zhruba 50 kamer, 200 novinářů, k dispozici překladatelé do šesti jazyků.
„Omlouváme se, ale budeme mít 20 minut zpoždění," oznámí moderátorka a nastává šum. Ale klid, sborná dorazila. Jednoznačným králem se pak stal kapitán týmu Pavel Dacjuk.
Na otázku, jestli ho ve výkonu ještě nějak limituje zraněné koleno, odpověděl s kamennou tváří: „Můžu dělat úplně všechno. Jediné, co nemohu, je tolik mluvit s médii, bere mi to takových sil." To už mu cukaly koutky a sálem duněl smích.
Po monstrózní tiskové konferenci ruští novináři svému týmu tleskali a běželi si ho 
vyfotit.

Potlesk vlastně Rusy doprovází od jejich příletu do Soči. Také na jejich prvním tréninku duněl Bolšoj arénou. Nejprve focení v zápasových dresech. Cvak, cvak. Hotovo, šikulové, tleskáme! Pár stovek fanoušků a novinářů, kteří se dostali do haly, bylo ze svých hvězd u vytržení.

Hráči se ale tvářili, že je jim ohlas z publika úplně putna. Dokonce se při volných chvilkách mezi sebou ani moc nevybavovali. Jenom Alexander Ovečkin byl v družném hovoru s Alexanderem Sjominem.
Kanonýr Ovečkin také poprvé ukázal svoje brusle s ruskou vlajkou. „Řekl jsem svému kamarádovi ve Washingtonu, co chci udělat, a on to provedl. Stačil na to asi den," komentoval svoji ozdůbku.

Mezi novináři strávil hezkých pár minut a docela si liboval v krátkých odpovědích: Cítíte tlak? – Ne. – Kdy budete v nejlepší formě? – Ve čtvrtek.
Nejoriginálnější odpověď ale vytasil obránce Andrej Markov. Na dotaz, jak se bude vyrovnávat s časovým posunem oproti Americe, odpověděl: „Budu pít hodně kafe." Nutriční specialisté asi zaúpěli.
Na druhou stranu v Rusku jsou populární i mnohem horší nápoje.